Reklama
Reklama

Chtěli jen vyfotit hvězdy. NASA nakonec zachytila mimořádné vetřelce z počátků vesmíru

Na první pohled připomíná slavnostní ohňostroj. Ve skutečnosti ale nový snímek z Hubbleova vesmírného teleskopu zachycuje jedny z nejstarších hvězd v celé Mléčné dráze. Astronomové v nich hledají odpovědi na otázky, jak se vesmír postupně proměnil v místo, kde mohly vzniknout planety, chemické prvky nezbytné pro život a nakonec pak i my sami.

Na fotografii je zachycena kulová hvězdokupa NGC 6426, která se nachází ve vnějším halo Mléčné dráhy. Kulové hvězdokupy představují mimořádně hustá kulovitá seskupení hvězd, která drží pohromadě vlastní gravitace. V naší Galaxii jich astronomové znají přibližně 150.
Na fotografii je zachycena kulová hvězdokupa NGC 6426, která se nachází ve vnějším halo Mléčné dráhy. Kulové hvězdokupy představují mimořádně hustá kulovitá seskupení hvězd, která drží pohromadě vlastní gravitace. V naší Galaxii jich astronomové znají přibližně 150.Foto: NASA, ESA, and A. Dotter (Dartmouth College); Processing: Gladys Kober (NASA/Catholic University of America)
Reklama

Nový snímek z Hubbleova vesmírného teleskopu zveřejnila NASA u příležitosti 250. výročí vzniku Spojených států. Barevná kompozice červených, bílých a modrých hvězd odkazuje na první pohled na vlajku Spojených států, za působivým vzhledem se ale skrývá mnohem víc. Astronomové díky němu totiž nahlédli do období, kdy byl vesmír teprve na samém začátku svého vývoje.

Na fotografii je zachycena kulová hvězdokupa NGC 6426, která se nachází ve vnějším halo Mléčné dráhy. Kulové hvězdokupy představují mimořádně hustá kulovitá seskupení hvězd, která drží pohromadě vlastní gravitace. V naší Galaxii jich astronomové znají přibližně 150.

NGC 6426 patří mezi vůbec nejstarší z nich. Odhaduje se, že vznikla před přibližně 13 miliardami let. Pro srovnání: stáří samotného vesmíru činí asi 13,7 miliardy let. Hvězdokupa se tedy zformovala krátce poté, co vznikl vesmír, a představuje jedinečný archiv podmínek, které panovaly v jeho raném období.

Většina hvězd v kulových hvězdokupách vzniká z jednoho obrovského oblaku plynu, proto bývají podobně staré. Právě díky tomu mohou vědci sledovat, jak se chemické složení vesmíru během miliard let měnilo.

Reklama
Reklama

Barevné odstíny na snímku přitom nejsou pouhou grafickou úpravou. Vznikly kombinací různých filtrů Hubbleova teleskopu, které zachycují odlišné vlnové délky světla. Modré hvězdy vyzařují kratší vlnové délky viditelného světla a jsou zároveň výrazně teplejší. Červené naopak představují chladnější hvězdy a kromě delších vlnových délek viditelného světla zahrnují i část blízkého infračerveného záření.

Hvězdy jako časová kapsle

Právě chemické složení hvězd dělá z NGC 6426 mimořádně cenný objekt pro výzkum. Astronomové zjistili, že zdejší hvězdy mají velmi nízkou takzvanou metalicitu. To znamená, že obsahují jen malé množství chemických prvků těžších než vodík a helium.

Takové složení odpovídá mladému vesmíru. Bezprostředně po velkém třesku totiž existovaly téměř výhradně právě vodík a helium. Těžší prvky vznikaly až později uvnitř hmotných hvězd během jaderných reakcí.

Pozorování zároveň naznačují, že se ve hvězdokupě nacházejí dvě chemicky odlišné populace hvězd. Podle astronomů to znamená, že mladší generace vznikla až poté, co první masivní hvězdy ukončily svůj život mohutnými výbuchy supernov.

Reklama
Reklama

NASA čeká další významný posun

Právě tyto exploze rozptýlily do okolního prostoru nově vzniklé těžší chemické prvky. Plyn obohacený o uhlík, kyslík, železo a další prvky pak posloužil jako stavební materiál pro vznik dalších hvězd.

Stejný proces postupně obohacoval celý vesmír o látky nezbytné pro vznik planet i mnoha chemických prvků, které dnes nacházíme kolem sebe.

Právě proto představují podobné hvězdokupy jakousi časovou kapsli. Umožňují vědcům sledovat, jak se z původně jednoduchého vesmíru složeného téměř výhradně z vodíku a helia postupně stal svět plný rozmanitých chemických prvků.

Snímek vznikl v rámci dlouhodobého programu, během něhož NASA zkoumá kulové hvězdokupy ve vnějším halo Mléčné dráhy. Kombinací údajů o jejich stáří a chemickém složení se astronomové snaží rekonstruovat historii vzniku a vývoje naší Galaxie v průběhu miliard let.

Reklama
Reklama

Hubbleův vesmírný teleskop přitom pracuje už více než tři desetiletí a stále přináší nové poznatky o vesmíru. Jeho pozorování dnes doplňuje například teleskop Jamese Webba, který zkoumá vesmír především v infračerveném oboru.

V závěru letošního léta by se k nim měl připojit také nový teleskop Nancy Grace Roman, od něhož si NASA slibuje další významný posun v poznávání vesmíru.

VIDEO: Vědci NASA připravili speciální výzkum, který zkoumal pohyb a reakci horních vrstev atmosféry

Zdroj: NASA (Hubble Space Telescope), HubbleSite, ESA/Hubble

Reklama
Reklama
Reklama