Globální oteplování ohrožuje lyžování, na umělém sněhu už závisí většina areálů

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
9. 2. 2020 12:05
Idylicky zasněžená zimní krajina napříč Evropou bude možná jednoho dne minulostí. Oteplování a nedostatek sněhu netrápí jen nízko položená česká střediska, ale také alpské skiareály. Spoléhají se na umělé zasněžování a šetří sníh do další sezony. Počítá se každá sněhová vločka.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Ještě před pár dny vykukovala na pár místech sjezdovky ve skiareálu Saalbach-Hinterglemm holá místa, jen o pár hodin později leží na lyžařských trasách čerstvá sněhová nadílka. Ačkoliv mají hoteliéři i zaměstnanci místních technických služeb napilno, všichni čerstvý sníh s nadšením vítají.

"Dnes je naprosto skvělý den, připadl čerstvý sníh, no není to nádhera?" říká průvodkyně na sněžnicích Anne Lappiová. Během procházky se se svou skupinou každých patnáct minut zastavuje a obdivuje stromy pocukrované čerstvým popraškem i zasněžené louky, do kterých se zanořují sněžnice členů malé výpravy.

"To je krása," říká nadšeně rodačka z Finska, jež se do rakouských Alp přestěhovala před více než dvaceti lety se svým přítelem, aby mohla žít obklopena horskou krajinou. Možná tuší, že idylicky zasněžená zimní krajina napříč Evropou bude jednoho dne dost možná minulostí.

Zasněžená krajina bude možná do budoucna v Evropě raritou.
Zasněžená krajina bude možná do budoucna v Evropě raritou. | Foto: Magdaléna Daňková

"Lidé si budou muset zvyknout na dovolenou bez lyží"

Počasí v Česku na konci ledna však momentálně více než zimu připomíná brzké jaro a to, co se zamlouvá zimomřivým lidem, je noční můrou provozovatelů lyžařských resortů. Ačkoliv je podle informací Asosiace horských středisek v provozu již více než 90 procent skiareálů, začátek sezony nebyl příliš příznivý.

Nedostatek přírodního sněhu a vysoké teploty se zejména v prosinci podepsaly na návštěvnosti středisek i ziscích. A jak nedávno upozornil spoluvlastník společnosti Tatra Mountains Resort Igor Rattaj v rozhovoru pro Hospodářské noviny, lidé si v budoucnu budou muset zvyknout na to, že zimní dovolené nutně neznamenají lyžování.

Podle Rattaje bude do budoucna běžné, že kvůli teplému počasí a nedostatku sněhu se bude sezona na českých horách čím dál tím více zkracovat. "Prostě se nemůžeme tvářit, že tu není klimatická změna. Budeme muset klienty naučit, že zimní dovolená není jen lyžování," uvedl.

V Alpách stoupá teplota rychleji

Problémy ale zaznamenávají také výše položená střediska v Alpách. Jedním z příkladů je bavorský Garmisch-Partenkirchen, jehož nejvyšší body ční do výšky dvou tisíc metrů. Americký web Bloomberg upozorňuje na to, že v lednu zde leželo tak málo přírodního sněhu, že místní se obávají podmínek nadcházejících lyžařských závodů.

Uplynulých deset let bylo podle měření meteorologů vůbec nejteplejší zaznamenanou dekádou od roku 1850. A podle Liz Bentleyové z britské královské meteorologické společnosti se dá očekávat, že teplota společně s úrovní CO2 poroste i nadále.

V Alpách však podle vědců stoupá teplota mnohem rychleji, než je tomu v globálním měřítku, a za posledních sto let se zde také výrazně zvýšila sluneční aktivita, jak upozorňuje britský deník The Guardian. Vlivem oteplování tak během dalších desítek let pravděpodobně zmizí většina alpských ledovců.

Ročně do osmi zemí, které Alpy čítají, zavítá okolo 120 milionů turistů.
Ročně do osmi zemí, které Alpy čítají, zavítá okolo 120 milionů turistů. | Foto: Magdaléna Daňková

Turistika, včetně té lyžařské, je přitom pro evropské alpské regiony zásadním zdrojem příjmů. Klimatická změna bude stát rakouský turismus zhruba 300 milionů eur ročně. "Pokud budou emise skleníkových plynů pokračovat stejným tempem, sníh v nižších polohách na konci století vymizí," cituje Bloomberg Marca Olefse z vídeňského Centrálního institutu pro meteorologii a geodynamiku (Zentralanstalt für Meteorologie und Geodynamik). Podle Olefse navíc bude kvůli stoupajícím teplotám problematické také umělé zasněžování.

Podle Roberta Steigera z Innsbrucké univerzity je pravděpodobné, že některé regiony se budou muset lyžařského turismu do třiceti let vzdát. "Výše položené areály přežijí, budou ale muset více investovat do zasněžování a zvýšeného počtu turistů," dodal pro americký web.

Lyžařské středisko Saalbach-Hinterglemm na Salcbursku se však podle Karin Pastererové, která má na starosti propagaci turistického ruchu, konce lyžování neobává. "Máme poměrně zaručenou zimu. Je sice pravda, že se střídají roky, kdy musíme na sníh čekat trochu déle, ale dopad globálního oteplování zatím nepociťujeme," říká 29letá rodačka z regionu. "Prosinec byl celkem teplý, ale teď v lednu už bývá i minus 10 stupňů, což je běžné," dodává.

V Saalbachu se úbytku sněhu nebojí, kroky ale podnikají

Resort čítající celkem tři střediska a 270 kilometrů sjezdovek se však přece jenom na teplejší budoucnost připravuje. Stejně jako v dalších částech Alp i zde uchovávají zbytky sněhu z předchozí sezony na vyhrazených místech. Zbytky se zasypávají například pilinami a přikrývají nepromokavou plachtou, nebo speciálními izolačními panely.

Techniku na uchování sněhu do další sezóny využívá řada středisek po celých Alpách.
Techniku na uchování sněhu do další sezóny využívá řada středisek po celých Alpách. | Foto: Shutterstock

Provozovatelé resortů se tak snaží zachovat velkou část zbytků sněhu do další sezony. Techniku využívá nejen Saalbach, ale také například švýcarský Davos Klosters nebo francouzská střediska Val Thorens (nejvýše položený vlek sahá do 3230 metrů nad mořem, pozn. red.) či Courchevel.

Kromě toho v říjnu loňského roku ve středisku Saalbach-Hinterglemm dokončili také rezervoár s kapacitou přes 251 tisíc metrů krychlových vody sloužící pro výrobu umělého sněhu. Tu má v areálu na starosti celkem 32 zaměstnanců, v celém skiareálu se nachází celkem třináctka rezervoárů a více než tisíc sněhových děl, které jsou rozmístěny na všech hlavních sjezdovkách.

Současná sezona začala na konci listopadu a v závislosti na počasí by měla trvat zhruba do poloviny dubna, což je podle Karin Pastererové zcela běžné.

"Minulý rok jsme měli velmi mimořádnou sněhovou nadílku. Bylo ho tolik, že jsme byli několik dní odříznutí od údolí," vysvětluje Karin s tím, že zatím nezažila rok bez sněhu. "Ne, že bychom si globální oteplování neuvědomovali, ale teď jej skutečně nepociťujeme tolik, jako to mohou pociťovat jiné regiony, nebo například oblast kolem Vídně," dodává Karin Pastererová.

Ve skiareálu Saalbach-Hinterglemm se snaží přistupovat k provozu vleků a zasněžování co nejekologičtěji.
Ve skiareálu Saalbach-Hinterglemm se snaží přistupovat k provozu vleků a zasněžování co nejekologičtěji. | Foto: Magdaléna Daňková

V resortu se také snaží řídit lyžařský turismus ekologičtěji, společnosti tak částečně využívají například větrnou a solární energii pro provoz vleků, které minulou zimní sezonu přepravily více než 28 milionů pasažérů.

"Snaží se dělat všechno proto, aby jejich činnosti měly co nejmenší dopad na okolní životní prostředí," uvádí Karin s tím, že čím dál více Rakušanů si uvědomuje závažnost klimatických změn, čemuž přisuzuje i rostoucí popularitu strany zelených.

V Itálii zanikly desítky malých a středních středisek

Přestože jsou v Saalbachu, co se týče budoucnosti, pozitivní, podle Clause Dangela, šéfa výrobce sněžných děl, závisí na umělém sněhu až 70 procent rakouských středisek, jak píše britský The Guardian.

Například v Itálii je na umělém zasněžování závislých až 95 procent místních skiresortů. A úbytek sněhu poznamenal také desítky malých a středních italských skiareálů, které zejí prázdnotou - od Piedmontu po Friuli.

Není proto divu, že se v salcburském "lyžařském cirkusu", jak se areálu přezdívá, radují z každé sněhové vločky úplně všichni - od hostů přes vlekaře po hoteliéry. 

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Facebook zvýšil čtvrtletní zisk, tržby překonaly očekávání. Dařilo se i Amazonu či Googlu

Americká společnost Facebook, která provozuje stejnojmennou sociální síť, ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila čistý zisk o zhruba 29 procent na 7,85 miliardy dolarů (184 miliard Kč). Oznámila to dnes firma. Její tržby překonaly očekávání analytiků, protože nárůst využívání internetu v době koronavirové krize podpořil její příjmy z reklamy.

Tržby americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetové firmy Google, stouply ve třetím čtvrtletí meziročně na 46,17 miliardy dolarů (bilion Kč) ze 40,5 miliardy dolarů, což znamená návrat k růstu. Překonaly odhady analytiků, když se díky přílivu inzerentů dařilo kanálu YouTube, ale i cloudovým službám.

Tržby internetového prodejce Amazon stouply ve třetím čtvrtletí o 37 procent na 96,15 miliardy dolarů (2,3 bilionu Kč) a překonaly odhady. Firma dnes sdělila, že čeká díky pokračování pandemie, kvůli níž mnoho lidí přesouvá nákupy na síť, meziroční růst mezi 28 a 38 procenty i v aktuálním čtvrtletí. Zisk se ztrojnásobil na 6,3 miliardy dolarů (147,7 miliardy Kč).

Zdroj: ČTK
Další zprávy