Vztah k Africe získal Roman Baláž, podobně jako většina turistů, na safari. Od své první návštěvy jezdí za tamními zvířaty už třináct let.
Před čtyřmi roky si tento manažer, který byl dlouho obchodním ředitelem výrobce průmyslových armatur firmy MSA a nyní zasedá například v kontrolním výboru Aliance české energetiky, řekl, že chce na tomto nejchudším kontinentu s ochranou zvířat i pomáhat.
"Chtěl jsem přispět svojí troškou k tomu, aby tam ta zvířata vydržela delší dobu," říká Baláž. "Za dobu, co tam jezdím, jsem poznal mnoho lidí z celého světa, kteří se záchraně různých druhů věnují již mnoho let. Teď jsme přáteli a děláme některé projekty spolu," vysvětluje.
Jako první se zapojil do projektu Mara Meru Cheetah Project, který vedla Ruska Elena Čelyševová. Ta se už osmnáct let snaží v keňském národním parku Masai Mara o ochranu gepardů. Ti se podobně jako jiné druhy dostali na seznam ohrožených živočichů, když se jejich počet od počátku minulého století snížil ze 150 tisíc na něco přes sedm tisíc kusů.
"A Elena mne poprosila o pomoc. Zafinancoval jsem tedy program, který zkoumá, jakým způsobem gepardi komunikují," popisuje začátky Baláž. Jednalo se hlavně o nákup techniky, jako byly speciální mikrofony či hardware na zpracování a selekci zvuků. Nahrávání trvalo dva roky a nakonec se podařilo identifikovat šestnáct unikátních zvuků, pomocí kterých se gepardi dorozumívají.
Projektů má ale víc. Ve zmiňovaném parku Masai Mara nyní jeho nadace Roman Wildlife Foundation získala povolení od keňské vlády k monitoringu a ochraně levhartů.
A kočkovitým šelmám se věnuje i třetí program. "Požádala mne další kamarádka, Švédka Ingela, jestli bych jí nepomohl s jejím projektem Cope Lion, tentokrát v parku Serengeti v Tanzánii," říká Baláž. Projekt chce v první řadě přesvědčit tamní Masaje, aby opustili rituály zabíjení lvů.
Těch bylo ještě před 50 lety přes 200 tisíc, dnešní odhady uvádí zhruba desetinu. "Pro Masaje je největším majetkem kráva. Počet krav určuje postavení v komunitě a tak dále. A pokud jim lev krávu zabije, můžou podle zákona zase oni zabít lva. A tento program je o tom, aby to nedělali. Dostali mobily, a pokud se to stane, zavolají a dostanou finanční náhradu zhruba 500 dolarů a mohou si koupit novou," popisuje
V Keni i Tanzánii se snaží i o osvětu. Ve dvou školách platí jeho nadace dětem jídlo, aby měli rodiče další impulz je tam posílat. "Každých 15 minut je zabit jeden slon. Některé druhy nosorožců jsou už vyhubeny. A jde o to, aby si ty děti uvědomily, jak důležitá pro ně zvířata jsou. Že bez nich nebudou jezdit turisti a utrácet peníze," říká Baláž. Podle něj se situace zhorší i s tím, jak se s růstem populace bude stavět nová infrastruktura.
Všechny projekty platí Baláž zatím z drtivé většiny ze svého. Celkově dosud do projektů investoval více než milion korun, příspěvky zvenčí činily asi pět procent. "V Česku to je složité, lidé k těm zvířatům nemají vztah," říká.
Peníze se ale snaží vybrat i jinak. Na svých cestách fotí a plánuje v Praze prodejní výstavu, z níž by šly výtěžky do nadace.
