Jak moc se hýbe a co pocit bezpečí? Reportáž z přechodu české extrémní lávky

Martin Krepindl Jakub Zuzánek ČTK Martin Krepindl, Jakub Zuzánek, ČTK
11. 5. 2022 7:00
Reportér Aktuálně.cz natočil bezprostřední zážitky z přechodu nejdelší visuté lávky na světě, která se v pátek oficiálně otevře v rekreačním středisku Dolní Morava na Orlickoústecku. "Chce to trochu odvahy," píše provozovatel o atrakci, která má pro někoho až extrémní parametry. Je lávka adrenalinovým zážitkem, nebo její přechod zvládne (skoro) každý, i člověk, který podobné atrakce nevyhledává?
Nejdelší lávka na světě. Prošli jsme se po atrakci Skybridge | Video: Jakub Zuzánek, Martin Krepindl

"My jsme si v redakci říkali, jak tuhle reportáž pojmout. Shodli jsme se, že existují tři typy lidí. Ti první na tuhle atrakci v životě nevstoupí. Další s tím naopak nebudou mít problém. No a třetí si nejsou jisti, výšek se bojí, ale tohle by snad možná mohli dát," vysvětluje v úvodu reportáže její autor Martin Krepindl. Jak nakonec přechod lávky pro člověka, který rozhodně nevyhledává podobné atrakce, dopadl, zjistíte ve videu v úvodu článku.

Visutý most Sky Bridge, který má v nejvyšším bodě 95 metrů, překonává údolí Mlýnského potoka z horského hřebene Slamník na hřeben Chlum. S délkou 721 metrů bude stavba pro pěší nejdelší svého druhu na světě. Atrakce má pomoci stabilizovat či zvýšit návštěvnost areálu, řekl generální ředitel společnosti Sněžník Martin Palán. Podle ochránců přírody je projekt problematický, nepříznivě ovlivní ráz krajiny.

Výstavba Sky Bridge stála zhruba 200 milionů korun. Podle Palána by se investice měla vrátit do deseti let. Vstupné 390 korun pro dospělého na místě či 350 korun při koupi na e-shopu považuje za přiměřené a srovnatelné s obdobnými atrakcemi ve světě.

S výhradami veřejnosti nebo ekologických organizací například kvůli narušení rázu krajiny se společnost Sněžník nesetkala. Středisko neleží v chráněné krajinné oblasti a podle Palána se vše uskutečnilo v souladu s územním plánem i požadavky příslušných institucí.

Podle ředitele regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) v Olomouci Michala Servuse je projekt visutého mostu v Dolní Moravě z pohledu ochrany přírody problematický, protože nepříznivě ovlivní ráz krajiny. "Je to samozřejmě objekt, který je z dálky dominantní," řekl dnes ČTK Servus.

Na visutý most turisté nastoupí v nadmořské výšce 1110 metrů a vystoupí o šest metrů výše. Návštěvníci se do výchozího bodu dopraví lanovkou, na druhé straně mostu si mohou projít naučnou stezku Most času s prvky rozšířené reality. Hra s devíti naučnými panely se dotýká témat ochrany přírody a pohybu v ní, ale i historie a příběhu konkrétní rodiny z Dolní Moravy od roku 1935 do současnosti. Celá konstrukce lávky zavěšená na pylonech se montovala po napnutí hlavních lan přes údolí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Fond J&T Arch Investments koupí 9,99 procenta v Moneta Money Bank

Fond J&T Arch Investments koupí 9,99 procenta akcií Moneta Money Bank od fondu Petrus Advisers. V následující dnech fond plánuje požádat Českou národní banku o schválení nabytí kvalifikované účasti. 

Minoritní podíl fond koupí ve dvou krocích. První část ve výši 8,89 procenta nabude bezprostředně, zbývajících 1,1 procenta pak pořídí do konce roku. Fond akcie kupuje za prémii oproti aktuální tržní ceně.

před 1 hodinou

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, uvedla IEA

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, aby se podařilo dosáhnout uhlíkové neutrality. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v dnešní zprávě. Růst produkce jaderné energie by měl rovněž pomoci nynějším snahám vlád posílit energetickou bezpečnost snížením závislosti na dovozu fosilních paliv.

"Odchod energetického sektoru od fosilních paliv může být díky jaderné energii rychlejší a bezpečnější," uvedla IEA. "V dnešní globální energetické krizi se snižování závislosti na dovozu fosilních paliv stává prioritou při zajišťování energetické bezpečnosti. Neméně důležitá je klimatická krize," dodala. K dosažení uhlíkové neutrality je podle IEA zapotřebí do roku 2050 zvýšit kapacity pro výrobu jaderné energie na 812 ze současných 413 gigawattů.

Agentura rovněž upozornila, že téměř dvě třetiny jaderných elektráren jsou nyní starší než 30 let a že produkce jaderné energie ve vyspělých ekonomikách by do roku 2030 mohla klesnout o třetinu. Podle šéfa IEA Fatiha Birola nyní nicméně nastaly podmínky k většímu využívání jaderné energie.

"Vzhledem k dnešní globální energetické krizi, prudce rostoucím cenám fosilních paliv, problémům v oblasti energetické bezpečnosti a ambiciózním klimatickým závazkům věřím, že jaderná energie má unikátní příležitost pro návrat," uvedl Birol. "Nová éra pro jadernou energii ale není v žádném případě zaručena. Bude záviset na tom, zda vlády uskuteční kroky k zajištění bezpečnosti a udržitelnosti provozu jaderných elektráren v příštích letech," dodal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy