Antibiotická rezistence bakterií, které mohou být odolné i vůči "antibiotikům poslední záchrany" určeným k léčbě velmi závažných nemocí, představuje podle studie celosvětovou hrozbu. Do konce roku 2050 by kvůli tomu mohlo zemřít více než 39 milionů lidí.
Vědci z Nigérie a z Oxfordského institutu Ineos pro antimikrobiální rezistenci (IOI) studovali pomocí lepkavých pastí 1396 much z osmi nemocnic v šesti afrických městech. Výsledky testů odhalily, že mouchy nesou až 17 různých druhů bakterií, včetně zlatého stafylokoka, který je častou příčinou nemocničních infekcí. Velká část bakterií nacházejících se na těle much měla geny, které vědci spojují s antimikrobiální rezistencí.
Kvůli povaze výzkumu nelze s jistotou potvrdit, že rezistentní bakterie šíří pouze mouchy. Spoluautorka výsledné studie Chioma Achiová však považuje zjištění svého týmu za "velmi znepokojující", informuje The Guardian.
Podle této studie mohou mouchy sloužit jako katalyzátory pro antibiotickou rezistenci v nemocničních zařízeních v tropických chudých zemích, kde se hmyz hojně vyskytuje.
"Mouchy jsou koprofágní, což znamená, že se živí výkaly jiných živočichů. Pokud obsahují exkrementy infekci, mouchy ji 'převezmou' a mohou ji tak roznášet po okolí, které sdílejí s lidmi, tím, že přistanou na nemocničním vybavení, nechráněném povrchu, nebo dokonce na jídle," vysvětlila Achiová.
Podobně se k výsledkům studie staví i Kirsty Sandsová, která se na výzkumu také podílela. Zdůrazňuje, že mouchy mohou ohrožovat pacienty, kteří jsou v nemocnicích hospitalizováni a v zařízení tak stráví větší počet dní.
Výzkum v Nigérii navazoval na studii z pákistánské nemocnice, která zjistila, že mravenci, pavouci, mouchy a švábi nesou na svých tělech bakterie, jež jsou odolné vůči několika druhům léků. Výzkumníci zároveň přišli s tím, že existuje souvislost mezi těmito bakteriemi a bakteriemi nalezenými u pacientů v místě infekce.
Tým plánuje další výzkum s cílem zjistit, zda sítě proti hmyzu na oknech a okolo postelí mohou omezit míru antibiotické rezistence.
