Zuzana Hronová
17. 8. 2018 18:24
Do Norska se jezdí především za přírodní romantikou. Jenže tu si jde těžko vychutnat v davech lidí. Pokud si nechcete zkazit dojem, je lepší si místo bedekrů pročíst blogy samotných Norů či zahraničních trekařů. A také se nevydávat někam, kam mohou dojet autobusy. Protože i bezejmenná náhorní plošina obvykle nabízí vše, za čím se do Norska jezdí – hory, planiny, jezera, vodopády i sněhové plotny.
Pozor, Norové udávají u značení kilometry, nikoli čas
Norové bohužel v horách často používají údaje na rozcestnících v kilometrech, nikoli v hodinách, jako je tomu třeba v Alpách nebo Tatrách. Když si zájezd "neturistů" přečte, že na proslulou Kazatelnu (Preikestolen) je to pouhých 3800 metrů, vyrojí se hromadně v sandálech, teniskách i střevíčkách, vyzbrojí se igelitkou do ruky a vyrazí. A už jim unikne tato cedule, která píše, že těch 3800 metrů trvá dvě hodiny a že je potřeba překonat převýšení přibližně 340 metrů.