Co budete pít v roce 2050? Oteplování "zkazí" víno

ČTK ČTK
24. 4. 2013 16:24
Klimatické změny právě překreslují světovou mapu vinic
Sběrači hroznů prochází vinicí na statku Denbies v Dorkingu, jižní Anglii, 22. října 2009. V posledních letech ovlivněných mírnějšími jary a podzimy, se několik britských vinařství vrátilo k tradici výroby červeného vína, která odtud vymizela před více než 600 lety.
Sběrači hroznů prochází vinicí na statku Denbies v Dorkingu, jižní Anglii, 22. října 2009. V posledních letech ovlivněných mírnějšími jary a podzimy, se několik britských vinařství vrátilo k tradici výroby červeného vína, která odtud vymizela před více než 600 lety. | Foto: Reuters

Bordeaux (Francie) - Jsme v roce 2050. Milovníci vína se zastavují v obchodní domě IKEA, aby si koupili několik lahví švédského vína. Je to snad skandinávský sen? Pro enology a klimatology možná nikoli. Klimatické změny totiž právě překreslují světovou mapu vinic.

Zatímco víno bude moci být vysazováno na nových územích, tradiční vinařské oblasti jsou ohroženy zvyšováním teplot a prodlužující se dobou sucha.

"Někteří bijí na poplach, já však raději zůstávám optimistou," prohlašuje Fernando Zamora, který je enologem a profesorem na španělské univerzitě Rovira i Virgili v Tarragoně. "Nepochybuji o tom, že vinice v tradičních regionech zůstanou, ale bude třeba, aby vinaři uvažovali o nových strategiích. Vzniknou nové oblasti vinic, o tom není pochyb," řekl podle agentury AFP.

"V Německu začínají produkovat elegantní vína v krajích, kde by to v minulosti bylo mimořádně obtížné, víno se začalo pěstovat i v Dánsku," dodává Zamora.

Tasmánie, některé regiony Nového Zélandu, jižní část Chile, Ontario a další provincie Kanady, ale i Anglie, departement Moselle na severu Francie a Porýní v Německu by mohly z klimatických změn těžit.

Tarantino po slovácku. Kvéry hlídají byznys s vínem:

"Budou moci dnešní vinařské oblasti pokračovat v pěstování stejných odrůd vína a vyrábět tentýž mok? Pokud to, co dnes víme, opravdu platí, lze o tom silně pochybovat," říká profesor enologie na Jihooregonské univerzitě v Kanadě Gregory Jones.

Zamora a Jones jsou členy mezinárodního programu klimatických změn v lesnictví a v zemědělství, nad nímž má patronát francouzský Národní institut pro agronomický výzkum (INRA).

Foto: Reuters

Klima mění chuť vína

Klimatologové spolupracující s vinařským průmyslem předpovídají, že do roku 2050 vzrostou teploty o dva stupně Celsia. Bude také více extrémních klimatických jevů.

Vodní tlak, prudké změny teploty, záplavy a mráz působí zásadním způsobem na rovnováhu cukrů a na kyselost, obsah třísloviny a aroma vína. Některá bílá vína, která dříve byla pověstná svou jemností a živostí, se dnes stávají mastnější a mají květinové tóny. Červená vína se střední strukturou se zase změnila v ovocné bomby, jsou tedy bohaté a koncentrované.

Cesta burčáku z vinohradu až na stánek u silnice:

"V Alsasku (na severovýchodě Francie) jsou klimatické změny již problémem, protože transformují aromatický profil a rovnováhu cukru a kyselosti," uvádí enolog Jean-Marc Touzard. Je otázkou, zda to spotřebitel ocení.

Naopak v Beaujolais na jihovýchodě Francie teplejší klima zvyšuje kvalitu vína, zatímco vinaři tam dříve museli přidávat cukr, aby ve svých stolních vínech udrželi úroveň alkoholu.

"V roce 2003, v době velkých veder, se naše vína podobala vínům z oblasti kolem řeky Rhôny," přiznává zástupce pěstitelů beaujolais Jean Bourgade. V Languedocu na jihu Francie vede teplejší a sušší počasí ke vzniku robustnějších vín s vyšším obsahem alkoholu. "Vinaři se však již začali přizpůsobovat a vysazují vinice ve vyšších polohách a do jiné půdy," říká Touzard.

Foto: Francouzi vítali nový ročník vína Beaujolais:

Jiným řešením je změnit druh vína a vysazovat révu přizpůsobenou teplému klimatu, jaká se pěstuje například na Sicílii, v Řecku, Španělsku či Portugalsku. "Réva z jižnějších oblastí, ze skutečně velmi teplých lokalit, má genetický potenciál, který může v budoucnu vyřešit problémy s tolerancí vyšších teplot," prohlašuje Jones a dodává: "Jen v Portugalsku existuje 100 až 150 původních odrůd, o nichž dosud nic nevíme."

 

Právě se děje

před 2 minutami

Podle Borise Johnsona stojí Írán za útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii

Teherán z útoku, ke kterým došlo 14. září letošního roku, už dříve obvinil americký prezident Donald Trump. K zodpovědnosti se mezitím přihlásila jemenská skupina šíitských povstalců, kteří jsou podporovaní právě Íránem. 

"Budeme pracovat s našimi americkými a evropskými přáteli, abychom zareagovali způsobem, který by deeskaloval napětí v oblasti (Perského, pozn. red.) zálivu," řekl Johnson novinářům na palubě letadla po cestě na klimatický summit OSN v New Yorku.

Teherán jakékoli zapojení do incidentu odmítá a varuje, že případné odvetné údery ze strany Spojených států nebo Saúdské Arábie vyústí v "totální válku".

před 23 minutami

Trump a Johnson chtějí mít do července 2020 uzavřenou obchodní dohodu

Britský premiér Boris Johnson a americký prezident Donald Trump se dohodli, že do července příštího roku uzavřou obchodní dohodu mezi oběma zeměmi, píše britský deník The Sun. Na složitá jednání by tak měli zhruba jen devět měsíců. Fungovat by dohoda začala až po skončení případného přechodného období po vystoupení Spojeného království v Evropské unie. 

Zdroj: Reuters
Další zprávy