Chalupu zdědil jako ruinu. Pak zjistil, že její trámy pamatují rok 1620

Když David Wedlich se sestrou dům v roce 1997 zdědili po otci, roubená část už byla kvůli zatékání neobyvatelná.

Odborné tesařské a stavební práce proto prováděla akreditovaná firma podle závazných stanovisek památkářů. Tam, kde to stav trámů dovolil, se poškozené části nevyhazovaly.

První velká oprava přišla poté, co se Wedlichova sestra rozhodla v domě bydlet. Nejdříve bylo potřeba udělat střechu, aby do stavby dál nezatékalo.

Pro Wedlicha ale přišlo ještě jedno zjištění, které mělo možná ještě větší osobní význam. Dům je podle dochovaných dokladů v držení rodiny už od roku 1721. „To mi dodalo další motivaci,“ říká.

Ukázalo se, že nejde jen o obyčejnou starou chalupu, kterou rodina postupně opravovala, ale o jeden z nejstarších dochovaných podstávkových domů tohoto typu v regionu.

Prvním krokem bylo povolení ke kácení starých stromů v okolí domu.

Protože je stavba kulturní památkou, bylo nutné vše řešit také s památkáři. Právě při jednání na úřadě přišla nabídka, která měla rekonstrukci výrazně urychlit – možnost čerpat dotaci.

Když David Wedlich jako malý jezdil do Kamenického Šenova, byl pro něj podstávkový dům především místem spojeným s rodinou. Jeho babička v něm až do roku 1948 provozovala hostinec U Ryšánků.

Po smrti babičky v roce 1976 už dům sloužil hlavně jako chalupa. Větší opravy se odkládaly a čas se na něm postupně podepsal.

Stavebněhistorický průzkum, který se uskutečnil v rámci dotačního programu, ukázal, že část roubení a krovu pochází přibližně z roku 1620.