Chtěl oklamat smrt. Ani miliardy a stovky senzorů ale boha biohackingu nespasily

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Dlouhodobě hlásá, že smrt je jen technický problém, který lidstvo brzy vyřeší. Příběh amerického miliardáře Bryana Johnsona ovšem narazil na lidské limity. Ukázalo se, že ani nepřetržitý dohled lékařů, přísný režim a miliony dolarů investované do vlastních orgánů ho neochránily před vážnou diagnózou.

Bryan Johnson vstává před svítáním, každý den podstupuje desítky měření, spolyká více než sto doplňků stravy a za omlazení svého organismu utrácí přes dva miliony dolarů ročně. Krevní plazmu pro jeho extrémní omlazovací program mu daroval vlastní náctiletý syn. Založil také hnutí Neumírej, které má podle něj změnit vztah lidstva ke stárnutí i smrti.

Právě muž, který se snaží biologické stárnutí zpomalit na minimum, nyní oznámil, že mu lékaři diagnostikovali autoimunitní gastritidu. Jde o onemocnění, při kterém imunitní systém ničí žaludeční sliznici. Nemoc může vést k chudokrevnosti, nedostatku vitaminu B12 i železa a zvyšuje také riziko rakoviny žaludku.

Paradox je o to větší, že Johnson, kterému příští měsíc bude 49, sám o sobě dlouhodobě tvrdí, že je „nejmonitorovanějším člověkem na světě“. Jeho organismus sledují lékaři, senzory i laboratorní testy prakticky ze všech možných úhlů. Přesto mu autoimunitní onemocnění podle jeho slov unikalo více než jedenáct let.

„Při pohledu zpět na poslední roky si nyní uvědomuji, že jsme už tehdy zachytávali první signály v naměřených hodnotách, ale nedokázali jsme si spojit všechny souvislosti. Jedenáct let jsem měl nízkou hladinu ferritinu, aniž bych trpěl chudokrevností. Neustále jsme se snažili zvýšit hladinu železa pomocí stravy a doplňků, ale nic nezabíralo,“ popsal na síti X.

Johnson ale tvrdí, že jeho posedlost zdravím se nakonec vyplatila. „Kdybych se posledních pět let o své tělo tak pečlivě nestaral, situace by byla mnohem horší. Jsem za to nesmírně vděčný,“ uvedl.

Muž, který chce přepsat pravidla stárnutí

Cesta k dnešní posedlosti zdravím ale nezačala v laboratoři. Ještě předtím, než se z Johnsona stal muž posedlý biologickým věkem, daty a hledáním nesmrtelnosti, prošel vlastní krizí.

Vyrůstal v konzervativní mormonské komunitě v Utahu, vystudoval Brigham Young University a následně byznys v Chicagu. Ve 24 letech upadl do hluboké deprese, která trvala deset let. Nepomáhaly mu ani léky, ani víra.

V roce 2013 proto udělal zásadní životní krok. Prodal svou firmu Braintree společnosti PayPal, čímž si přišel na zhruba 300 milionů dolarů. Zároveň opustil manželství i mormonskou církev a začal hledat nový smysl existence.

Našel ho v datech, biologii a neurovědě. Rozhodl se pro vlastní „náboženskou revoluci“ a chce změnit způsob, jakým lidé přemýšlejí o těle, zdraví a smrti. Do role spasitele se ale nestaví. Vidí se spíše jako organizátor myšlenkového převratu.

Jeho hnutí Neumírej má být podle Johnsona jiné než tradiční náboženství. Nemá stát na uctívání zakladatele, ale na decentralizaci a individuálním přístupu.

Kritika? Jen nepochopení, tvrdí

Johnsonova diagnóza okamžitě rozvířila debatu na sociálních sítích. Mnozí jeho odpůrci tvrdili, že za zdravotní problémy může právě jeho extrémní režim, veganská strava nebo neustálé experimentování s vlastním tělem.

Biohacker to ale odmítá. Podle něj nemoc vznikala desítky let a první autoimunitní onemocnění – štítné žlázy – mu lékaři diagnostikovali už ve 21 letech.

Johnson přitom využil situace i k dalšímu šíření své filozofie. Kritiky, kteří mu vyčítají, že si život neumí užívat, označil za lidi žijící v iluzi.

„Říkají mi, že bych měl žít trochu. Já ale nechci žít trochu. Chci žít déle než kterýkoliv člověk přede mnou,“ prohlásil.

Podle něj většina lidí zaměňuje absenci diagnózy za skutečné zdraví. Tvrdí, že mnozí jeho kritici pravděpodobně trpí zdravotními problémy, o kterých zatím vůbec nevědí, protože své tělo jednoduše nesledují.

Johnson zároveň slíbil, že bude průběh léčby veřejně dokumentovat stejně otevřeně jako všechny své dosavadní experimenty. Pokud existuje způsob, jak nemoc zpomalit nebo lépe zvládat, chce ho najít a zveřejnit.