Čech staví kosmickou laboratoř. Chce v ní cvičit astronauty

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
Aktualizováno 6. 9. 2014 17:36
Jako malý kluk snil Matyáš Šanda o toulkách vesmírem, nyní si svůj sen plní a v Radotíně u Prahy staví laboratoř pro kosmický výzkum.
Matyáš Šanda u laboratoře H03 DeepLab.
Matyáš Šanda u laboratoře H03 DeepLab. | Foto: Vojtěch Marek

Praha – V osmi letech se rozhodl, že se stane astronautem, dnes je mu osmatřicet a v Radotíně u Prahy staví spolu se svými přáteli laboratoř pro kosmický výzkum. Matyáš Šanda žije svůj sen, ačkoliv to mnohdy není jednoduché. "Od roku 1984 jsem snil o tom stát se kosmonautem, ale tehdy to byla utopie, o takové místo jsem se ucházet nemohl," vypráví v plechové boudě, která spolu s přístřeškem a dvěma garážemi tvoří základnu výzkumu.

Sympatický konstruktér a potápěč začal pracovat na Projektu Hydronaut v roce 2008, kdy Česko vstoupilo do Evropské kosmické agentury. Projekt vesmírného obydlí pro simulované kosmické lety a výcvik kosmonautů prezentoval roku 2010 na Mezinárodním astronautickém kongresu v Praze a Kongresu extrémní medicíny v Berlíně.

První sestavený prototyp laboratoře má ověřit Šandovo navržené konstrukční řešení, použité materiály a také technologické vybavení v praxi. Na té spolupracuje například s Výzkumným technologickým institutem, který do ponorné stanice a habitatu dodá ojedinělou technologii na rekuperaci vody a vzduchu.

Zájem o výzkum chování živých organismů v zařízení projevil také Botanický ústav Akademie věd, který hodlá zkoumat například růst ředkviček v extrémním prostředí.

Zkouška na suchu i ve vodě

Čtyřiceti tunová konstrukce, jejíž výška dosahuje téměř sedmi metrů, by měla být dokončena na podzim a poté projít prvními testy.

Prvotní testovací ponor se odehraje na suchu, v radotínském zázemí. Posádka se při něm na týden zavře do habitatu o rozměrech 2,6 na 4,6 metrů. Testovat se bude zejména psychický a zdravotní stav jednotlivých členů mise. "Všichni členové posádky museli už dříve projít testy psychologů a psychiatrů v Ústavu leteckého zdravotnictví," vysvětluje Šanda.

Projekt Hydronaut
Autor fotografie: Matyáš Šanda

Projekt Hydronaut

Habitat pro tříčlennou posádku je založen na principu kesonu. Jde o typ potápěčského zvonu, obvykle dutý kvádr bez dna, který se používá ve stavebnictví pro práce vykonávané pod vodou. Tlak v kesonu je stejný jako ve vodě a proto je možné v něm pobývat i bez potápěčského dýchacího přístroje.

Zdroj: Magdaléna Daňková

Podle spoluautorů výzkumného projektu lze výsledky takzvaného suchého ponoru aplikovat také na zkoumání stavu izolovaných osob, ke kterým je ztížený a omezený přístup, například při důlních neštěstích, závalech, průmyslových nehodách a jiných mimořádných událostech.

Pokud bude test úspěšný, čeká hydronauty druhá týdenní zkouška, tentokrát dvacet metrů pod hladinou vodní komory ve Vrané nad Vltavou. Tato fáze se zaměří na Šandovo konstrukční řešení simulátoru kosmické lodi. Co má však společného prostředí pod vodou a ve vesmíru?

Stav beztíže pod vodou

Kromě nutnosti neustálého přísunu kyslíku z náhradních zdrojů či nošení ochranných oděvů hrozí potápěčům i astronautům takzvaná dekompresní nemoc. Tu způsobuje rozdílný tlak pod vodou (či ve vesmírném skafandru) a nad hladinou (či v prostoru kosmické stanice).

Potápěči i astronauti tak musí absolvovat proceduru, ve které jim je během 48 hodin snižován dusík v krvi. Pokud by touto fází neprošli, hrozí jim otoky, ochrnutí končetin, halucinace a v horších případech také smrt.

Matyáš Šanda na TEDx Prague přednáší o Projektu Hydronaut.
Matyáš Šanda na TEDx Prague přednáší o Projektu Hydronaut. | Video: Magazín

Také pohyb pod vodou a ve vesmíru vykazuje mnoho podobných znaků. Chůze ve vodě totiž dokáže simulovat pohyb astronautů ve stavu beztíže. "Výcvik ve vodě tvoří významnou složku přípravy posádek kosmických misí. Nejenže se ve vodě nacvičují nouzové procedury při přistání na moři, ale také se v ní trénují jednotlivé kroky, které astronauti provádějí při vycházkách do volného kosmického prostoru," popisuje Pavel Boháček, koordinátor medicínských operací Projektu Hydronaut.

Výcvikem pod vodou procházejí také astronauti ve vesmírném středisku NASA. V obřím bazénu u makety Mezinárodní kosmické stanice se astronauti pohybují ve skafandrech a trénují úkoly, které budou plnit při skutečné misi ve vesmíru.

Laboratoř z kotlového vozu Českých drah

Podobné průzkumy vlivu tlaku na lidský organismus a psychiku byly prováděny v Československu již v 60. letech. V zatopeném lomu Šífr ve Svobodných Heřmanicích na Bruntálsku se uskutečnil v roce 1967 první pokus o dlouhodobý pobyt člověka pod hladinou na území Československa. Projekt dostal název Permon III. a právě Češi byli třetím národem usilujícím o konstrukci podmořských obydlí, hned po Američanech a Francouzích.

Vilém Kocián a Vladimír Geist strávili v březnu 1967 téměř čtyři dny v desetimetrové hloubce zamrzlého lomu Šífr. Po úspěchu následoval další pokus, s názvem Permon IV., v listopadu téhož roku. Kocián a Geist tehdy strávili přes sto hodin pod hladinou v hloubce 25 metrů. Další pokusy však přerušila okupace Československa a následná normalizace. Projekt Hydronaut tak chce částečně navázat na výzkumy tehdejších akvanautů.

Vizualizace interiéru stavby H01 DeepHome.
Vizualizace interiéru stavby H01 DeepHome. | Foto: Matyáš Šanda

Ačkoliv projekt vzbudil vlnu zájmu, finance na výstavbu takzvaného DeepLabu si Šanda musí shánět sám. "Proběhla různá jednání, i s Evropskou vesmírnou agenturou, na kterých mi bylo řečeno, že výsledky vědeckých experimentů provedené na takto navrženém zařízení by byly žádoucí, ale musíme si to tady v Čechách postavit sami," dodává Šanda.

Pobytovou část prvního prototypu sestavil z vyřazeného kotlového vozu Českých drah, na vnitřním vybavení spolupracuje s vědecko-technickými partnery a v roce 2013 vzniklo trans-disciplinární občanské sdružení Centrum kosmického výzkumu, které stavbu zastřešuje.

Přestože část financí se mu podařilo získat také díky crowdfundingovému webu Startovač.cz, cena stavby vědecké laboratoře jde do milionu. Vděčný je tak za každou pomoc a partnera, který mu pomůže s technologiemi či vnitřním vybavením. "Bez partnerů a pomocníků bych to nikdy nedal dohromady," poznamenává.

Velkým podporovatelem je mu také firma Kovoklima Gurtler, v jejímž areálu prototyp laboratoře od roku 2010 vzniká. "Bez jejich podpory by projekt nikdy nebylo možné realizovat v takovém rozsahu a dostat jej do poslední dokončovací fáze," tvrdí Šanda.

Malý český Houston

Kromě dokončování samotného DeepLabu vzniká v budce vedle smontovaného přístřešku pro stavbu také malý český Houston, odkud budou na obrazovkách počítače sledovat lékaři posádku při testech. Signál z vysílaček se bude moci přenášet až se čtyřicetiminutovým zpožděním, stejně jako například signál mezi Marsem a Zemí.

Cílová stavba H01 DeepHome.
Cílová stavba H01 DeepHome. | Foto: Matyáš Šanda

Jestliže se Hydronaut týmu podaří zkompletovat celou zkušební stavbu H03 včetně vnitřního vybavení v předpokládaném termínu a zátěžové testy proběhnou bez problému, mohla by takzvaná Mise1 proběhnout na jaře příštího roku. Jde o simulovanou misi k asteroidu na dně přehrady i s odběrem vzorků ze skály nahrazující asteroid.

A pokud všechno dobře dopadne, slibuje si Šanda od experimentu sestavení jakési knihy kompletních vědeckých výsledků testů, na základě kterých by se mohl pustit do stavby H01 DeepHome, tedy plně využitelné základny pro výcvik astronautů pro vesmírné mise.

Ať už představa české základny pro výcvik astronautů zní  sebeneuvěřitelněji, Matyáš Šanda dokáže přesvědčit, že i dětský sen se dá splnit. "Stojí mě to sice spoustu úsilí, ale vždycky se najde něco nebo někdo, kdo mě přesvědčí, že v projektu mám pokračovat," uzavírá. A o tom, že svým snem žije, svědčí nejen odborná knihovna o vesmíru, včetně titulu Neználek na Měsíci, či zarámovaná kupní smlouva na pozemek na Měsíci, ale také jeho pozdrav: Zdar a tlak!

 

Právě se děje

Další zprávy