Podzim v kraji Nikoly Šuhaje loupežníka nabízí barevné výhledy, ale i odpadky u cest

Jan Miklín
13. 11. 2017 12:00
Romantická krajina, možná taková, jak si představujeme Česko za časů našich babiček. Malebné vesnice s dřevěnými kostelíky roztahané v údolích mezi oblými travnatými hřebeny podobnými třeba Malé Fatře, ale prakticky bez lidí a zákazů. To je Zakarpatská Ukrajina, kdysi součást Československa. Zážitky z ukrajinských hor přináší v dalším díle seriálu Aktuálně.cz český fotograf Jan Miklín.
Cestou na vrchol Zakarpatské Ukrajiny.
Cestou na vrchol Zakarpatské Ukrajiny. | Foto: Jan Miklín

Mnozí místní ještě umí česky, nebo alespoň rozumí, takže cestování po tomto koutu Ukrajiny je o to pohodlnější. Naopak značně nepohodlné jsou místní silnice.

Zakarpatská Ukrajina
Zakarpatská Ukrajina | Foto: Jan Miklín

Ze zpočátku zábavného slalomu mezi výtluky se stane nekonečné kličkování skrze ty nejmenší díry s obavou, zda to ještě auto zvládne… Nepřijeli jsme sem ale jezdit rallye, našim cílem jsou hory.

Konkrétně polonina Piškoňa, travnatý hřeben nad Koločavou, který začátkem podzimu pokrývá červenající se borůvčí. Hory jsou součástí Siněvirského národního parku, pojmenovaného podle největšího ukrajinského horského jezera.

Do hor!

Cesta do hor začíná stoupat kolem hřbitova, na němž leží pohřbený i Nikola Šuhaj a jeho milá. Malebnost krajiny, v níž se stále pasou stáda ovcí hlídané ovčáckými psy, trochu narušují nekonečné haldy odpadků.

Zvyk vyvážet odpadky do škarpy za vesnici zde bohužel zůstal zachován a dnešní plasty tady tak zůstanou desítky let.

Podobně horská stezka je značená nejen klasickými pruhy, které zde ostatně namalovali Češi, ale také odpadky. A ty jsou, pravda, častější než turistické značky…

Výzvou pro výstup je kříž, který shlíží do údolí z předvrcholu Darvajky (1502 metrů nad mořem). Na travnatém plácku u vrcholu kempujeme, abychom další ráno mohli pokračovat kosodřevinou zarostlou cestou přes Ašanovec k dalšímu kříži, který zdobí vrchol Horb.

Zakarpatská Ukrajina
Zakarpatská Ukrajina | Foto: Jan Miklín

Za sedlem se nám vyjevuje kamenné moře porostlé zelenými lišejníky, borůvčí a brusinkám již zčervenaly listy, tráva zezlátla a mezi tím vším se jako chapadla proplétají usychající kořeny kosodřeviny. Zkrátka dokonalá fotogenická podívaná.

Barevné výhledy

Horb (1687 metrů nad mořem) je druhým nejvyšším vrcholem poloniny, ten nejvyšší - Něgrovec (1707 metrů nad mořem) - je co by kamenem dohodil, oddělen jen sedýlkem o stovku výškových metrů níže. Ať už se rozhlédneme z Horbu nebo Něgrovce, výhled je skoro stejně krásný.

Západní obzor lemuje polonina Boržava, na severovýchodě jen těžko prostupné Gorgany a kdesi v dálce by měla být vidět i nejvyšší hora celé Ukrajiny - Hoverla.

Den v ...

Cestování, ilustračka

Přinášíme vám exkluzivní cestovatelské zážitky Čechů z různých koutů světa. Ve stovce slov se vám pokusí přiblížit atmosféru místa, na které rádi vzpomínají. Vydejte se s nimi na cestu. Pokud se vám příběh líbí, podělte se o něj se svými přáteli na sociálních sítích přidáním #cestujisaktualne

V sedle kempujeme a západ slunce si užíváme na Něgrovci, východ pro změnu na Horbu. Ráno trávu zdobí námraza, v údolí se válí cáry mlhy a do toho se opírají první sluneční paprsky. Ráno na horách, jak má být!

Fotím o sto šest, pak už nezbývá než sbalit se a přes hřeben Barvinku (na němž plníme ešus brusinkami) sejít do Koločavy.

V bývalé četnické stanici, dnes přestavěné na restauraci, si dáváme pořádný oběd - velmi příznivé ceny jsou jednou z dalších nesporných výhod cestování po Ukrajině. Po hostině je čas vyrazit na cestu domů. Rozhodně jsme zde ale nebyli naposledy.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Zaveďme jeden volební obvod pro volby do sněmovny, navrhuje Hamáček. Chce posílit autoritu předsedů

Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček by chtěl změnit systém voleb do Poslanecké sněmovny. Místo 14 volebních obvodů by byl jediný stejně jako u voleb do Evropského parlamentu. Hamáček do řekl v rozhovoru pro sobotní vydání Lidových novin. Podle něj by takový systém posílil autoritu předsedů politických stran.

"Při jednom obvodu bychom měli jednoho lídra dvěstěčlenné kandidátky. Odpadly by debaty o potřebném množství hlasů ke zvolení," řekl vicepremiér s odkazem na fakt, že počet hlasů nutných ke zvolení poslance se nyní kraj od kraje liší. Změna by měla dopad i dovnitř stran, v nichž by oslabili regionální bossové.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Armáda hlásí nárůst počtu vojáků, loni jich přibylo téměř osm set

Na ministerstvu obrany sloužilo a pracovalo na začátku roku o 874 zaměstnanců více než před rokem. Celkem měl resort 33 958 zaměstnanců. Nejvíce přibylo profesionálních vojáků, zvýšil se i počet občanských zaměstnanců. Přibylo také příslušníků aktivní zálohy. Letošní náborový cíl profesionálních vojáků je podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové stanoven na 2000 mužů a žen. Každoročně zároveň několik set vojáků odchází.

Na ministerstvu obrany k letošnímu 1. lednu pracovalo 25 899 vojáků z povolání, 6896 občanských zaměstnanců a 1163 státních zaměstnanců. Počet vojáků z povolání se tak za poslední rok zvýšil o 794 a počet občanských zaměstnanců o 100. Naopak státních zaměstnanců o 20 ubylo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy