Pravčická brána je jako Eiffelova věž Českého Švýcarska, míří k ní čím dál více lidí

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
11. 10. 2019 8:48
Do Národního parku České Švýcarsko ročně zavítá více než 400 tisíc návštěvníků, kromě Čechů hlavně Němci nebo Poláci. Podle statistik agentury CzechTourism počet návštěvníků soutěsek v národním parku oproti loňsku vzrostl o 45 procent.
"Jak Pravčická brána, tak Soutěsky Kamenice jsou tak silnými symboly národního parku, že jsou s ním v podstatě ztotožňovány," říká mluvčí národního parku České Švýcarsko.
"Jak Pravčická brána, tak Soutěsky Kamenice jsou tak silnými symboly národního parku, že jsou s ním v podstatě ztotožňovány," říká mluvčí národního parku České Švýcarsko. | Foto: Magdaléna Daňková

"Dvakrát k Pravčické bráně," oznamuje anglicky turistka řidiči autobusu z děčínského nádraží směrem do Hřenska. Před nádražní budovou se to zářijový pátek v deset hodin dopoledne množí pár turisty a několika místními, mířícími k úpatí jedné z nejslavnějších českých přírodních památek.

V Hřensku žije podle Českého statistického úřadu 288 lidí, ročně přitom obcí na česko-německé hranici projdou stovky tisíc návštěvníků.

Většina z nich sem míří vlastním autem nebo třeba zájezdovým autobusem. Správa národního parku je pouští jenom na pár vybraných míst, do lesů mezi Labské pískovce už musí turisté po svých. Přestože spousta návštěvníků se vydává na několikakilometrový okruh čítající Edmundovu či Divokou soutěsku nebo Gabrielinu stezku, naprostá většina cestujících míří k největšímu přírodnímu skalnímu mostu v Evropě.

Zatímco během některých víkendů bývají hlavní trasy zaplněné lidmi, v pátek dopoledne si okolní krajinu může člověk vychutnat prakticky sám.

Po stezkách se zde toulá jenom pár turistických skupinek, rodičů s dětmi nebo kolegů na sbližovacím výletě. Většina z nich je až na pár výjimek solidně oblečena do terénu. Turistů ve sněhově bílých teniskách a šatech zde potkáte minimum. 

Romantický symbol Národního parku České Švýcarsko lákal lidi již od 19. století. Jedním z návštěvníků byl dokonce slavný autor pohádek Hans Christian Andersen. Na konci 19. století zde Edmund Clary-Aldringen vystavěl výletní zámeček Sokolí hnízdo. Ten dnes slouží jako muzeum a restaurace.

Romantický symbol Národního parku České Švýcarsko lákal lidi již od 19. století
Romantický symbol Národního parku České Švýcarsko lákal lidi již od 19. století | Foto: Magdaléna Daňková

"Po výšlapu si nemůžu dát pivo bez zaplacení vstupného"

Zatímco okolní Labské pískovce tyčící se nad vzrostlými stromy lze obdivovat zadarmo, za neopakovatelný výhled na Pravčickou bránu a její okolí dnes lidé zaplatí 75 korun (25 korun děti, studenti a důchodci). "Vstupné spojené s provozem areálu se vybírá od konce 19. století a v přepočtu zůstává pořád přibližně ve stejné výši," tvrdí provozovatelé na svých stránkách. V ceně jsou nejen výhledy, ale také například toaleta či muzeum národního parku.

Příchozí mají na poplatky různé názory. Zatímco někteří se při pohledu na turniket otáčejí na podpatku a vrací se na stezky pod branou, jiní vytahují peníze a čekají na vydání lístku.

Příchozí turisté mají na poplatky různé názory.
Příchozí turisté mají na poplatky různé názory. | Foto: Magdaléna Daňková

Správci národního parku přitom poznamenávají, že zisk z prodeje vstupného do areálu u Pravčické brány putuje soukromé společnosti, která je majitelem přilehlých pozemků. "Jedná se o dědictví z doby před vznikem národního parku. Zavedení vstupného do národních parků v České republice je spíš otázka celospolečenské diskuse," myslí si mluvčí národního parku Tomáš Salov.

Někteří návštěvníci si na TripAdvisoru na vstupné stěžují. Jeden z českých recenzentů například napsal: "A další katastrofa je to, že si po výšlapu ani nemůžu dát pivo bez toho, abych nejprve zaplatil 75 korun za vstup."

Zahraničním turistům však podle recenzí na oblíbeném cestovatelském webu vstup nevadí. "Za vstup musíte zaplatit, ale stojí to za to, protože se můžete dostat výš a shlédnout na úžasné kamenné formace z jiných vyhlídek," napsala na TripAdvisor jedna britská návštěvnice.

Návštěvnost roste pět let, může za to propagace i příznivé počasí

Salov letos v létě poznamenal, že počet návštěvníků roste již pět let. Turisté, kteří na Pravčickou bránu zavítali, ve svých recenzích častokrát zmiňují příliš mnoho návštěvníků okolo brány. Během léta pak doporučují vydat se na procházku dříve, než se do místa nahrnou davy lidí, podobně jako je tomu také například v Adršpachu.

"V hlavní sezoně se nezřídka stává, že parkovací kapacity pro osobní automobily jsou zcela naplněny nejpozději kolem jedenácté hodiny dopoledne, a to prakticky po celém obvodu národního parku," zmiňuje mluvčí parku Salov. Kromě léta bývá nárůst návštěvníků vyšší také o prodloužených víkendech, kdy na všední den připadá státní svátek.

"Takových víkendů zažíváme relativně dost, neboť státní svátky jsou v průběhu roku rozloženy v Česku, Německu a Polsku odlišně. Návštěvnicky silné jsou také poslední podzimní a první jarní víkendy v případě, že je pěkné počasí. Počasí je vůbec rozhodující faktor," dodává Salov.

"Návštěvnicky silné jsou také poslední podzimní a první jarní víkendy v případě, že je pěkné počasí," říká Salov.
"Návštěvnicky silné jsou také poslední podzimní a první jarní víkendy v případě, že je pěkné počasí," říká Salov. | Foto: Magdaléna Daňková

Podle mluvčího národního parku ovlivňuje stoupající oblibu Českého Švýcarska hned několik faktorů - silná značka národního parku na české i německé straně, který je snadno dostupný z Prahy či Drážďan, rostoucí kvalita služeb, hustá síť turistických stezek a v neposlední řadě i stoupající životní úroveň lidí, což jim dovoluje cestovat.

Pravčická brána si také například podobně jako Adršpach zahrála v dobrodružném fantasy filmu Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň. A České Švýcarsko se navíc před lety stalo jednou z Evropských excelentních turistických destinací. Ředitel CzechTourism Jan Herget pro Aktuálně.cz dříve připustil, že propagace soutěsek v Českém Švýcarsku mohla mít dopad na zvýšení návštěvnosti.

V zářijovém pátečním dopoledni však není po davech zatím ani památka. Skupinky lidí se kolem vyhlídek rozprostřou, na schodech mezi skalami si dávají s poděkováním přednost.

"No to je teda nádhera," povzdechne si šťastně starší žena, která přijela do Hřenska s manželem, při pohledu na okolí. Její muž zase nevěřícně hledí do propasti pod turistickou stezkou a poznamenává: "To je ale díra."

Pohled na okolní lesy a skály nenechávají nikoho chladným.
Pohled na okolní lesy a skály nenechávají nikoho chladným. | Foto: Magdaléna Daňková

Kromě "selfíčkářů", kteří se snaží vychytat dokonalý snímek sebe nebo své přítelkyně otočené k čočce fotoaparátu zády, zde narazíte na skupinku přátel na čundru nebo dvojici kamarádů, kteří si na jedné ze skal vychutnávají svačinu. Pohled na okolní lesy a skály nenechávají nikoho chladným.

Odpadky, věžičky z kamínků a lidé ohrožují zdejší ekosystém

Stejně jako na jiných exponovaných místech i v Českém Švýcarsku musí správci národního parku řešit úklid odpadků nebo stavění věžiček z kamenů, které negativně ovlivňují zdejší ekosystém. Správci proto podél turistických cest vyvěsili plakáty upozorňující na jejich škodlivost.

Právě rostoucí počet návštěvníků může mít kromě řady pozitivních dopadů na příjmy z cestovního ruchu i negativní důsledky. Salov zmiňuje, že nárůst návštěvnosti vnímají "citlivě" místní lidé a chalupáři. "Někteří nás oslovují s tím, že by uvítali poklidnější průběh sezony a menší dopravní zátěž v obcích okolo národního parku," tvrdí mluvčí. A dodává, že nespokojení bývají občas i samotní návštěvníci.

"Někdy vyjadřují zklamání, očekávají poklidný národní park a nacházejí vysoce frekventovanou oblast. Lidé si nejčastěji stěžují na bezohlednost druhých, zejména na hlučnost, volně pobíhající psy, agresivně jedoucí cyklisty. Někdy nám až vytýkají, že v terénu nejsou trvale přítomni strážci přírody, aby zjednali pořádek. Ti ovšem nemohou být všude, na 80 čtverečních kilometrů národního parku jich je pět, v CHKO Labské pískovce o rozloze dalších 250 čtverečních kilometrů nám pomáhá asi 20 dobrovolných strážců," říká.

Oslovení obyvatelé nedalekého Děčína potvrzují, že se turisticky vytíženým místům v Hřensku vyhýbají. Na druhou stranu připouští, že cestovní ruch měl pozitivní vliv na oživení Děčína. Jako příklad zmiňují rostoucí návštěvnost zámku a revitalizaci nábřeží okolo Labe, kde se nachází via ferrata s nádherným výhledem.

Mluvčí národního parku připustil, že letos zaznamenali problémy spojené s hnízděním ptactva, které lidé vyrušují: "Nejméně dva ze sedmi sokolích párů byly vyrušeny lidmi, a to přesto, že hnízdní lokality byly v terénu viditelně vymezeny. Lidé uzávěry ignorovali vědomě." Salov uvedl, že správci národního parku v posledních letech řeší kromě ochrany hnízdišť či rozdělávání ohně také případy vandalismu a úklid odpadků z okolí turistických cest.

V národním parku jsou například zakázány také drony.
V národním parku jsou například zakázány také drony. | Foto: Magdaléna Daňková

"Setkáváme se i s neoprávněnými vjezdy a parkováním motorových vozidel na lesních cestách nebo svévolnými vstupy do klidových území parku, kdy návštěvníci hledají dobrodružství mimo značené turistické cesty," dodává.

Pravčická brána je jako Eiffelova věž

Na otázku, zda zvažují zvláštní opatření spojená s nárůstem turistů, přemítá, zda je vůbec možné kumulaci lidí na oblíbených místech zabránit.

"Osobně si to představuji, jako bych se snažil návštěvníka Paříže přesvědčit, aby se nešel podívat k Eiffelově věži. Jak Pravčická brána, tak Soutěsky Kamenice jsou tak silnými symboly národního parku, že jsou s ním v podstatě ztotožňovány. Potvrzují to i námi naměřená data o počtech návštěvníků. Návštěvnost neroste všude stejně, nejvíce roste právě v oblasti Pravčické brány a soutěsek," odpovídá.

"Jak Pravčická brána, tak Soutěsky Kamenice jsou tak silnými symboly národního parku, že jsou s ním v podstatě ztotožňovány."
"Jak Pravčická brána, tak Soutěsky Kamenice jsou tak silnými symboly národního parku, že jsou s ním v podstatě ztotožňovány." | Foto: Magdaléna Daňková

Připouští však, že je potřeba usilovat o rovnováhu mezi turistickým využíváním území a ochranou jeho přírodních hodnot.

"Můžeme návštěvníkům doporučovat, aby se na výlet vydali namísto v srpnu třeba v říjnu, ale nebylo by asi smysluplné toto nějak vynucovat. Pro ochranu přírody je důležité, aby lidé dodržovali pravidla pro pobyt v národním parku. Pokud tak nebudou činit nebo pokud nastane tlak na jejich rozvolňování například ku prospěchu rozvoje turistického průmyslu, může v extrému dojít až k vyprázdnění značky ,národní park´. A to by byla prohra pro všechny," tvrdí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 14 minutami

Katalánský expremiér Puigdemont na Sardinii vyšel z vězení, může volně cestovat

Katalánský expremiér a europoslanec Carles Puigdemont v pátek vyšel na Sardinii z vězení. Soud mu přitom dovolil cestovat i mimo území Itálie do 4. října, na kdy je naplánováno stání ohledně jeho vydání do Španělska. Tam je stíhaný v souvislosti s uspořádáním neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017. Italské úřady Puigdemonta zadržely ve čtvrtek večer na základě španělského zatykače, ohledně jehož platnosti však panují nejasnosti.

"Všechno je v pořádku," řekl médiím shromážděným před věznicí Puigdemont po svém propuštění. "Je to další soudní vítězství. Španělsko nikdy nemá dost toho se zesměšňovat," dodal.

Puigdemont přiletěl na Sardinii ve čtvrtek, aby se tam zúčastnil folklórního festivalu a jednal s místními politiky. Sardinie totiž patří k regionům, kde se část politiků snaží prosadit nezávislost na Itálii.

Italský soud se podle Puigdemontova právníka katalánského lídra zeptal, zda si přeje být navrácen do Španělska, s čímž Puigdemont nesouhlasil. Nyní se bude italská justice zabývat tím, zda je žádost o vydání Katalánce oprávněná. Proces bude podle jednoho ze soudců trvat několik týdnů.

Puigdemont je členem Evropského parlamentu, který ho ale zbavil poslanecké imunity. Proti tomuto rozhodnutí podal katalánský politik námitku k soudu, který o ní ještě nerozhodl. Katalánský politik žije trvale v Belgii, která ho do Španělska nevydala. Tam ho státní zástupci chtějí soudit za uspořádání referenda o nezávislosti v říjnu roku 2017 a další aktivity ve prospěch nezávislosti Katalánska. Puigdemont byl tehdy katalánským premiérem a separatističtí politici vypsali plebiscit navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Maďarská policie dopadla českého převaděče, vezl třicet Syřanů

Policejní hlídka ve městě Dunavecse v centrální části Maďarska v nočních hodinách objevila ve vozidle se slovenskou poznávací značkou řízeném českým občanem tři desítky Syřanů bez dokladů, kteří nemohli prokázat, že se v Maďarsku nacházejí legálně. Oznámila to v pátek maďarská policie na svém webu, na kterém zveřejnila také snímky z nitra dodávky plné uprchlíků.

Zatímco Syřany maďarské úřady po výslechu vyhostí, řidiče policie zadržela a chystá se požádat o uvalení vazby, protože je podezřelý z obchodování s lidmi. Za to mu může v případě odsouzení hrozit trest až pěti let vězení za normálních okolností, za přitěžujících až 15 let, dodala policie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zaměstnanci italské Alitalie protestovali proti úbytku pracovních míst

Silnici mezi římským letištěm Fiumicino a metropolí dnes zablokovaly stovky protestujících. Vyzývali italskou vládu, aby zabránila zániku pracovních míst při přeměně ztrátové Alitalie na nové aerolinky ITA. Informovala o tom agentura Reuters. Protestující se usadili uprostřed silnice, policisté se štíty přihlíželi. Alitalia a další letecké společnosti musely zrušit přes 130 letů.

Ztrátová Alitalia činnost ukončí 15. října. Nástupnická ITA si podle odborů ponechá pouze 2800 z téměř 11 000 zaměstnanců Alitalie. Nástupnické aerolinky podle nich také nabízí méně štědrou pracovní smlouvu. Zaměstnanci Alitalie dále požadují, aby jejich podpora v nezaměstnanosti trvala pět let místo dojednaného jednoho roku.

Vyjednávání mezi leteckou společností ITA a odbory je nyní pozastaveno. "Vláda o tomto vyjednávání mlčí. Pro nás je zásadní proto, aby se zachovala pracovní místa," uvedly odbory v prohlášení.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy. Brabec to řekl novinářům.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy