Chyběly mu treky, tak vymyslel cestu přes Česko. Měří 1000 kilometrů, zájem je obří

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
15. 11. 2020 16:21
Dobrodruh Martin Úbl za posledních několik let absolvoval dlouhé horské přechody na různých kontinentech, od Nepálu po Kanadu. Když se vloni vracel ze své poslední výpravy s přáteli v kanadských Skalnatých horách, napadlo ho vymyslet dlouhý trek i napříč Českem. Rok trvalo, než dal s kamarády tisíc kilometrů dlouhé putování dohromady. "Cílem bylo vymyslet cestu, kterou může jít každý," říká.
"Přišlo mi škoda, že ačkoliv je v Česku nejlepší turistické značení a všude po světě potkáváme v horách Čechy, žádné přechody takového typu nemáme," říká Martin Úbl.
"Přišlo mi škoda, že ačkoliv je v Česku nejlepší turistické značení a všude po světě potkáváme v horách Čechy, žádné přechody takového typu nemáme," říká Martin Úbl. | Foto: Martin Úbl

Martin Úbl každým rokem sbalí do batohu horské vybavení a vyráží na několikatýdenní přechody velehor po celém světě. S přáteli začínal přechodem slovenských Tater nebo rakouských Alp. Postupně absolvoval vysokohorské pochody v Nepálu, Peru či Bolívii, ze kterých napsal dvě knihy s názvem Neuvěřitelné příhody z hor.

Když se vloni vracel z jednoho z nejtěžších přechodů na světě - 1200 kilometrů dlouhého Great Divide Trail v kanadských Skalnatých horách, posteskl si, že v Česku žádné dlouhé treky nejsou.

"Na přednáškách o výpravách jsem se dost často setkal s lidmi, kteří mi říkali, že by chtěli chodit treky stejně jako já, ne tak extrémní, ale podobně dlouhé. Nevěděli ale, jak a kde začít, aby si to vyzkoušeli. Vymýšlel jsem jim často trasy a mrzelo mě, že v Česku nic podobného není," vysvětluje, jak projekt Cesta Českem vznikal.

"Když jsme šli tři měsíce kanadskou divočinou, měl jsem dost času přemýšlet. V Americe jsou tyhle treky velkým fenoménem, lidé čím dál víc touží po delším pobytu v přírodě, kdy se musí spoléhat sami na sebe. Přišlo mi škoda, že ačkoliv je v Česku nejlepší turistické značení a všude po světě potkáváme v horách Čechy, žádné přechody takového typu nemáme," dodává.

Rozhodl se tak, že společně se svými přáteli vymyslí přechod republikou od nejvýchodnějšího bodu do toho nejzápadnějšího.

Z nejvýchodnějšího do nejzápadnějšího bodu je to severní cestou tisíc kilometrů.
Z nejvýchodnějšího do nejzápadnějšího bodu je to severní cestou tisíc kilometrů. | Foto: Martin Úbl

Z Krušných hor do Beskyd

Původně si mysleli, že trasu povedou jihem, nakonec se však rozhodli pro zajímavější tisíc kilometrů dlouhou severní cestu. Ta vede přes Beskydy, Jeseníky, Orlické hory, Broumovsko, Jizerské hory, Krkonoše, Lužické hory, České Švýcarsko a Krušné hory.

"Dá se to ujít za jednu sezonu anebo si ji rozdělit na etapy. Přes zimu jsme projekt dávali dohromady a vymýšleli trasy. Na jaře a v létě jsme pak chodili po trasách, abychom všechno popsali. To byla největší práce. Od srpna jsme dávali dohromady webovky a na podzim Cestu Českem spustili," popisuje rodák z  Plzně. "Některé etapy jsme procházeli víckrát a některé jsem i projížděl na kole," vysvětluje.

Většina lidí si podle Úbla zvolí spíše etapovité zdolávání trasy Českem, pokud by se jej však někdo rozhodl absolvovat celý najednou, bude mu to trvat zhruba 40 dní.

"Očekáváme, že lidi ujdou zhruba 25 kilometrů za den, což průměrný turista, který je zvyklý chodit, v pohodě zvládne. Nejsou to šílené trasy nahoru a dolů nebo cesty úplnou divočinou," tvrdí Úbl. "Je na každém, jestli se chce toulat, nebo jestli bude chtít trek absolvovat za nějaký čas," připouští.

Lidé z druhého konce republiky objeví místa, na která by nevyrazili

Podle dobrodruha je největší předností tisícikilometrového putování jeho různorodost. "Každé hory mají jinou atmosféru, jiné zázemí a jsou jinak krásné. Bál jsem se, že tam budou slabá místa, ale nejsou. Znovu jsem objevil místa, na kterých jsem byl jenom jednou a vůbec jsem si neuvědomoval, jak jsou krásná. A taky prázdná, je tam minimum lidí. Mezi ně patří Lužické hory, Broumovská vrchovina nebo Rychlebské hory," vyjmenovává.

Díky Cestě Českem tak lidé z odlišného konce republiky mohou objevit místa, na která by běžně nevyrazili.

"Znovu jsem objevil místa, na kterých jsem byl jenom jednou a vůbec jsem si neuvědomoval, jak jsou krásná."
"Znovu jsem objevil místa, na kterých jsem byl jenom jednou a vůbec jsem si neuvědomoval, jak jsou krásná." | Foto: Martin Úbl

Za lehčí úseky přechodu Česka považuje Úbl Broumovsko, České Švýcarsko a Lužické hory. Naopak jako náročnější úsek vnímá Beskydy, kde jsou na trase tři těžké výstupy - na Lysou horu, Smrk a Pustevny. Etapu měřící 105 kilometrů odhadují tvůrci na čtyři dny pochodu. Cesta začíná na hranicích s Polskem nedaleko Jablunkova a končí v Hodslavicích, rodišti Františka Palackého.

Zájem o cestu předčil očekávání

O Cestu Českem je podle Úbla obrovský zájem, což nečekal. "Lidí, kteří se ozvali a přihlásili do facebookové skupiny, jsou tisíce. Někteří vyrazili už teď během říjnového svátku ačkoliv neměli kde přespat nebo se najíst. Jiní plánují jít trek na jaře. Ideální je podle mě začít od dubna, pokud už bude teplo," myslí si.

Podle Úbla zájem lidí svědčí o tom, že jsou Češi velmi zapálení pěší turisté. "Projít nejdelší natrasovaný trek v Česku pro ně může být i výzvou. Tisíc kilometrů už je docela zajímavé číslo, ale hlavně díky tomu poznají devět nádherných pohoří. Cílem nebylo vytvořit závod, ale vymyslet cestu, kterou může jít každý," tvrdí.

Celý přechod vkuse podle něj zatím nikdo neabsolvoval, někteří však prošli jeho dílčí části.

Na Facebooku se o své plány absolvovat pochod Českem dělí s ostatními nejen rekreační turisté a sportovci, ale i senioři či rodiny s malými dětmi, což autoři velmi vítají. "Nedokážu odhadnout, kolik lidí se na něj vydá příští rok. Za tři týdny jsme bez jakékoliv propagace nasbírali tři tisíce lidí, které to zajímá," přiznává.

Vytvořením tras z východu na západ Česka však projekt nekončí. Martin Úbl momentálně jedná s Klubem českých turistů, aby byl trek oficiálně uznán, a rádi by také vytvořili komunitu lidí, kteří poutníkům nabídnou místo k přespání. Právě takové komunity jsou běžnou součástí zahraničních treků.

Rozprostření turistů a oživení cestovního ruchu

"V cizině funguje systém takzvaných "trail angels", což jsou lidi, kteří žijí okolo trasy a pomůžou poutníkům, když je potřeba. Nechají je přespat na své zahradě nebo jim poskytnou vodu. Chtěl bych, aby to fungovalo podobně i tady, aby lidi pomáhali lidem," vyjevuje svůj nápad.

Součástí jejich projektu je ale také upozornění na to, aby lidé po sobě nenechávali v přírodě nepořádek a své odpadky si brali s sebou.

Přechod Martina Úbla a jeho přátel nakonec může pomoci také oživení turistického ruchu v Česku po koronavirové krizi. Dobrodruh však především doufá, že díky jednotlivým etapám se rozprostřou turisté a nebudou přetlaky lidí na několika vybraných místech, jako je Sněžka, Hřensko nebo Pustevny.

Martin Úbl sbírá již léta neuvěřitelné příhody z hor

Cesty Martina Úbla

V půlce listopadu Martinu Úblovi vyjde již třetí knížka s historkami z horských přechodů, tentokrát s názvem Lehce neuvěřitelné příhody z hor. "Celou sérii touto knihou uzavírám, ale myslím si, že je nejlepší. Jsou v ní zážitky z Bolívie i Kanady," popisuje.

"Lidi se dostanou do míst, kam by běžně nezamířili," myslí si. "Asi se nedá čekat, že tenhle trek absolvují desítky tisíc lidí, což ani není naše ambice. Ale více lidí se podívá na méně známá místa," dodává.

Český dobrodruh připustil, že plánuje dopracovat i jižní trasu přechodu přes Česko.

"Celý život jsem jezdil na Šumavu, takže jsme původně mysleli, že trek povede jihem přes Šumavu, Novohradské hory, Českou Kanadu a Českomoravskou vrchovinu. Jenže pak je to problém u Brna. Jít několik dní po rovině je strašná nuda. Na kole to projedete, ale pěšky je to jiné," vysvětluje. Do budoucna by tak Češi mohli projít republiku od západu na východ severem i jihem.

Peruánské Machu Picchu se otevřelo jedinému turistovi:

Machu Picchu se otevřelo jedinému turistovi. Japonec v Peru čekal sedm měsíců | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 40 minutami

Čtyři Ázerbájdžánci zahynuli při výbuchu miny

Čtyři ázerbájdžánští civilisté přišli o život poté, co pod jejich automobilem explodovala protitanková mina v oblasti, kterou nedávno dobyla ázerbájdžánská vojska během šestitýdenní války s Arménií. Boje, které propukly 27. září, ukončila dohoda, dosažená v noci na 10. listopadu. O úmrtí civilistů informovala generální prokuratura v Baku, podle které pátý cestující ve voze vyvázl se zraněním. Výbuch zdůraznil nebezpečí, jakým Ázerbájdžánci čelí na tomto území. Minu nastražili arménští vojáci při svém odchodu z tohoto okresu, který spolu s dalšími šesti ázerbájdžánskými okresy po čtvrt století ovládali Arméni spolu s celým Náhorním Karabachem. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Izraelci opět protestovali proti premiérovi

V izraelských městech se znovu konaly protesty proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, který čelí u soudu obžalobě z korupce. Izraelci proti němu protestují už 23 víkendů, dnes stejně jako v minulých případech jich několik tisíc přišlo před premiérovu rezidenci v Jeruzalémě. Další protesty se konaly v Tel Avivu, Caesareji, Holonu a v dalších městech. Cílem protestujících je přinutit Netanjahua k rezignaci. Kromě tří kauz, ve kterých už je souzen, chtějí demonstranti rozšířit jeho stíhání i o případ nákupu armádních ponorek. V této kauze byl Netanjahu vyslýchán, ale není obviněn. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy