Nejhnusnější nádraží v zemi i developerský gulag. Místa v Brně, která musíte vidět

Nejhnusnější nádraží v zemi i developerský gulag. Místa v Brně, která musíte vidět
Osmipatrová budova Bílého domu na Žerotínově náměstí vznikla podle návrhu architektů Miroslava Spurného a Františka Jakubce v 70. letech a je řazena k nejvýznamnějším stavbám Husákovy normalizace. Dnes budova slouží jako sídlo polikliniky, soukromé základní školy, kavárny a společenského sálu.
Jaká je nejkrásnější zastávka v Brně? Ta na Obilném trhu, kterou v roce 1926 navrhl architekt Oskar Poříska. Její obnova přitom začala teprve před pěti lety a neobešla se bez skandálů.
Až 160 metrů dlouhé budově Univerzity obrany se přezdívá kvůli tvaru Rohlík. Autorem původního návrhu pro vojenské velitelství je Bohuslav Fuchs.
Vila Stiassni patří k jedněm z nejznámějších funkcionalistických budov v Brně. Dokončena byla v roce 1929 pro manžele Hermínu a Alfréda Stiassni. Ti v roce 1938 emigrovali. V domě pak sídlilo gestapo, po válce chvíli Edvard Beneš a během komunistické éry sloužila jako rezidence pro významné politiky při návštěvě Brna. Vila je pět let přístupná veřejnosti.
Foto: ČTK
Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
15. 7. 2020 6:01
"Když v Brně vystoupíte na hlavním vlakovém nebo autobusovém nádraží, nejspíš budete chtít okamžitě utéct. Ale to by byla chyba. Pod vrstvou ušmudlanosti se totiž skrývají nečekané a neokázalé skvosty," píše Stanislav Biler na úvod nového průvodce po Brně. Více než půl roku hledal 111 nejzajímavějších míst, která ve městě navštívit. Bedekr teď vyšel v nakladatelství Paseka.

Začátkem července vyšel nový neotřelý bedekr, který má zájemcům pomoci objevit "moravskou metropoli". Ta je možná na první pohled trochu nudná, ale "pod vrstvou ušmudlanosti" skrývá nečekané a neokázalé skvosty, píše 38letý autor knihy 111 míst v Brně, která musíte vidět.

Stanislav Biler je vystudovaný sociolog a novinář, který žije v Brně 18 let. Pracoval jako dramaturg v České televizi a spoluzakládal také původně satirické hnutí Žít Brno. Již před třemi lety přispěl svými texty do průvodce To je Brno vydávaného turistickým informačním centrem města. Biler tehdy ironicky glosoval některé okolní obce, za což si vysloužil kritiku ze strany starostů.

Přestože nový průvodce 111 míst v Brně je o poznání smířlivější, Biler podle svých slov z negativního hodnocení některých míst a věcí ve městě neustoupil. "První průvodce mi asi udělal pozitivní reklamu. Jsem k mnoha věcem kritický, ale ne paušálně ke všem," řekl Aktuálně.cz

Nejostřejší hodnocení schytala relativně nová rezidenční čtvrť Kamechy, kterou označil za "developerský gulag pro střední třídu". A to zejména kvůli chybějící infrastruktuře, dopravnímu napojení a malému prostoru. "Teprve teď se mluví o tom, že se do Kamech bude kopat tunel pro šalinu (brněnský název pro tramvaj, pozn. red.) za více než dvě miliardy. A ta čtvrť existuje 20 let," vysvětluje.

Velkým "bizárem" je podle Bilera také budova Velkého Špalíčku v historickém jádru města a stoletá debata k přesunu nádraží. "Myslím, že samotná debata by mohla být v UNESCO," tvrdí.

V Brně se nic hodnotného nestaví

Dalším nešťastným bodem města je nekorigovaná automobilová doprava. "I když se tady děti vychovávají relativně dobře, tak pohyb s nimi v prostoru je kvůli dopravě náročný a člověk se o ně musí neustále bát," vysvětluje. Jako negativum vnímá i chybějící architektonický rozvoj města. "Když jsem do průvodce skládal různé stavby a budovy, za posledních 30 let je obtížné v Brně vůbec něco najít. Nestaví se tady nic, co by mělo jakoukoliv hodnotu, nebo co by bylo esteticky zajímavé, což je selháním politické reprezentace, která nemá žádnou představivost," dodává.

Jako velmi pozitivní naopak autor bedekru vnímá zdejší parky a lesoparky, společně s poklidnějším způsobem života. "Velkou devízou je, že Brno není ani město, ani vesnice. Velmi zvláštním a viditelným způsobem v sobě kombinuje prvky obojího. Chvíli máte pocit, že jste ve městě, a pak zase ne, tenhle pocit se při průchodu městem neustále střídá, což se vám nikde jinde nestane," říká. Nejraději chodí do parků a kaváren. O které přesně se jedná, však prozradit nechce, aby nepokazil jejich atmosféru.

Najít v Brně více než stovku zajímavých míst k návštěvě bylo podle Bilera dost těžké. "Brno opravdu není Praha, takže zajímavých míst není na rozdávání. Ze začátku jsem měl reálné obavy, že to snad ani nepůjde, ale nakonec se to povedlo," přibližuje.

Tipy na místa získával od přátel, známých a například i z literatury. Právě ta byla stěžejní i při hledání informací o jednotlivých vybraných zajímavostech. "Překvapilo mě, že zatímco průvodců po Praze existují desítky, Brno nemá žádného regulérního, většího průvodce. Takže nebylo se vůči čemu vymezit, nebo čím se inspirovat. Stavěl jsem "na zelené louce". Využíval jsem historické publikace, architektonické knížky, debaty s historiky i architekty a taky internet," dodává. Knihu psal zhruba půl roku.

"V Brně žiju 18 let, do Tugendhatu jsem se nikdy nedostal"

Moravská metropole se v posledních letech stává čím dál populárnější a známá je nejen pro gastronomické zastávky, ale i noční život. Podle Bilera za to může obrovské množství studentů, kteří v Brně žijí, a také výhodné ceny. "V době kolem ekonomické krize bylo v Brně celkem levno a daly se sehnat levné pronájmy podniků, což umožnilo lidem zkusit si otevřít něco v Brně, protože třeba v Praze by si to nemohli dovolit," přemítá.

Řada podniků po koronavirové pandemii teď podle něj řeší, jestli zavřít, nebo zkusit ještě štěstí. "Při finišování jsem musel s napětím sledovat, jestli některé kavárny, které zmiňuji, nebudu muset vyhodit. Ale nakonec na to nedošlo, dokonce jsem některé do výčtu vracel, protože se šířily fámy," říká.

Jedním z největších brněnských lákadel je funkcionalistická vila Tugendhat, která je památkou UNESCO. Do budovy je však téměř nemožné se dostat a lístky jsou zarezervovány i na rok dopředu. V knize tak dostala podtitulek "Vila, kterou nikdy neuvidíte".

"Pokud nemáte trpělivost s čekáním na volné lístky, existuje ještě jedna možnost. Vila Tugendhat je považována za nejlepší stavbu van der Rohe spolu s Pavilonem Barcelona, jehož návrh existoval jako první a teprve po jeho zhlédnutí se Greta Tugendhat rozhodla, že nechá architektovi volný prostor působnosti. Pavilon Barcelona je v Barceloně. Vstup si do něj rezervovat nemusíte, stačí vystát frontu na místě. I když z Brna vyrazíte pěšky, budete zpátky určitě dřív, než seženete vstupenky do vily Tugendhat," glosuje Biler, kterému se za 18 let nepodařilo vilu navštívit. 

"Tugendhat je podle mě skvělý absurdní symbol Brna. Je to nejvýznamnější stavba ve městě, Brno na ni všude možně láká, a je to past. Protože když se turista rozhodne, že se půjde podívat do vily, zjistí, že to nejde," dodává.

"Brněnská nádraží jsou tak strašná, že polovina lidí hned jede pryč"

Přestože se Brno za posledních deset let mění k lepšímu, rozhodně to není podle Bilera zásluhou žádné politické reprezentace. "Podle mě jsou hlavní hnací silou ve městě pořád studenti, kteří jsou hlavní návštěvníci kaváren a jsou důvodem, proč jsou ceny v kavárnách a bistrech relativně příznivé," myslí si.

Naopak velkými problémy, kterými se podle Bilera politici zabývají málo, jsou hlavní dopravní uzly - vlakové a autobusové nádraží. Ty jsou podle něj "natolik strašlivými destinacemi, že polovina lidí se hned obrátí a okamžitě jede někam dál". "Je neuvěřitelné, že všichni o tom ví několik desítek let a nikdo s tím není schopný nic udělat," glosuje Biler.

Kromě hezčích nádraží městu chybí také progresivní architekti, kteří by se zasadili o stavbu zajímavých veřejných budov jako před sto lety v rámci veřejných architektonických soutěží. "To je hrozná mezera, kterou město má," tvrdí.

Přestože byl jedním ze zakládajících členů hnutí Žít Brno, do politiky nehodlá vstoupit ani nyní. "Neplánuju to, nejde zastávat všechny role - kritika, člověka, který o věcech píše, a ještě být v politice. Člověk si musí vybrat, na které židli sedí," uzavírá.

Někdejší primátor Brna Petr Vokřál v DVTV:

Vstupoval jsem do jiného hnutí, než kterým je ANO dnes. Chtít vyhrát volby je v pořádku, ale musí to mít mantinely, říká bývalý místopředseda ANO. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Spojené státy sníží počet vojáků v Afghánistánu, na místě jich zůstane pět tisíc

Spojené státy plánují snížit počet svých vojáků v Afghánistánu do konce listopadu na méně než 5000, řekl to podle agentury Reuters v sobotu americký ministr obrany Mark Esper. V rozhovoru s televizí Fox News tak upřesnil vyjádření prezidenta Donalda Trumpa z počátku týdne. USA mají nyní v Afghánistánu asi 8600 vojáků. Ke snižování jejich počtu se zavázaly v únoru v dohodě s afghánským hnutím Tálibán.

Trump už 3. srpna v rozhovoru s reportérem zpravodajského webu Axios uvedl, že do listopadu bude počet amerických vojáků v Afghánistánu snížení na "pravděpodobně někde mezi 4000 až 5000".

Nynější snižování počtu vojáků v Afghánistánu vychází z dohody, kterou USA podepsaly na konci února s radikálním hnutím Tálibán. Dohoda předpokládá, že do 135 dnů od jejího podpisu zůstane v Afghánistánu z původních 13 tisíc amerických vojáků 8600 mužů a žen ve zbrani. Tohoto počtu dosáhly USA v červnu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

OKD se připravuje na obnovení těžby, navýší počet zaměstnanců v dolech

Zaměstnanci těžební společnosti OKD začnou od pondělí připravovat všechna pracoviště černouhelné firmy na opětovné obnovení těžby. Ve všech dolech byla na několik týdnů přerušena kvůli koronavirové nákaze, která se mezi horníky rozšířila.

"Od pondělí 10. srpna začínají důlní zaměstnanci OKD připravovat pracoviště na obnovení těžby po několikatýdenní odstávce. Musíme zkontrolovat veškerá zařízení, stroje a tak dále. Jakmile bude vše v pořádku, těžbu spustíme na všech čtyřech lokalitách. Mělo by se tak stát během několika dní," řekla mluvčí společnosti Naďa Chattová.

Dodala, že od pondělí se tak začne postupně navyšovat počet důlních pracovníků o stovky. Podle mluvčí se do práce po prodělaném onemocnění koronavirem vrátilo už přes 800 zaměstnanců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy