Šest týdnů v Antarktidě. Filmaři natočili z lodního kontejneru rekviem za lidstvo

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
13. 4. 2020 10:30
Jak bude vypadat svět, ve kterém nebudou dominovat lidé, ale umělá inteligence? Česko-slovenský filmařský tým natočil experimentální dokumentární "rekviem za druh Homo sapiens", ve kterém je hlavní postavou antarktická krajina a umělá inteligence. Tříčlenný štáb pobýval šest týdnů na ostrově Krále Jiřího v Antarktidě, mimo jiné i v lodním kontejneru uprostřed zamrzlé krajiny.
Film FREM, záběry z natáčení v Antarktidě
Film FREM, záběry z natáčení v Antarktidě | Foto: Hypermarket Film

"Chtěla jsem vytvořit film, ve kterém by hlavní postavou nebyl člověk, protože lidstvo se dostává na hranici svých přirozených možností," charakterizovala svůj celovečerní debut Frem slovenská režisérka Viera Čákanyová.

Film je vůbec prvním českým celovečerním snímkem, který se odehrává pouze na nehostinných pláních Antarktidy. "Je to prostředí, kde se začínají projevovat klimatické změny a má pro mě dystopický charakter. Chtěla jsem simulovat podmínky světa po existenci člověka, ale i před ním," tvrdí režisérka.

Frem představuje křehkou a extrémní krajinu zmrzlého kontinentu a zároveň upozorňuje na současnou klimatickou krizi i rostoucí vliv umělé inteligence.

"Lidstvo jako biologický druh se dostává na hranici svých 'přirozených možností', konfrontuje se s vlastními biofyzikálními omezeními. Už nestíháme absorbovat vlastní výstupy, plně porozumět souvislostem mezi různými oblastmi dat, zorientovat se ve stále komplexnějším světě, který pro sebe utváříme," míní 39letá filmařka.

Šest týdnů na zamrzlém kontinentu

Filmaři natáčeli na ostrově Krále Jiřího, který je součástí Jižních Shetlandů a také Britského antarktického území. Do argentinské Ushuaie, což je nejjižnější město Latinské Ameriky, je to odtud necelých tisíc kilometrů vzdušnou čarou.

"Jezdí tam i turistické lodě, ale my jsme potřebovali zůstat déle, a proto jsme potřebovali přijetí některou vědeckou stanicí, která by za nás převzala zodpovědnost. Nakonec se nám to podařilo domluvit s polskou antarktickou stanicí Arctowski, která je velká, a navíc celoročně otevřená," popisuje slovenská režisérka a dodává, že to rozhodně nebylo jednoduché. "Mají svoje priority, což je hlavně vědecký výzkum. Takže jsme byli do počtu, ale poskytli nám základní zázemí," tvrdí Čákanyová.

Odjezdu předcházely technologické přípravy i test psychické zátěže. Štáb tvořili filmaři, kromě Viery Čákanyové také kameraman Tomáš Klein a Martin Kovačík v roli herce.

"Spolužití bylo v pohodě, výběr lidí byl asi dobrý, když jsme se nepozabíjeli."
"Spolužití bylo v pohodě, výběr lidí byl asi dobrý, když jsme se nepozabíjeli." | Foto: Hypermarket Film

Společně strávili celkem šest týdnů, polovinu doby přitom zůstávali v ekvádorském lodním kontejneru vybaveném palandami, plesnivými stěnami a benzinovým generátorem. "Bylo to trochu kruté," přiznává Čákanyová s tím, že ale žádné excesy mezi sebou neměli. "Spolužití bylo v pohodě, výběr lidí byl asi dobrý, když jsme se nepozabíjeli," dodává s nadsázkou.

Krajina bez lidí

Zůstávali tu během natáčecích dní, hlavně kvůli touze natočit krajinu bez lidí. Každý den se však hlásili polským výzkumníkům na druhé straně zálivu vysílačkou, od nich zároveň dostávali aktuální informace o počasí.

Krizové přespání pro vědce na ostrově. V lodním kontejneru přebývali i filmaři.
Krizové přespání pro vědce na ostrově. V lodním kontejneru přebývali i filmaři. | Foto: Hypermarket Film

"Zásobování veškerými potravinami a vodou probíhalo za pomoci polské základny, mnohdy se zpožděním kvůli neprostupnému moři, pokrytému ledovými krami, nebo silnému větru," popsali tvůrci.

Malé topení vyhřívalo vymrzlý kontejner dvě hodiny denně, teplé jídlo měli jednou denně. A nabíjení baterií pro natáčecí techniku zajišťoval benzinový generátor. O něco větší komfort měli filmaři na polské základně, kde mohli využívat veškerou infrastrukturu, včetně teplé vody a omezeného přístupu k internetu. "Dají se přes něj tedy poslat e-maily, na žádné stahování to není," vzpomíná režisérka.

Přestože většina území Antarktidy je zcela pokrytá ledem, vracejí se na pobřeží pravidelně například rypouši sloní, tuleni či lachtani. Svá hnízda zde mají také buřňáci či tučňáci. Některé tyto druhy se objevují také ve filmových záběrech.

"Spousta lidí si představuje, že v Antarktidě je strašná zima a extrémní podmínky. Částečně to tak je, ale my jsme tam byli v létě, a ještě na ostrovech, kde podmínky nejsou tak extrémní. Bylo maximálně minus 10 stupňů, byla spíš velká vlhkost a silný vítr. Navíc jsme tam nedělali žádné extrémní věci, jako že bychom šli někam do vnitrozemí, zdržovali jsme se jenom v okolí kontejneru," říká Čákanyová.

Dron jako oko umělé inteligence

Součástí scénáře bylo dokonce koupání jednoho ze členů štábu. Scénu točili celkem dvakrát, přiznala režisérka. Většina záběrů je pořízena dronem, pro jejich použití v Antarktidě by dnes již filmaři museli žádat o povolení, stroj totiž stresuje zvířata.

Právě dron má pro diváka představovat pohled umělé inteligence. Kameraman Tomáš Klein však prohlásil, že snažit se vžít do pohledu umělé inteligence "bylo obtížné, ne-li nemožné".

"Čím víc se člověk snažil zapojit svou hlavu, tím víc se vzdaloval zadání. V mnohém nám však pomohla Antarktida samotná, která nám všechny naše koncepty proměňovala z minuty na minutu. Bylo normální čekat několik dní na to, abychom mohli vůbec vyjít ven, nebo čekat další dny, než vítr rozfoukal kry, abychom se dostali do člunu," popsal.

Postprodukce, ve které hrál zásadní roli zvuk, trvala s přestávkami zhruba rok. "Umělá inteligence, kterou jsme si pracovně nazvali Marvin, sbírá informace, které mají zvukovou podobu. Snažili jsme se nasimulovat mentální procesy této entity a ukazujeme, jak se zvuky pracuje," řekla před časem Čákanyová pro Český rozhlas Vltava.

"Antarktická krajina je monumentální a svým způsobem nádherná"

Režisérka přiznává, že práce na filmu pro ni byla extrémní zkušenost v každém ohledu. Sama si po dobu šesti týdnů vedla deník na malou kameru, kde si zaznamenávala různé myšlenky. Nevylučuje tak, že z natočeného materiálu vznikne ještě jeden snímek.

"Byl to neopakovatelný zážitek, antarktická krajina je monumentální a svým způsobem nádherná. Být tam a uvědomovat si veškerý kontext je velmi silný zážitek. Otázka klimatických změn se do filmu dostala vlastně až proto, že teprve na místě jsem si uvědomovala všechny souvislosti," vysvětluje s tím, že v Česku a na Slovensku je snadné změny ignorovat.

Režisérka Viera Čákanyová.
Režisérka Viera Čákanyová. | Foto: Hypermarket Film

"Ale když tam člověk všechno vidí - ledovce, zvířata -, je donucen o tom přemýšlet," říká.

Režisérka přiznává, že klimatická krize sice není žádnou novinkou, ale v poslední době se stává jedním z důležitých témat ve společnosti. Podle ní však stále chybí koordinovaná globální akce, která by se snažila najít efektivní řešení k alespoň zpomalení procesů, které již nastaly.

"Mám pocit, že všechny summity o klimatické změně a dohody, které se podepisují, jsou jen na papíře. Nejsou žádné efektivní mechanismy k tomu, plnění dohod vynucovat. Nevím, jak lidi aktivizovat. Vzdálené hrozby vytěsňujeme, a když se nás přímo netýkají, máme tendenci je ignorovat a to nás možná přivede do záhuby," přemítá Čákanyová.

Intimní zážitek s obrazem

Snímek vznikl v koprodukci s Českou televizí a díky podpoře Státního fondu kinematografie, který na vývoj, výrobu i festivalové uvedení snímku přispěl dvěma miliony korun. Podle tvůrců je to zhruba třetina celkového rozpočtu, který činil okolo 230 tisíc eur (v přepočtu 5,9 milionu korun).

"Měli jsme štěstí, že nás podpořila polská vědecká výprava," míní producentka Nina Numankadič. Kdyby volili komerční cestu do Antarktidy, jako většina turistů, stálo by je to mnohem víc. Podle producentky také uspělo téma a nápad, žádost o grant patřila k nejlépe hodnoceným.

Režisérka tvrdí, že diváci by Frem měli vnímat především jako zážitkový snímek. "Nevím, jestli chci lidem podsouvat svůj názor, chci to nechat na každém divákovi. Pro mě osobně je to intimní zážitek s obrazem a záznam odcházejícího světa nebo ekosystému, který pravděpodobně brzy zmizí. Pro někoho to ale může být čistě zážitkový film," tvrdí Čákanyová.

Frem měl premiéru vloni na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Představen byl také na několika dalších festivalech, jako je sarajevský filmový festival či Berlinale.

Nechyběl ani ve výběru festivalu Jeden svět, který pořadatelé kvůli epidemii koronaviru částečně přeložili na internet. Snímek Viery Čákanyové by měl jít do distribuce, až budou znovu otevřená kina. 

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Na Aljašce udeřilo zemětřesení, úřady varují před vlnou tsunami

Americké úřady vydaly varování před ničivou vlnou tsunami poté, co Aleutské ostrovy ležící u Aljašky postihlo silné zemětřesení, dosahující podle americké geologické služby síly 7,5 stupně. Oznámily to dnes tiskové agentury.

Výstraha amerického střediska pro varování před tsunami se týká měst Sand Point a Cold Bay na Aleutách a města Kodiak na stejnojmenném ostrově, poznamenala agentura Reuters s tím, že tato města leží v řídce osídlené oblasti.

Epicentrum zemětřesení se nalézalo 94 kilometrů jihovýchodně od Sand Point. Otřesy vycházely z hloubky 41 kilometrů.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Egypťan Bahader je v téměř 75 letech fotbalovým rekordmanem

Egypťan Ezzeldin Bahader byl krátce před 75. narozeninami zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstarší profesionální fotbalista na světě. Podle agentury Reuters získal tento primát po sobotním zápase v egyptské třetí lize, v níž podruhé nastoupil za tým 6th October a znovu odehrál celých 90 minut.

První duel zvládl Bahader v březnu, kdy dokonce skóroval z penalty, a pak na potřebný další start čekal déle, než myslel, protože sportovní svět zastavila pandemie koronaviru. O rekord dědeček šesti vnoučat nyní připravil Izraelce Isaaka Hayika. Ten ještě loni hrál ve věku 73 let, a to jako brankář. Hadaderovi bude pětasedmdesát let 3. listopadu.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Spojené arabské emiráty ratifikovaly dohody o normalizaci vztahů s Izraelem

Kabinet Spojených arabských emirátů dnes ratifikoval dohodu o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem, kterou zástupci obou zemí podepsali ve Washingtonu v září. Informovala o tom agentura Reuters. Izraelská vláda a parlament dohodu se SAE ratifikovaly minulý týden.

Zdroj: ČTK
Další zprávy