Tisíce let stará města, která statečně vzdorovala času i válkám, teď čelí nové hrozbě - klimatickým změnám. Kolébku lidské civilizace, kterou světu zanechala Mezopotámie, ohrožuje rostoucí sucho a stále častější písečné bouře. Drsné dopady změn pak zvyšují slanost půdy a rozrušují hliněné cihly, ze kterých byly chrámy, paláce i hřbitovy kdysi vystavěny.
"Kombinace větru a písečných dun vede k erozi severních částí stavby," řekl agentuře Reuters archeolog Abdullah Nasrallah z oddělení starožitností v provincii Dhi Qar, kde se nachází město Ur - rodiště biblického patriarchy Abrahama. Celou situaci navíc ještě zhoršují nedaleká ložiska soli, která urychlují chátrání historických staveb, včetně Královského hřbitova v Uru.
Jednou z nejvíce ohrožených památek je i zikkurat v Uru, majestátní stupňovitý chrám postavený před více než čtyřmi tisíci lety na počest měsíčního boha Nanny. Svatyně je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO, patří k nejdochovalejším příkladům starověké mezopotamské architektury.
Podobně smutný osud zřejmě čeká i Babylon, někdejší centrum moci a kultury starověkých říší. Tady vysoká úroveň slanosti poškozuje hliněné stavby a ohrožuje i starověké rytiny a reliéfy. "Problém salinity se zhoršuje jak u povrchové, tak u podzemní vody. To povede ke zničení mnoha měst, která se nacházejí pod zemí," varuje Montaser al-Hasnaw, generální ředitel iráckého ministerstva kultury a cestovního ruchu.
Irák poznamenaný desetiletími konfliktů a nestability se tak teď musí poprat s novou výzvou, která ohrožuje jeho zemědělské i kulturní dědictví. Bez naléhavých restaurátorských prací a zmírnění dopadů na životní prostředí totiž hrozí, že mnoho iráckých památek - a s nimi i kus historie - bude navždy ztraceno.
Zdroj: Reuters













