Probouzíme se před devátou. Oknem se nám do postele vkrádají hřejivé paprsky slunce a pod peřinou začíná být pořádné teplo. Zároveň ale pootevřenou škvírou neustále profukuje svěží vítr.
Den v ...
Přinášíme vám exkluzivní cestovatelské zážitky Čechů z různých koutů světa. Ve stovce slov se vám pokusí přiblížit atmosféru místa, na které rádi vzpomínají. Vydejte se s nimi na cestu. Pokud se vám příběh líbí, podělte se o něj se svými přáteli na sociálních sítích přidáním #cestujisaktualne
Pomalu se soukám z postele. Vyžaduje to nemalou dávku ohebnosti. Hlavně nezvedat hlavu. Svezu se do tureckého sedu na přední sedadlo. Otočím klíčem ve spínači, abych mohla otevřít všechna okna dokořán.
A pak už z auta vystupuju a přes rozlehlou louku mířím k umývárně.
První noc v zélandské divočině za námi. Ojeté Mitsubishi z roku 1998 jsme koupili před dvěma dny od Čechů v Christchurch. Lego systém v krabicích pod dřevotřískovou "postelí" zatím funguje slibně, všechno do sebe zapadá.
Královská snídaně v trávě
Ze škvíry za předními sedadly taháme skládací stolek a křesílka, z kufru vařič a potřebné suroviny. O chvíli později královsky snídáme v trávě vejce se salátem, avokády a opečenými toasty. Krom nás na louce v kempu u Motukarara parkuje jen jedno další auto.
Po chvíli vyrážíme na cestu. Objíždíme zátoky na malém poloostrůvku jižně od Christchurch. Projíždíme vesnici Ataahua u obrovského jezera Ellesmere, vzápětí se nám otevírá pohled na oceán u Birdlings Flat.
Potom to stáčíme na sever a prudkými serpentinami v kopcích projíždíme vnitrozemím k zálivům Charteris Bay a Pigeon Bay.
Na každém z míst vystoupíme, projdeme ho a v klidu vychutnáváme snad nejazurovější odstín modré, jaký jsme kdy na vodě viděli.
Obědváme ovoce a müsli tyčinky. Počasí nemohlo být lepší. Ostrý žár slunce mírní neustávající svěží vítr. Jaro ve své nejlepší podobě.
Víno a oceán za úplňku
Kolem čtvrté už míříme do cíle dne - kempu v zálivu Okains Bay. Tentokrát volíme dražší kemp s lepším zázemím. Vypereme si v něm, umyjeme použité nádobí, osprchujeme se. Večeři vaříme v prostorné kuchyni. Stmívá se až po osmé večer, a tak vše stíháme s přehledem.
Den střídá nádherná úplňková noc. Měsíc září tak, že baterky v jeho chladném bílém světle nejsou potřeba.
Otevíráme lahev zélandského červeného a sedáme si k dlouhé písčité pláži v podkovovitém zálivu. Posloucháme šumění oceánu ještě dlouho po půlnoci.
Až pak na nás padne únava a konečně se soukáme přes přední sedadla do naší pojízdné ložnice. Zítra je taky den.
