V úterý 1. listopadu se ve zcela zaplněném sále kina Lucerna uskutečnilo slavnostní zahájení 18. ročníku projektu Příběhy bezpráví - Měsíc filmu na školách. Hlavní náplní večera bylo předání Ceny Příběhů bezpráví osobnostem, které se aktivně postavily komunistickému režimu a zastávaly v období totality odvážné postoje. Studentská porota vybrala z nominací předložených mladými lidmi do 30 let tři laureáty - Silvestru Chnápkovou, Zdeňka Dvořáčka a Jiřího Kvapila. Celý večer také reflektoval ruskou agresi na Ukrajině, a to především udělením Ceny Příběhů bezpráví do zahraničí, konkrétně ukrajinskému lidskoprávnímu aktivistovi a válečnému zajatci Maksymu Butkevyčovi, který je v současnosti nespravedlivě uvězněn.
Za Maksyma Butkevyče přijel převzít ocenění jeho otec, Oleksandr Butkevyč, který hostům přiblížil synův příběh. Tato zahraniční Cena Příběhů bezpráví, kterou předala spolu se Šimonem Pánkem, ředitelem společnosti Člověk v tísni, také Nadiia Ivanova, ředitelka Centra pro lidská práva a demokracii, je symbolicky věnována i všem ostatním statečným Ukrajinkám a Ukrajincům bránícím svoji vlast.
V tento večer také tradičně dochází k předání ocenění stratečným osobnostem, díky kterým máme dnes svobodu a demokracii. Nastává tak neopakovatelné setkání mladých lidí a laureátů, kterým se obvykle v pokročilém věku dostává nečekaného uznání. Ani letos tomu nebylo jinak.
Zdeněk Dvořáček, jemuž byla Cena udělena jako prvnímu, se už jako student zapojil do protikomunistické činnosti. Těsně před Vánoci 1953 byl zatčen a odsouzen na pět let za "velezradu". Trest si odpykával v jednom z nejtěžších lágrů - v uranových dolech v Jáchymově. Pádu komunistického režimu se nedožil. Vězněním podlomené zdraví zradilo Zdeňka Dvořáčka v lednu 1988. Cenu za něj převzala jeho manželka Irena Dvořáčková, a to z rukou herce Jiřího Dvořáka.
Silvestře Chnápkové ocenění předal senátor Miloš Vystrčil. Touha po svobodě Silvestru přivedla do prostředí undergroundu. Spolu se svým manželem podepsala Chartu 77 a podílela se na distribuci samizdatového časopisu Vokno. V této době čelili oba manželé šikaně a tlaku tajné policie, která je soustavně tlačila k emigraci.
Z rukou spisovatelky Kateřiny Tučkové, převzal ocenění třetí laureát Jiří Kvapil, který se navzdory soustavnému nátlaku ze strany režimu a hrozbám perzekucí nikdy nevzdal své víry a neustoupil ze svých přesvědčení. I přes hrozbu represe vedl tajnou skupinu náboženské výchovy.
Spolu s osobnostmi cenu předala také tříčlenná studentská porota. "Uvědomila jsem si, jak těžké bylo období komunismu nejen pro politické vězně, ale i pro jejich děti, manžele, manželky, rodiče. Málo se mluví o tom, co to pro ně vůbec v běžném životě znamenalo, jak byli vystavováni neustálé šikaně ze strany státu, školy nebo práce. A znovu jsem si připomněla, kolik energie generace našich prarodičů do boje za svobodu dala a že demokracie rozhodně není samozřejmost," uvádí členka studentské poroty Antonie Fraňková.
