Na nejpřeplněnějším ostrově světa mají omezený přísun vody i jídla, internet ale funguje

Magazín Magazín
10. 11. 2017 7:32
Santa Cruz Del Islote v Kolumbii má rozlohu rovnající se dvěma fotbalovými hřištím. Stojí na něm necelá stovka domů a žije více než tisíc obyvatel. Na pořádek zde nedohlíží policie, ale stará se o něj místní komunita. Kolumbijský fotograf Charlie Cordero zde téměř rok dokumentuje ostrovany, jeho cílem je ukázat, jak se lidé dokážou přizpůsobit svému prostředí.
Ostrovní domy stojí těsně vedle sebe.
Ostrovní domy stojí těsně vedle sebe. | Foto: Wikimedia Commons, Uhkabu

Dvě hodiny lodí od severokolumbijského města Cartagena se na ostrově Santa Cruz Del Islote o velikosti dvou fotbalových hřišť nachází necelá stovka domů. S omezeným přísunem vody, jídla a elektřiny zde žije pětačtyřicet rodin čítajících zhruba 1250 lidí.

Před 150 lety byl kus země ze Souostroví svatého Bernarda v zálivu Morrosquillo prakticky neobydlený a využívali jej rybáři z Cartageny a města Tolú během své práce, když se chtěli ochránit před bouří. Postupem času se však díky množství korálů vhodných pro rybaření stal ostrov atraktivním a jednotlivé rodiny si na něm začaly stavět domy těsně vedle sebe.

Snímky z nejpřeplněnějšího ostrova světa od kolumbijského dokumentárního fotografa Charlieho Cordera zveřejnil minulý měsíc magazín National Geographic. "Mušle, kokosové skořápky, kmeny stromů ze sousedních ostrovů, písek a také odpadky byly využity k výplni a výstavbě kusu země," vyjmenoval stavební materiály praprarodičů dnešních ostrovanů.

Nedostatek potravin, vody a elektřiny

Stále více členů již usazených rodin přicházelo na ostrov žít a pracovat. "Jednoho dne přinesl příliv cementový kříž, kterému se ve španělštině říká "cruz". Osadníci jej vyzvedli z vody a umístili doprostřed ostrova. V té době neměl ostrov žádné jméno, a tak mu začali říkat Santa Cruz del Islote," uvedl Cordera.

Navzdory neustálému populačnímu růstu je však podle fotografa život osadníků těžký. Zatímco mořských plodů je dostatek, ostatní potraviny a věci do domácnosti musí být dováženy z pevninské Kolumbie.

Na ostrově také zatím neexistuje způsob, jak vyrábět pitnou vodu. Tu dříve dodávalo kolumbijské námořnictvo, před časem však přestalo, a tak si místní musí vystačit s dešťovou vodou, kterou využívají na pití i koupání. Nedostatek elektřiny se snaží řešit například solárními panely.

Rybaření a turismus

Na pořádek zde nedohlíží policie, ale všechny problémy si řeší sama komunita. A v případě závažných zdravotních problémů musí místní do Cartageny nebo Tolú. Ačkoliv je zde v provozu škola, funguje pouze deset tříd a studenti, kteří se chtějí dále vzdělávat, musí dojíždět na školy v okolí nebo se přestěhovat. Mnoho chlapců tak raději zůstává se svými rodinami a živí se jako rybáři.

"Jedním z hlavních příjmů ostrovanů je turismus. Mladí lidé a dospělí se zde učí provádět a návštěvníkům vyprávějí ostrovní příběhy. Kromě toho byla zřízena také malá vodní nádrž, ve které si turisté mohou zaplavat za pět tisíc pesos (zhruba 36,2 koruny, pozn. red.) se dvěma žraloky," popsal fotograf pro New York Times.

Cordero zkoumá život na ostrově již devět měsíců. Plánuje však zůstat minimálně do konce roku, aby zde zachytil narozeniny obyvatel, Vánoce i pohřby. Jejich zvláštností je, že zemřelí jsou pochováváni na sousedním ostrově, protože na Santa Cruz del Islote není místo na hřbitov. Na ostrově není také žádný kostel, a tak se místní shromažďují na evangelická kázání v provizorní místnosti. Obrovským problémem ostrova jsou také odpadky.

Přesto zde naopak funguje internet, který patří stejně jako na mnoha jiných místech světa k oblíbené zábavě místních. Populární je také třeba skákání přes gumu nebo hraní fotbalu na náměstíčku, které se čas od času promění v simulované fotbalové hřiště.

Cílem fotografa a jeho série z ostrova je ukázat, jak se lidé dokážou přizpůsobit svému prostředí. "Doufám také v to, že dokážu zachytit kouzlo tohoto místa - jeho barvy, charakter a dění," sdělil Cordero New York Times.

 

Právě se děje

Další zprávy