Existuje hranice, kterou lidský život pravděpodobně nepřekročí, i kdyby medicína jednou dokázala odstranit všechny známé projevy stárnutí? Nová studie nabízí odpověď. Vědci poprvé spočítali, jak velkou roli v délce života hrají náhodné změny v DNA, které se v našich buňkách během života hromadí. Výsledky naznačují, že právě ony mohou představovat jeden z posledních limitů lidské dlouhověkosti.
Za tím, proč lidské tělo stárne, nestojí jediný mechanismus, ale celá řada vzájemně propojených biologických procesů. Vědci už desítky let zkoumají například vliv poškozených mitochondrií, zkracování telomer nebo změn v regulaci genů. Nová studie publikovaná v odborném časopise npj Aging se zaměřila na další důležitý mechanismus: takzvané somatické mutace.
Jde o náhodné změny DNA, které během života vznikají v buňkách lidského těla. Na rozdíl od dědičných mutací se nepřenášejí na potomky, ale postupně se hromadí v tkáních. Mohou narušovat funkci buněk a přispívat ke vzniku nemocí souvisejících se stárnutím.
Výzkumníci z ruského Skolkovského institutu vědy a technologií (Skoltech) společně s kolegy z výzkumného institutu AIRI se vůbec poprvé pokusili vyčíslit, jak výrazně tento proces omezuje maximální délku lidského života.
Vytvořili vícestupňový matematický model, který jim umožnil jednotlivé mechanismy stárnutí postupně „vypínat“. Simulovali tak hypotetickou situaci, v níž by se jednou podařilo odstranit všechny známé a potenciálně léčitelné projevy stárnutí a ponechat pouze somatické mutace. Ukázalo se, že právě změny v DNA by samy o sobě představovaly jeden z hlavních limitů lidské dlouhověkosti.
Život dlouhý 156 let?
„Klíčovým zjištěním studie jsou výrazné rozdíly mezi jednotlivými typy tkání,“ říká jeden z autorů studie Jevgenij Jefimov ze Skoltech Biomed Technologies Center a institutu AIRI.
Podle modelu představují největší slabinu neurony a buňky srdečního svalu. Na rozdíl od většiny ostatních buněk se téměř nedělí, organismus je proto nedokáže průběžně nahrazovat a mutace se v nich mohou hromadit po celý život.
Naopak tkáně s vysokou regenerační schopností vyšly z modelu výrazně lépe. Typickým příkladem jsou játra, jejichž buňky se neustále obnovují. Díky tomu se poškozené buňky průběžně nahrazují novými a negativní dopady mutací se výrazně zmírňují.
„Takové tkáně mohou díky neustálé obnově buněk udržet svou funkci po tisíce let. Průběžná obměna buněk totiž účinně eliminuje negativní dopady nahromaděných mutací,“ uvedl Jefimov.
Co je v silách člověka
Po propojení modelů čtyř klíčových orgánových systémů odhadli vědci medián maximální délky lidského života na 156 let, s pravděpodobným rozmezím 146 až 194 let. Výpočty zároveň ukázaly, že za určitých hypotetických podmínek by teoretická horní hranice lidského života mohla sahat k 210 až 557 letům. Pro srovnání: nejdéle ověřeně žijící člověk na světě se dožil 122 let a 164 dní.
Autoři zároveň zdůrazňují, že somatické mutace rozhodně nejsou jediným mechanismem, který stárnutí ovlivňuje. „Naše studie ukazuje, že somatické mutace ke stárnutí významně přispívají, samy o sobě ale nedokážou vysvětlit úmrtnost, kterou pozorujeme u lidí,“ uvedl spoluautor studie Dmitrij Krjukov.
Podle něj hrají podobně významnou roli i další známé mechanismy, například poruchy mitochondrií, zhoršující se schopnost buněk udržovat správnou strukturu bílkovin nebo epigenetické změny ovlivňující aktivitu genů.
Právě možnost jednotlivé procesy poprvé kvantitativně porovnat považují autoři za největší přínos studie. „Už nemusíme pouze říkat, že mutace jsou škodlivé. Dokážeme spočítat, o kolik konkrétně zkracují život, a porovnat jejich význam s ostatními mechanismy stárnutí,“ říká vedoucí autorka studie Jekatěrina Chramejevová.
V budoucnu chtějí vědci do modelu zahrnout i další známé znaky stárnutí, například zkracování telomer, poruchy mitochondrií nebo epigenetické změny. Pokud se to podaří, mohli by vůbec poprvé přesněji určit, které biologické procesy lidský život zkracují nejvíce a na které z nich má smysl zaměřit vývoj budoucích léčebných postupů.
VIDEO: Přírodní metody oddálí stáří jen na chvíli, plastiku to nenahradí, říká Měšťák
Zdroj: npj Aging, MedicalXpress, Times of India, Healthline
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Rusko obnovilo útoky na Kyjev. Při nočním náletu hořel obytný dům
Kyjev a další ukrajinská města v noci na pátek opět čelila náletu ruských dronů, včetně bezpilotních letounů s proudovým pohonem, které má protivzdušná obrana problém včas zachytit. V Kyjevě se ruský dron zřítil na devítipodlažní obytný dům. Dopoledne Rusko v útocích na ukrajinskou metropoli pokračovalo a zasáhlo dvě čerpací stanice.
Vzpomínali na masakr na Tchien-an-menu. Hongkongští aktivisté dostali až sedm let vězení
Čínský soud v Hongkongu v pátek vynesl tresty v rozpětí pět až sedm let vězení pro tři aktivisty, kteří řadu let organizovali vzpomínkové akce připomínající masakr na pekingském náměstí Tchien-an-men (náměstí Nebeského klidu) v roce 1989. Informovala o tom agentura AP. Evropská unie verdikt odsoudila a označila za politicky motivovaný.
„Makáme, makáme!“ Babiš vládne všem. Kdyby ale odešel, náhrada existuje. Sám ji zmínil
V pravidelné páteční Tečce Radka Bartoníčka se její autor hodně věnuje premiéru Andreji Babišovi, který v tomto týdnu dosáhl dalších svých cílů a dál dominuje v české politice. Zároveň si ale můžete pustit krátké videoukázky, v nichž na jedné Babiš jmenuje dvojici, která by mohla vést vládu místo něj. „Kdyby se tak stalo, možná by to bylo to nejlepší ve prospěch Česka,“ míní Bartoníček.
KVÍZ: Poznáte český seriál podle jediné fotky? Otestujte si, jak dobře znáte televizní klasiku
Možná budete překvapeni, kolik toho máte v hlavě uloženého z dob, kdy se večer čekalo na jeden jediný program. Sanitka, Chalupáři, Nemocnice na kraji města nebo Arabela se do české paměti zapsaly tak hluboko, že někdy stačí zahlédnout jediný obličej, pokoj nebo kus uniformy, a hned víte, o co jde. Teď si můžete ověřit, jestli je to tak a skutečně rozeznáte perly seriálové tvorby bez nápovědy.
Takhle New York vzpomíná na 11. září. Nad městem zářily tisíce světel
New York si v pátek připomíná 25 let od teroristických útoků z 11. září. V noci nad městem zazářila pietní dronová show věnovaná obětem tragédie, během dne pak u Ground Zero zazní jména všech 2983 lidí, kteří při útocích zemřeli. Účast nového starosty Mamdaniho na hlavní pietě ale provází ostrý spor. Kritici včetně bývalého starosty Rudyho Giulianiho tvrdí, že by se ceremoniálu účastnit neměl.