Lidi k nám jezdí kvůli klidu, říká Jan Školník, který oživil klášter v Broumově

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
4. 6. 2020 9:21
Jan Školník vyrostl na pražském sídlišti, před 22 lety se ale rozhodl přestěhovat do Broumova, kde společně se svým bratrem řídí firmu Hobra-Školník. Kromě společnosti vyrábějící izolace, jež zaměstnává sto lidí, společně s manželkou založili Agenturu pro rozvoj Broumovska, prostřednictvím které oživují místní klášterní komplex a kraj. O dopadu pandemie i svých pěších poutích vyprávěl Aktuálně.cz.
Již 22 let žije Jan Školník v Broumově, městečku v pohraničí. A jak sám říká, jeho hlavním úkolem je vrátit Broumov na mentální mapu Česka.
Již 22 let žije Jan Školník v Broumově, městečku v pohraničí. A jak sám říká, jeho hlavním úkolem je vrátit Broumov na mentální mapu Česka. | Foto: Tomáš Nosil, archiv Jana Školníka

Jaké pro vás byly uplynulé tři měsíce? Máte rodinný podnik, společně s manželkou vedete neziskovku, předpokládám, že pozastavení aktivit muselo být nejen finančně dost náročné.

Tahle doba mě jednoznačně naučila používat videohovory (rozhovor se taktéž uskutečnil on-line, pozn. red.). Ne že bych je předtím neznal nebo nevyužíval, ale ne v takovém rozsahu jako nyní. Bylo to pro mě jako objevení nového světa. Taky jsem si uvědomil, co všechno lze nebo nelze dělat na dálku, ale musel jsem i pořád přemýšlet nad tím, co to přinese a jaké dopady to bude mít na naše podnikání. Mozek jsem zaměstnával přemýšlením o budoucnosti.

Co vám během pandemie nejvíc scházelo?

Nebylo to tak dlouho, aby mi něco dramaticky scházelo. Ale je pravda, že mi chyběly živé kulturní programy, koncerty a setkávání se - dát si kafe ne takhle sterilně přes obrazovku, ale tváří v tvář.

Do Broumova jste se dostal před dvěma desítkami let, když jste s otcem koupil společnost na výrobu filtračních zařízení a izolací, v roce 2004 jste s manželkou založil Agenturu pro rozvoj Broumovska. Angažujete se v řadě filantropických aktivit a jste velkým propagátorem Broumovska. Jaké byly vaše první roky v příhraničí, zapadl jste mezi místní?

Případné rozpory s místními jsem na začátku moc nevnímal, bylo mi 24 let a neřešil jsem to. Nebo jsem možná zjistil, že na názory ostatních nejsem tak citlivý. Dělám s pevným přesvědčením věci, které mi připadají správné, a jsem rád za ty, kteří to chápou. Ty, kteří to nechápou, si neošklivím. Otevírá mi to cestu se s nimi potkat za čas znovu a některé věci se změní samy. Teď je mi tady fajn a myslím, že jsem na Broumovsku zakořenil celkem dobře.

Jak se ve vašich očích Broumovsko za uplynulá léta změnilo?

Dá se na to dívat z různých úhlů pohledu. Broumovsko jako příhraniční region má neopakovatelný genius loci. Část tvoří přírodní skvosty, jako je nejrozsáhlejší pískovcové Adršpašsko-teplické skalní město. Druhou část tvoří píle a kreativita lidí při kultivaci krajiny, což se otisklo především v době baroka. Místní klášter zval nejvýznamnější architekty a stavebníky doby, kteří vystavěli klášter a skupinu vesnických kostelů, pro sebe jsem si to pojmenoval "barokní krajina". Tyhle dva fenomény, přírodní a kulturní, se ovlivňují navzájem a jsou velmi unikátní. V rámci regionu máme nekonečnou diskusi nad tím, co jsou parametry změny. Jestli počet obyvatel, který je daný urbanistickými a globalizačními trendy, a který úplně neovlivníme. Nebo jestli se dá měřit kvalita života v místě a jestli to není parametr, který ovlivňuje úspěšnost regionu.

Ano, na počet obyvatel je navázáno financování z veřejných rozpočtů, takže se na něj částečně poohlížíme. Ale bohatství často vnímáme prostřednictvím peněz, a ne přes jiné hodnoty. Takže v obecných statistikách je region pořád ještě ve svízelné situaci. Trendy se sice zpomalují, ale nemění. Našim cílem je pokusit se zaměřit na kvalitativní parametry života regionu, na klidnější a šťastnější prožívání života v obklopení unikátního prostředí a unikátními lidmi, kteří se potkávají na malém městě.

Jestli se nám to podaří, nebo ne, nezjistím během svého života, bohužel jsem odkázán na to, dělat každý den malý krůček a pokusit se něco posunout i milimetr s tím, že výsledek je v nedohlednu a člověk se s tím musí smířit. Radujeme se tak z každého malého krůčku a úspěchů - navrátilců, zvýšené poptávky po bydlení a pozemcích, nebo že stoupá počet lidí na akcích, které organizujeme.

Kdybyste měl vyjmenovat největší přednosti Broumovska, co by to bylo?

Určitě klid. Čas tady běží pomaleji, ale samozřejmě ne všem. Klid oceňují především návštěvníci, místní ne všichni, ale je jich čím dál tím víc i v mém okolí. Což mi dává naději, že si jej budeme chránit i nadále a hledat cesty, jak jej udržet i v případě, že se bude více využívat potenciálu cestovního ruchu. Cestovní ruch je o hledání dynamické rovnováhy a dlouhodobé diskusi.

Odhaduje se, že letošní dovolenou stráví více Čechů v Česku. Čekáte více tuzemských návštěvníků?

Jsem překvapivě nepozitivní, a to jsem byl vždy pozitivní. Jako provozovatelé služeb v cestovním ruchu určitě neplánujeme stejnou sezonu jako předchozí léta, není možné nahradit výpadek zahraničních turistů těmi českými. Myslíme si, že ani čeští turisté nebudou jezdit o to víc, aby dokázali ztrátu vykompenzovat. Připravujeme se na útlumový rok. Navíc panuje spousta nejasností - jestli nebude další karanténa, druhá vlna, nevíme v podstatě vůbec nic. Za mě bude klíčová sezona 2021 a bude záviset na tom, co se stane letos.

Zatímco do Adršpachu jezdí desítky tisíc lidí, do Broumova a jeho nejbližšího okolí zavítá mnohem méně návštěvníků. Čím to je?

Sám se aktivně podílím na destinačním managementu Broumovska, takže mluvíme o chráněné krajinné oblasti Broumovsko, jehož součástí je i Adršpach. S Adršpachem jsme v kontaktu a diskutujeme silné a slabé stránky návštěvnosti místa. Kdybych vzal Broumovskou kotlinu, roli hraje celá řada věcí. Jednou z nich je dědictví "těžkého" 20. století. Broumovsko byly Sudety a ti, kteří se dokázali zastávat území a jeho hodnot, odsud byli odstěhováni. Nově příchozí nebyli svým okolím příliš akceptováni. Když lidé z Broumova po zrušení okresu jezdili do Náchoda na okresní úřad a říkali jim o nutnosti rekonstruovat místní památky a významná místa, zpochybňovali to. Pohraniční pás Broumovska se periferizoval.

Říkám tak, že naším úkolem je Broumov a celé Broumovsko vracet na mentální mapy České republiky, ať už je to mapa památek, nebo zajímavých fenoménů. A dělá se to dobře, protože historie Broumovska je neuvěřitelně bohatá. Cestovní ruch vnímáme jako významný atribut pro budoucnost Broumovska, ale není zdaleka jediný. Naším cílem není být atrakcí v tom nejsprávnějším slova smyslu, ale být milým hostitelem, dobrým místem pro život a využívat návštěvnost regionu k tomu, abychom mohli poskytovat služby, které bychom sami s počtem obyvatel nedokázali zaplatit.

CzechTourism nedávno zveřejnil seznam neokoukaných míst v Česku, ve kterých je zařazen také klášter. Pomůže to podle vás zvednout zájem o Broumovsko?

Určitě ano, jsem za to rád. Ale je trochu zvláštní, že po letech snažení, abychom se dostali do povědomí lidí, jsme "zapomenuté místo". Nicméně ve chvíli, kdy si nás lidé takto zapamatují, přestaneme jím být. Přemýšlím, co to s regionem udělá a jak si poradíme. Jestli bude zájem krátkodobý, jestli jsme připraveni na to, být nezapomenutí a dokážeme nabídnout zajímavé programy a služby tak, aby se lidé vraceli. Lidé, kteří k nám do Broumovska našli cestu, se často vraceli. Možná i kvůli té "zapomenutosti". Ale teď už se na nás budou dívat jinak, budou mít určitá očekávání a vyšší nároky. Musíme se připravit na to, abychom je dokázali naplnit.

Máte připravenou strategii pro případ, že by návštěvnost vzrostla o desítky procent?

Myslím si, že ano. Klíčové pro nás bude využití zvýšené návštěvnosti a budeme se snažit maximálně prodlužovat sezonu. Problémem Broumovska je krátká sezona, polovina návštěvníků kláštera přijede během dvou letních měsíců, což není optimální z hlediska ekonomické udržitelnosti služeb, které jsou na to navázány. Nejtěžší teď pro nás bude dokázat nabídnout návštěvníkům aktivity i mimo léto.

Třeba Broumovský klášter měl jako jeden z prvních otevřeno celý rok. Vždycky, když vyjde tisková zpráva památkového ústavu o tom, které hrady jsou otevřeny celoročně, skřípeme zubama, protože jsme sice nestátní památka, ale celoročně máme otevřeno už pět let. Ekonomickou náročnost se nám docela dařilo balancovat, ale teď nám do toho hodil vidle virus. Letos v únoru a březnu jsme měli překvapivě velmi dobrou návštěvnost, teď uvidíme, co bude.

Kdo k vám před pandemií jezdil nejčastěji?

Nejsme tak silně závislí na zahraničních návštěvnících jako jiná místa, třeba Praha nebo Český Krumlov, což je naše výhoda. U ubytovaných hostů je 20 až 30 procent cizinců, hlavně Poláků, o které určitě přijdeme. V klášteře jsme měli i hodně ubytovaných hostů z Česka. V rámci návštěvnosti atrakcí Broumovska, jako jsou třeba skalní města nebo klášter, je polská návštěvnost až 50 procent, což bude pro provozovatele citelný úbytek. Uzavření hranic jsme považovali za trochu hloupé, pohraničí, které si zvyklo, že je průjezdné, je najednou zavřené. Doufám, že se hranice brzy otevřou, abychom mohli pokračovat ve využívání velké evropské hodnoty, a to svobody pohybu (rozhovor vznikl před 4. červnem, odkdy je obnoven volný pohyb mezi ČR, Slovenskem a Rakouskem, pozn. red.)

Agentura pro rozvoj Broumovska, která se formálně stará o klášter, momentálně zaměstnává 85 lidí, museli jste někoho propouštět nebo plánujete to?

Už vím, že budeme muset zeštíhlit tým. Deklarovaná pomoc státu nám nestačí, a navíc nepřichází ani rychle, člověk tak musí dělat rozhodnutí, která ochrání podnikání. Někteří kolegové tak mají kratší úvazky a ukončili jsme spolupráci s externisty. Snažíme se být obezřetní, protože dát znovu dohromady tým je vždycky velmi nákladné, 25. května jsme otevřeli hotely, klášter a další provozy, a jestli Češi přijedou podpořit Broumovsko a nebudou u toho příliš šetřit, tak to zvládneme. Doufám, že si lidé uvědomí, že mohou svým chováním přispět k tomu, abychom jako společnost fungovali, a to objevováním Česka. Poslední roky se vždycky v létě vydávám na pěší pouť po Česku a vím, že máme neuvěřitelné množství zajímavých míst, která nejsem schopen všechna za celý život objevit. Moudrost se nemusí hledat v Himálaji, Jižní Africe nebo v Americe. Stačí dobré srdce a klidně i nejbližší okolí.

Do oživování místního benediktinského kláštera a regionu jste se pustil se svou ženou v roce 2004. Jedna z uživatelek na Facebooku vás nedávno chválila za to, jak se z vyloučené lokality stalo intelektuální i kulturní centrum. Těší vás takovéto reakce?

Je to ohromně radostné, protože to, o čem jsme před 15 lety jenom snili, se teď v jednotlivostech začíná naplňovat. Je to jen potvrzení, že naše cesta je správná a že když budeme dělat denně malý krůček, za 20 let bude podobných reakcí lidí přibývat. Anebo se třeba rovnou přestěhují do Broumova. Práce ve veřejném prostoru je ale nekonečná a podobné komentáře mi dodávají energii pokračovat.

Poslední květnový den se konal koncert na vaši podporu, který odehrál i on-line symfonický orchestr Police z Police nad Metují. Hodnotíte jej jako úspěšný?

Nesmírně. Víte, použiji reakce mých přátel a kolegů. Tenhle koncert byl unikátní, nebyla to pouhá internetová "náhražka", bylo to plnotučné audiovizuální dílo. Tají se mi dech, co orchestr a tým lidí, které pozvali ke spolupráci, dokázaly. Chtěl bych jim moc poděkovat. A také se mi potvrdilo, že dlouhodobé partnerství a důvěra je zkrátka to nejcennější, co můžete mít. Přesuny do digitálního prostředí nejsou jednoduché, ale utkáváme se s nimi. I náš festival Za poklady Broumovska si to bude nedobrovolně muset částečně vyzkoušet. Jsem zvědavý, co vše se přenese časem do virtuálního prostředí, vir tomu dal impulz. Ale zpět k otázce, pokud to bude takové, jak to dokázal Polický symfonický orchestr, ničeho se nebojím.

Mimochodem, už jste vymyslel, kam půjdete letos na svou obvyklou pěší pouť?

Zrovna dneska se to rozhodlo, moje trasa letos povede mezi Mělníkem a Ještědem.

Jan Školník (47 let)

  • Podnikatel a filantrop.
  • Pochází z Prahy, 22 let žije v Broumově.
  • Je spoluvlastníkem a ředitelem firmy Hobra-Školník, globálně působící v oblasti filtrace.
  • V roce 2004 společně se svou ženou založil neziskovou Agenturu pro rozvoj Broumovska, která se snaží být jedním z hybatelů rozvoje Broumovska a také oživuje místní klášter a pořádá kulturní akce.
  • V roce 2014 byl vyhlášen společensky prospěšným podnikatelem, čtyři roky na to získal cenu Via Bona za regionální filantropii.
  • Má tři děti, ve volném čase rád sportuje nebo lenoší.
 

Právě se děje

Další zprávy