Obnovili výrobu čokolády Lidka. Zájem je obří, jsme pořád vyprodaní, tvrdí manželé

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková - za podpory: BO_Středočeský kraj_logo
17. 9. 2020 6:00
Lada Bartošová a její manžel Pavel se před šesti lety v historickém centru Kutné Hory pustili do provozování muzea a čokoládovny, která za první republiky proslavila město i tehdejší Československo. Tehdy jim úspěch nikdo nepředpovídal. Když ale před dvěma lety koupili licenci Lidky a vrátili ji zpět do původního rodiště, úspěch na sebe nenechal dlouho čekat.
Lada Bartošová se o historii čokoládovny a čokolády Lidka začala zajímat při psaní dizertační práce v kutnohorském archivu.
Lada Bartošová se o historii čokoládovny a čokolády Lidka začala zajímat při psaní dizertační práce v kutnohorském archivu. | Foto: Kateřina Hanušová, Čokoládovna a muzeum Kutná Hora

Muzeum kutnohorské čokolády se nachází v historickém centru Kutné Hory, nedaleko chrámu svaté Barbory. Malý krámek s obří tabulkou čokolády nad dveřmi ukrývá nejen desítky druhů čokolád, ale také řadu historických artefaktů, které za uplynulá léta nasbírali Lada a Pavel Bartošovi či Lenka Choutková, místní sběratelka kutnohorských kuriozit. I díky ní dnes muzeum čokolády a staronová čokoláda Lidka existují.

Lada Bartošová před pěti lety bádala v kutnohorském archivu v rámci své dizertační práce, když ji zaujalo, že na stejném místě se ještě před pár desítkami let vyráběly čokoládové bonbony. Vystudovanou divadelní historičku genius loci budovy zaujal natolik, že od svého doktorského titulu ustoupila a místo toho začala pátrat po historii čokoládovny Koukol & Michera, jež vyráběla čokoládu Lidka.

Interiér muzea.
Interiér muzea. | Foto: Jiří Dostál, Čokoládovna a muzeum Kutná Hora

"Naproti čokoládovně jsem kdysi chodila do školky a celý život jsem věděla, že se tomu místu říká Lidka, ale teprve o několik let později, na vysoké škole, jsem zjistila proč. Podobně to měla většina Kutnohoráků," popisuje v útulném malém muzeu s obchůdkem. Spojila se tak s Lenkou Choutkovou a za podpory manžela Pavla, studovaného ekonoma, založili muzeum čokolády. Ten se dnes stejně jako jeho žena stará o výrobu čokolády.

Češi slyší na obnovování tradic

Jak manželé přiznávají, na začátku lidi nevěřili, že takhle malý podnik může fungovat. "Chodili za námi a ptali se, jestli jsme ještě nezkrachovali. Teď jsou všichni upřímně překvapení," vypráví Lada Bartošová.

Páru se před třemi lety navíc podařilo koupit původní licenci Lidka a ke stoletému výročí vzniku Československa vytvořil první speciální tabulku stoprocentní čokolády v symbolickém počtu sta kusů. Lidé se postupně naučili do butiku na Komenského náměstí chodit a do dobré čokolády investovat.

"Češi hrozně rádi slyší na obnovování tradic a velmi hezky se poslouchá, že jsme svého času byli čokoládovou velmocí. Čokoládu má ráda většina lidí a čím dál více lidí také touží po kvalitních potravinách," myslí si majitelka.

Manželé Bartošovi.
Manželé Bartošovi. | Foto: Kateřina Hanušová, Čokoládovna a muzeum Kutná Hora

Chutnou čokoládu dělají podle Bartošové kvalitní suroviny. "Je jedno, kolik má procent, je to o osobních preferencích. Jako s jakýmkoliv jídlem jsou důležité kvalitní suroviny a zpracování farmářem. Velká část chuti se utváří v zemi a v zemi původu při fermentaci kakaových bobů. Je důležité vybrat si dobrého pěstitele. Když si čokoládu kupujete, je třeba přečíst si složení čokoládové tabulky. Správně by měla obsahovat kakaové boby, cukr, a když je mléčná, tak sušené mléko. Jakmile je tam cokoliv navíc, je to zbytečné," vypočítává Lada Bartošová.

Prvorepubliková Lidka byla známá i ve světě

Jejich řemeslné čokolády mívají většinou roční trvanlivost a i ceny jsou mnohonásobně vyšší než v supermarketu. Na rozdíl od nich jsou však dělány ručně v malé výrobně nedaleko muzea a respektují tradici, která byla v Kutné Hoře více než 40 let.

"Spousta lidí si ještě Lidku pamatuje. Čokoláda Lidka byla vždycky něco vzácného a kupovala se, když měl někdo narozeniny," říká majitelka. Původní čokoládovnu založil v roce 1918 podnikatel Zdeněk Koukol, ke kterému se později přidal Eduard Michera. Během první republiky patřila Lidka k nejznámějším československým značkám také v zahraničí.

Po roce 1948 však došlo k jejímu znárodnění a původní majitel v čokoládovně pracoval jako obchodní cestující a poté emigroval do zahraničí. Deset let nato čokoládovna zanikla a na jejím místě vznikla továrna na nákladní auta.

Z čokoládovny výrobna nákladních aut.
Z čokoládovny výrobna nákladních aut. | Foto: Kateřina Hanušová, Čokoládovna a muzeum Kutná Hora

"Nejdříve se tam vyráběly podvozky na Spartaky a později tam byla pobočka Avie Praha, takže se celá čokoládová produkce zničila. Značka Lidka ale byla slavná, a tak ji začali používat znovu, nevyráběla se však v Kutné Hoře, ale například v Dianě Děčín. Ochrannou známku po revoluci získalo Nestlé," vypráví Bartošová.

Ročně manželé zpracují tunu kakaových bobů

Během 90. let značku odkoupil investor žijící v zámoří a manžele Bartošovi v roce 2017 využili příležitosti, kdy vypršela původně zakoupená ochranná známka Lidky. Nyní jim náleží na dobu deseti let.

Ve výrobě nyní pracují ve třech, v muzeu jim vypomáhají brigádnice a další externí spolupracovníky mají například na účetnictví a vyřizování zakázek. "Původně jsme všechno dělali ručně na malém mlýnku. Dneska máme tři mlýny a ten největší unese 15 kilo, takže se navyšuje i kapacita toho, co jsme schopni vyrobit. Ale poptávka je tak velká, že jsme skoro pořád vyprodaní," svěřují se manželé. Ročně ručně zpracují zhruba tunu kakaových bobů, při výrobě se přitom ztratí zhruba 20 procent suroviny.

Kakaové boby berou ze čtyř míst - od farmářů v Ekvádoru, Dominikánské republiky a dvou farmářských družstev v Belize a v Guatemale. "Třtinový cukr bereme taky z Latinské Ameriky. Sušené kravské mléko máme z Česka," tvrdí manželé.

Koketovali však také s mlékem z jiných zvířat, jako je velbloud nebo ovce. Velbloudí čokoláda například vychází na 200 korun. "Děláme hodně pokusných vzorků, než se rozhodneme pro typ pražení kakaových bobů. To je Pavlova parketa," říká Lada Bartošová.

"Díky čokoládě nejsem skoro vůbec unavená"

V nabídce mají tři hořké, dva druhy bílé, šest mléčných a osm tmavých čokolád. Velká část z nich jsou však sezonní. "Na Vánoce děláme speciální edice s kandovaným pomerančem, pro děti děláme perníčkovou čokoládu. Velbloudí čokoláda se dělala jako letní edice, stejně jako oslí, které byly na vysvědčení. Ale máme pár druhů, které děláme stále, třeba tmavá čokoláda Guatemala nebo kávomléčný speciál, který je výborný," dodává Lada.

Sami majitelé ochutnávají všechny čokolády průběžně. "Čokoládu vybíráme podle nálady, někdy máme rádi bílou, někdy klasiku tmavou a někdy zase ochucenou," říká Pavel Bartoš. "Já sním 50 až 100 gramů denně, ale neberu si velké kusy, vždy jen malinký kousek, který si nechám rozpustit v ústech. Díky čokoládě nejsem skoro vůbec unavená," přesvědčuje jeho manželka.

O kvalitě čokolády rozhoduje půda a pražení v zemi původu kakaových bobů, říkají Bartošovi.
O kvalitě čokolády rozhoduje půda a pražení v zemi původu kakaových bobů, říkají Bartošovi. | Foto: Kateřina Hanušová, Čokoládovna a muzeum Kutná Hora

Také dovolenou si nadšenci z Kutné Hory vybírají dle čokoládových destinací. "Předloni byly naše děti nešťastné, protože jsme jeli na evropský výlet po čokoládovnách. A když jsme stáli v Budapešti před jednou čokoládovnou, tak nám nafrněné říkaly, že furt jezdíme po nějakých čokoládovnách, že chtějí na koně nebo k vodě," vzpomínají manželé.

"Vychovali jsme si svoje 'závisláky'"

Jejich Lidka se dostala například do cestovatelské recenze novináře CNN nebo do článku slavného asijského foodbloggera, díky kterému se u nich jednu sezonu pravidelně objevovaly skupinky asijských turistů. Klientela však zůstává česká, což se jim vyplatilo zejména během jarní karantény.

"Lidi posílali objednávky, aniž by tolik čokolády potřebovali, a psali nám do vzkazů, ať se držíme. Moc si toho vážíme a znovu děkujeme, mysleli jsme si, že kvůli situaci to budeme muset zavřít. Ale tím, jak se zachovali lidi, jsme si řekli, že čokoládovnu udržíme zuby nehty za každou cenu. Vychovali jsme si svoje 'závisláky'," tvrdí majitelé.

Čokoláda Lidka je tak po letech znovu jedním ze symbolů Kutné Hory a její věhlas se opět šíří také do zahraničí, loni totiž získala bronz v soutěži Academy of Chocolate v Londýně. Do soutěže se přihlásili majitelé i letos a nyní již týdny čekají na výsledky.

Obnovování prvorepublikové tradice v Kutné Hoře

Manželé Bartošovi ale neprodávají jenom čokoládu s příběhem, ale pravidelně oživují také prvorepublikovou historii Kutné Hory. Pořádají například prvorepublikové procházky městem nebo rozličné tematické akce v muzeu, které se neustále rozšiřuje o nové artefakty. "Spolupracujeme se sběrateli, lidé nám nosí věci, co schovávali doma, a nakupujeme i v aukcích a bazarech v Česku i v zahraničí," vypočítává Lada.

Muzeum se stále rozšiřuje o nové artefakty.
Muzeum se stále rozšiřuje o nové artefakty. | Foto: Jiří Dostál, Čokoládovna a muzeum Kutná Hora

Jejich největším úkolem po pandemii je nejen uživit se, ale také ustát nápor vánočních objednávek. Do konce roku navíc hodlají představit jednu čokoládovou novinku. Nic bližšího prozradit nechtějí, půjde ale o velmi netypickou chuť, která dosud na českém trhu nebyla.

Lada by také do budoucna ráda získala pro výrobu specifické kakaové boby z Jávy. "Mají hodně silné kouřové tóny, chutnají skoro až do uzena, to bych chtěla sehnat, ale zatím se mi to nedaří," říká.

V přístupu k podnikání se řídí pravidly svého předchůdce Zdeňka Koukola, který byl brilantní obchodník a také filantrop. "Svých zaměstnanců si velice vážil a dodnes k nám chodí lidi, kteří na něj vzpomínají s až masarykovským patosem. Navíc velice dbal na kvalitu, dennodenně chodil do továrny a veškeré příjmy z čokoládovny investoval do výroby nebo je dával na dobročinné účely," popisuje Bartošová. "Myslím, že jeho pravidla by si měli povinně přečíst všichni čeští podnikatelé," dodává.

Mohlo by vás zajímat: Pražská čokoláda, která boří mýty

Výrobci mezinárodně oceňované Pražské čokolády boří mýty, které o oblíbené pochutině panují | Video: Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

před 34 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy