Cévní soustava planety pod našima nohama. Vědci poprvé změřili a nakreslili neviditelné podhoubí Země

Zujte se a představte si, že stojíte na louce. Pár centimetrů pod vašimi chodidly se právě teď táhne síť tak obrovská, že by se dala natáhnout skoro miliardakrát k Slunci a zpět. Nevidíte ji, neslyšíte, a přesto na ní z velké části stojí život na Zemi. Vědci ji teď poprvé nakreslili do mapy a rovnou zjistili, že jednu její půlku pomalu ničíme.

Studie se zaměřuje se na tzv. arbuskulární mykorhizní houby, nebo – zjednodušeně řečeno – houby, které pod zemí žijí v symbióze s rostlinami. Teď se je poprvé podařilo nejen popsat, ale i změřit.

Související

15 fotografiíProhlédnout si 15 fotografií

Vypadá jako exotický krasavec z origami, jeho hnízdo ale strašlivě páchne. Teď na Moravě zažívá historický úspěch

Deset metrů houby v jedné lžičce

Vědci sesbírali přes 16 tisíc vzorků půdy z různých biotopů celého světa: tunder, lesů i pouští. Ty pak doplnili robotickým snímkováním více než 300 tisíc živých houbových vláken v laboratoři a kde jim chybělo přímé měření, vypomohli si výpočty.

Výsledná čísla překvapila i je samotné. Podhoubí (mycelium) je vlastně rozsáhlá síť tenoučkých vláken, kterým se říká hyfy. A podle výpočtu je pod zemí asi 110 biliard kilometrů těchto vláken, která ročně do půdy přenesou asi 4 miliardy tun oxidu uhličitého, což odpovídá asi jedenácti procentům všech jeho emisí, které vyprodukuje lidstvo.

„Je těžké vypovědět, jak jsou tyhle houby důležité a obrovské,“ říká hlavní autor studie Justin Stewart ze Společnosti pro ochranu podzemních sítí (SPUN). „V jediné čajové lžičce půdy může být až deset metrů mykorhizní sítě.“

Oběhová soustava planety

Vědci o myceliu mluví jako o oběhové soustavě Země a není to jen básnická nadsázka. Houby rostlinám dodávají vodu a živiny, pokryjí přes osmdesát procent jejich potřeby fosforu, a na oplátku od nich berou uhlík z fotosyntézy. Kořeny rostliny díky nim „dosáhnou“ až stokrát dál, než by zvládly samy.

A pohyb v téhle soustavě je překvapivě svižný. V dřívější studii stejní autoři naměřili, že uhlík se sítí pohybuje rychlostí až 120 mikrometrů za sekundu. Jinými slovy: kdybyste se zmenšili a stoupli si dovnitř, připadalo by vám, že kolem vás všechno sviští rychlostí zhruba 400 kilometrů v hodině.

Zobrazit
15 fotografií

Půlka, o kterou přicházíme

Nejhustší sítě vědci našli v divokých travnatých biotopech jako jsou zaplavované pláně Jižního Súdánu, na Floridě v Everglades nebo na Tibetské náhorní plošině. Právě louky a stepi drží asi 40 procent veškerého podhoubí.

Na velkých zemědělských polích je ovšem houbová síť v průměru zhruba o polovinu řidší a řidší síť znamená půdu, která hůř zadržuje uhlík, hůř v ní kolují živiny a hůř snáší sucho nebo horko.

Problém je, že louky patří k vůbec nejméně chráněným ekosystémům na Zemi a na pole se přeměňují čtyřikrát rychleji než lesy. Předchozí výzkum navíc ukázal, že 95 procent míst nejbohatších na tento typ hub leží úplně mimo chráněná území.

„Houby byly v ochraně přírody a v úvahách o klimatu přehlížené a je čas to změnit,“ shrnuje současnou situaci evoluční bioložka Toby Kiersová, výkonná ředitelka SPUN, kterou nedávno ocenili Tylerovou cenou, přezdívanou „Nobelova cena za životní prostředí“.

Co vědci pořád nevědí

Nová mapa podhoubí je zároveň přiznáním, jak málo toho zatím víme. Velké části světa zůstávají neprozkoumané a spoléháme se u nich jen o pravděpodobnostní výpočty.

„Mykorhizní houby utvářely život na Zemi stovky milionů let, a přesto stále příliš nevíme, jak a kde na planetě je tahle dopravní soustava rozmístěná,“ říká biolog Merlin Sheldrake. Podle něj je studie ale dobrým krokem k tomu, jak se naučit se s houbami spolupracovat.

Související

Papoušci nepapouškují. Nové zjištění mění vše, co jsme si o nich mysleli

Mapa je veřejně dostupná online a spolupracoval na ní i německý oceňovaný datový vizualizér Moritz Stefaner. Kdo chce, může si tu skrytou infrastrukturu pod vlastníma nohama sám prohlédnout. A příště na louce se možná zuje taky.

VIDEO: V jedné lžičce hlíny je i deset metrů houbových vláken. Co to znamená pro planetu?

Zdroj: Science, ScienceDaily, Mycorrhizal Infrastructure Map