Jak vypadá práce snů? Desítky letů, spousta plánování i noc ve vězení, popisuje dokumentarista

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
6. 12. 2017 14:02
Michal Gálik získal před více než rokem práci snů - cestoval po celém světě a pořizoval záběry z nejznámějších turistických destinací. Proletěl se balonem nad chrámem Angkor Vat, přenocoval v thajském vězení a obletěl dvakrát zeměkouli. Přestože jej cestování a natáčení bavilo a naplňovalo, přiznal, že to bylo občas dost náročné. "Člověk každý den musí vstát, naplánovat si itinerář, natočit co nejvíce záběrů a tím pádem ne vždycky byl prostor na to zažívat zvláštní příhody a historky. Ale občas se něco podařilo," říká dokumentarista.
Michal Gálik v Benátkách.
Michal Gálik v Benátkách. | Foto: Michal Gálik, Sygic Travel

Dokumentarista Michal Gálik se již několik let věnuje filmům upozorňujícím na globální ekologické problémy. Natáčel rozšiřování palmových plantáží na Borneu i záchranu mlžného lesa v Kamerunu, na které se podílí i Čech Martin Mikeš. Před více než rokem se však rozhodl přijmout trochu jinou výzvu.

Česko-slovenská společnost vyvíjející navigace do aut a aplikace pro plánování cest Sygic tehdy hledala člověka na práci snů. Vybraný kandidát měl sám cestovat po světě a natáčet záběry z nejznámějších turistických destinací. "Byl to pro mě šok. Je pravda, že jsem byl zvyklý spát v pralese, v hamace a pod stanem, a najednou jsem spal v hongkongském mrakodrapu. Ale cestování mě baví ve všech formách, takže jsem si užíval i populární místa a jsem rád, že jsem měl možnost tohle všechno vidět," popsal Gálik.

Cílem bylo pořídit 360stupňové záběry nejznámějších turistických lokalit světa. Navštívil tak celkem 1264 míst v 29 zemích. Většinu času sice strávil v Evropě, ale dostal se i na severoamerický kontinent, na Blízký východ, do jihovýchodní Asie či Austrálie.

Má strach z létání, přesto absolvoval desítky letů

Během celého roku absolvoval 46 letů a obletěl dvakrát Zemi. "A to mám celkem strach z létání, takže to pro mě nebylo jednoduché," přiznal kameraman. "V letadle neusnu, vím, že jsem ve výšce 10 kilometrů, a kdybych zaspal, nemohl bych se pokusit opravit něco pokaženého, což je samozřejmě nereálné," dodal s tím, že nakonec si na pobyt ve vzduchu zvykl a strach překonal.

Práci získal po několika kolech výběrového řízení, o jeho vítězství rozhodlo mimo jiné zkušební video z Vídně. Snímky s inovativním zabíráním prostoru, díky kterému je možné následně poskládat 3D obraz daného místa, přitom točil poprvé. Celkem 3330 minutových záběrů, od Karlova mostu přes Zeď nářků až po balijské pláže, natáčel na jakousi kostku se šesti připojenými GoPro kamerami. Jednotlivé záběry pak skládali dohromady technici společnosti.

V každé lokalitě navštívil Gálik nejznámější turistická místa a spočítal, že tak za rok nachodil pěšky 1500 kilometrů. Vytvoření pracovního místa předcházela studie společnosti o tom, kam její uživatelé nejčastěji jezdí. Kromě Evropy je to severní Amerika, Blízký východ či jihovýchodní Asie. Na základě této studie pak vytvářeli předběžný itinerář cesty, a to i s ohledem na počasí.

Plán cesty vznikal postupně, začínal v Praze

Celý cestovatelský rok začal vlastně doma, v Praze, kde Michal Gálik žije již několik let. Loňský podzim pak patřil jižní Evropě, zima naopak exotickým destinacím na východ od České republiky. "Počasí je strašně důležité. Lidé se nechtějí dívat na virtuální snímek, na kterém je hrozně hnusně," řekl.

Hezké počasí bylo problematické například v Londýně či Kodani. "Například v Kodani jsem točil záběry natřikrát," dodal Gálik. V Sydney zase čekal čtyři dny, aby natočil pěkné záběry opery. "Táhnete se přes celou planetu, abyste natočili australské léto, a týden tam pršelo," sdělil.

Zcela přesný plán cesty ale vznikal postupně. "Před každým výletem jsem si sám rezervoval letenky, hotel, naplánoval itinerář a poté, co jsem se vrátil z jedné cesty, jsem začal plánovat další," popsal Gálik. Kameraman se totiž pravidelně vracel do své domovské destinace - Prahy. Necelou polovinu roku zde strávil editováním natočených videí. "Bylo potřeba zálohovat a přivézt disky nazpět. Kdyby je náhodou někdo ukradl, ztratil bych kupu důležitého materiálu," vysvětlil.

Noc v thajském vězení

A jak vznikaly samotné záběry destinací? Gálik umístil kameru na určité místo, odešel se někam schovat a dálkovým ovládáním zmáčkl spoušť. "Bál jsem se, že kameru někdo ukradne. Snažil jsem se ji vždy sledovat a naštěstí jsem nezažil ani jeden pokus o její krádež. Ale třeba v Egyptě na tržišti jsem postavil kameru doprostřed a utíkal jsem se schovat. Okamžitě mě chytili dva chlapi, protože si mysleli, že je to bomba," popsal.

Nezapomenutelná historka se mu stala také v Bangkoku. Po natáčení se šel večer projít a na ulici potkal skupinu mladých Thajců, se kterými se dal do řeči a oni jej pozvali do své garáže na pivo.

"Když jsem chtěl odejít, nepustili mě. Začal jsem se bránit, bylo mi jasné, že mě chtějí okrást. Pak mě shodili na zem a dali mi želízka, to už mi došlo, že to není dobré. Následně přijela policie, říkal jsem si, že je to super, že se konečně dozví, co se stalo. Ale nikdo se se mnou nebavil, nasadili mi další želízka, naložili mě do auta a pak odvedli do tmavé cely. Absolutně jsem netušil, co se děje," vyprávěl Gálik.

Ve vězení jej nechali celou noc. "Bylo to jako z nějakého akčního filmu. Nebylo tam žádné světlo, ale švábi… Bylo mi jasné, že jde o peníze. Ráno přišli policajti, dal jsem jim asi tři sta eur a pustili mě," uvedl.

Gálik je přesvědčený, že jde o organizovanou skupinku, která okrádá turisty každou noc. "Nebál jsem se, ve vězení bylo několik skupinek přiopilých turistů. Zpívalo se a panovala tam vcelku příjemná atmosféra," popsal se smíchem noc v thajském vězení.

Ráno poté přišel na hotel, vzal kameru a šel zase točit. Své právní nároky dále neřešil, a přestože zážitek může znít hrůzostrašně, Gálik je i za takto negativní zkušenost rád.

Být celý rok sám na cestách je psychicky náročné

Poněkud směšný pokus o krádež zažil také v Kambodži. Odložená kamera přivábila opici, která dokumentaristovi okousala mikrofon. Zahnal ji až s pomocí dalšího návštěvníka a plastové lahve. Přesto se mu v této jihoasijské zemi líbilo nejvíce. Asi nejznámější památku, chrámový komplex Angkor Vat, natáčel také například z horkovzdušného balonu.

Přestože jej cestování a natáčení bavilo a naplňovalo, přiznal, že to bylo občas dost náročné. "Máte dva až tři dny na jedno město a musíte všechno oběhnout a natočit," vysvětlil. "Člověk každý den musí vstát, naplánovat si itinerář, natočit co nejvíce záběrů a tím pádem ne vždycky byl prostor na to zažívat zvláštní příhody a historky. Ale občas se něco podařilo," dodal dokumentarista.

Byl také rád, že se během roku mohl vracet zpátky do Prahy a sejít se s rodinou a přáteli. "Být celý rok sám na cestách je i psychicky náročné," sdělil.

Díky svému ročnímu kontraktu měl podle svých slov možnost přemýšlet více nad fungováním západní společnosti a životním standardem v různých částech světa. "Přišel jsem na to, že se máme vlastně hrozně fajn," řekl a dodal, že se přesvědčil také o tom, že Praha je nejkrásnější město na světě.

Spolupráci se společností nerozvazuje, ale projekt cestování po světě končí. "Teďka si dám pauzu a zase se vydám někam do pralesa," nechal se slyšet cestovatel. Do budoucna by se dál chtěl věnovat dokumentům poukazujícím na společenské a ekologické problémy ve světě.

Video: Podívejte se na časosběrné video roku na cestách

365 dní cestování po světě se Sygic Travel | Video: Sygic Travel, YouTube kanál
 

Právě se děje

Další zprávy