Do jedné z nejslavnějších indických památek - Tádž Mahalu - by se již brzo mohlo dostat pouze 40 tisíc návštěvníků denně. Indická vládní organizace Archaeological Survey of India (ASI) navrhuje omezení počtu turistů s cílem ochránit památku ze 17. století. Informovala o tom agentura AFP.
Další navrhovanou změnou je omezení pohybu lidí v areálu na maximálně tři hodiny. Návrhy nyní řeší Indické ministerstvo turismu.
Omezení na 40 tisíc prodaných lístků denně by se mělo vztahovat na zlevněné vstupné pro indické návštěvníky. Ti nyní za návštěvu Tádž Mahalu platí 40 rupií, v přepočtu 13,4 koruny, zatímco cizinci dávají za stejný vstup tisíc rupií, zhruba 334,4 koruny. Těch by se omezení ale týkat nemělo.
Památku lásky navštíví ročně miliony turistů
Indové budou moci obejít návštěvnický limit právě zaplacením dražšího lístku. "Nemáme jinou možnost než jít tímto směrem," řekl v úterý deníku Indian Express Maheš Šarma, ministr turismu.
"Památku lásky", jak se chrámu postavenému na rozkaz indického císaře Šáhdžahána přezdívá, navštíví ročně miliony turistů. Přesto, jak připomíná deník The Guardian, se na chrám jezdí dívat méně lidí než například na pekingské Zakázané město nebo Disneyland.
Počet indických návštěvníků Tádž Mahalu v posledních letech vzrostl díky kupní síle obyvatel i jejich chuti cestovat. Během svátků a víkendů se zde denně otočí 70 tisíc lidí.
O snížení počtu návštěvníků se začalo mluvit více poté, co se poslední den roku 2017 zranilo pět lidí v davu. "Musíme zajistit bezpečnost památníku i návštěvníků. Zvládnout jejich nápor je pro nás velkou výzvou," řekl agentuře AFP zaměstnanec organizace ASI, jenž si nepřál být jmenován.
Škodí znečištění vzduchu i opice
Téměř 400 let stará památka, postavená na počest císařovy manželky Mumtáz Mahal, však trpí nejen pro svou popularitu, ale také kvůli okolnímu znečištění vody a vzduchu. Znečištění ovzduší se podepsalo především na barvě fasády chrámu lásky - původně bílý mramor je nyní žlutý a bývá tak pravidelně čištěn.
Ke znečištění přispívá také hmyz žijící v kontaminované řece Jamuna, protékající kolem památky. Opice zase byly obviněny z toho, že oslabují minarety. Organizace ASI se také obává, že snižující se hladina podzemní vody by mohla narušit statiku dřevěných základů hrobky.
Tádž Mahal byl vystavěn mezi lety 1631 a 1648 jako památka na císařovu milovanou ženu Mumtáz Mahal, jež zemřela při porodu. V roce 2007 byl chrám zařazen mezi nových sedm divů světa.
