Existuje hranice, kterou lidský život pravděpodobně nepřekročí, i kdyby medicína jednou dokázala odstranit všechny známé projevy stárnutí? Nová studie nabízí odpověď. Vědci poprvé spočítali, jak velkou roli v délce života hrají náhodné změny v DNA, které se v našich buňkách během života hromadí. Výsledky naznačují, že právě ony mohou představovat jeden z posledních limitů lidské dlouhověkosti.
Za tím, proč lidské tělo stárne, nestojí jediný mechanismus, ale celá řada vzájemně propojených biologických procesů. Vědci už desítky let zkoumají například vliv poškozených mitochondrií, zkracování telomer nebo změn v regulaci genů. Nová studie publikovaná v odborném časopise npj Aging se zaměřila na další důležitý mechanismus: takzvané somatické mutace.
Jde o náhodné změny DNA, které během života vznikají v buňkách lidského těla. Na rozdíl od dědičných mutací se nepřenášejí na potomky, ale postupně se hromadí v tkáních. Mohou narušovat funkci buněk a přispívat ke vzniku nemocí souvisejících se stárnutím.
Výzkumníci z ruského Skolkovského institutu vědy a technologií (Skoltech) společně s kolegy z výzkumného institutu AIRI se vůbec poprvé pokusili vyčíslit, jak výrazně tento proces omezuje maximální délku lidského života.
Vytvořili vícestupňový matematický model, který jim umožnil jednotlivé mechanismy stárnutí postupně „vypínat“. Simulovali tak hypotetickou situaci, v níž by se jednou podařilo odstranit všechny známé a potenciálně léčitelné projevy stárnutí a ponechat pouze somatické mutace. Ukázalo se, že právě změny v DNA by samy o sobě představovaly jeden z hlavních limitů lidské dlouhověkosti.
Život dlouhý 156 let?
„Klíčovým zjištěním studie jsou výrazné rozdíly mezi jednotlivými typy tkání,“ říká jeden z autorů studie Jevgenij Jefimov ze Skoltech Biomed Technologies Center a institutu AIRI.
Podle modelu představují největší slabinu neurony a buňky srdečního svalu. Na rozdíl od většiny ostatních buněk se téměř nedělí, organismus je proto nedokáže průběžně nahrazovat a mutace se v nich mohou hromadit po celý život.
Naopak tkáně s vysokou regenerační schopností vyšly z modelu výrazně lépe. Typickým příkladem jsou játra, jejichž buňky se neustále obnovují. Díky tomu se poškozené buňky průběžně nahrazují novými a negativní dopady mutací se výrazně zmírňují.
„Takové tkáně mohou díky neustálé obnově buněk udržet svou funkci po tisíce let. Průběžná obměna buněk totiž účinně eliminuje negativní dopady nahromaděných mutací,“ uvedl Jefimov.
Co je v silách člověka
Po propojení modelů čtyř klíčových orgánových systémů odhadli vědci medián maximální délky lidského života na 156 let, s pravděpodobným rozmezím 146 až 194 let. Výpočty zároveň ukázaly, že za určitých hypotetických podmínek by teoretická horní hranice lidského života mohla sahat k 210 až 557 letům. Pro srovnání: nejdéle ověřeně žijící člověk na světě se dožil 122 let a 164 dní.
Autoři zároveň zdůrazňují, že somatické mutace rozhodně nejsou jediným mechanismem, který stárnutí ovlivňuje. „Naše studie ukazuje, že somatické mutace ke stárnutí významně přispívají, samy o sobě ale nedokážou vysvětlit úmrtnost, kterou pozorujeme u lidí,“ uvedl spoluautor studie Dmitrij Krjukov.
Podle něj hrají podobně významnou roli i další známé mechanismy, například poruchy mitochondrií, zhoršující se schopnost buněk udržovat správnou strukturu bílkovin nebo epigenetické změny ovlivňující aktivitu genů.
Právě možnost jednotlivé procesy poprvé kvantitativně porovnat považují autoři za největší přínos studie. „Už nemusíme pouze říkat, že mutace jsou škodlivé. Dokážeme spočítat, o kolik konkrétně zkracují život, a porovnat jejich význam s ostatními mechanismy stárnutí,“ říká vedoucí autorka studie Jekatěrina Chramejevová.
V budoucnu chtějí vědci do modelu zahrnout i další známé znaky stárnutí, například zkracování telomer, poruchy mitochondrií nebo epigenetické změny. Pokud se to podaří, mohli by vůbec poprvé přesněji určit, které biologické procesy lidský život zkracují nejvíce a na které z nich má smysl zaměřit vývoj budoucích léčebných postupů.
VIDEO: Přírodní metody oddálí stáří jen na chvíli, plastiku to nenahradí, říká Měšťák
Zdroj: npj Aging, MedicalXpress, Times of India, Healthline
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Takové hrubky se jen tak nevidí. Inter pomohl Realu k první výhře v Lize mistrů
Fotbalisté Realu Madrid v úvodním kole Ligy mistrů porazili doma 2:1 Inter Milán. LASK Linec vstoupil do soutěže porážkou 0:1 na hřišti AEK Atény. Český záložník Kryštof Daněk zůstal celý zápas na lavičce hostů. Manchester City díky dvěma gólům Erlinga Haalanda zvítězil 2:0 v Portu. Aston Villa uspěla 3:2 v Bruggách, stejným výsledkem vyhrál i Dortmund nad Villarrealem a Betis Sevilla nad Lille.
Siniaková je dvě výhry od tuctu grandslamů. V New Yorku je už v semifinále deblu
Tenistka Kateřina Siniaková postoupila do semifinále čtyřhry na US Open. S domácí Taylor Townsendovou porazily španělsko-americký pár Cristina Bucsaová, Nicole Melicharová-Martinezová 6:4, 6:2.
Kanada se chce těsněji připoutat k EU. Ve hře je nová aliance pro obchod i obranu
Evropská unie a Kanada směřují k novému, všestrannému partnerství, které zahrne řadu oblastí od vzájemného obchodu až po strategické otázky bezpečnosti. Obě strany se tak snaží vybudovat provázanější alianci, která by vyvážila globální mocenskou politiku v čele se Spojenými státy a Čínou. Informovala o tom agentura Bloomberg, podle níž Kanada považuje prohloubení partnerství s EU za svou prioritu.
ŽIVĚ Teherán hlásí úlovek v Hormuzském průlivu. Tvrdí, že se zmocnil americké ponorky
Íránské revoluční gardy v úterý oznámily, že se v Hormuzském průlivu zmocnily moderní americké bezposádkové ponorky. Gardy to uvedly v prohlášení vysílaném íránskou státní televizí, přičemž ponorku označily za nejmodernější typ a jako „chytrou“. Dále oznámily, že ponorka byla „flotile americké teroristické armády dodána v roce 2025“ a že v řádu několika hodin budou zveřejněny záběry plavidla.
Nasadili kukly a šli proti migrantům i policii. Brity zaskočila „křesťanská armáda“
Stovky pravicových aktivistů o víkendu protestovaly v britských přístavních městech proti migrantům, kteří se na jihu Británie pravidelně vyloďují po přeplavání Lamanšského průlivu. Zakuklení aktivisté provolávali hesla, fyzicky blokovali autobusy s migranty a dostali se i do potyček s policií. Média a politici řeší, jak se aktivistům podařilo policii zaskočit. Protesty údajně vede jeden muž.