Když tetování zachraňuje Amazonii. Češi vybírají peníze na zalesnění pralesa

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
14. 12. 2019 19:14
Petra Hlaváčková toho ještě před pár lety o stavu amazonského pralesa v Ekvádoru moc nevěděla. Před třemi lety tu ale strávila několik týdnů a rozhodla se přispět k jeho záchraně a podílet se na blokování nelegální těžby. Letos v půlce prosince již podruhé pořádá charitativní akci Forest.ink, do které se zapojila i řada známých českých a slovenských tatérů.
Česko-ekvádorské organizace nakupují pozemky v okolí přírodní rezervace El Paraíso, aby zabránili další těžbě Amazonie.
Česko-ekvádorské organizace nakupují pozemky v okolí přírodní rezervace El Paraíso, aby zabránili další těžbě Amazonie. | Foto: Archiv Forest.ink, Bosque Medicinal

Brněnská rodačka Petra Hlaváčková se jako absolventka střední umělecké školy roky živila jako tatérka, díky čemuž cestovala a žila v různých koutech světa. Ve 26 letech se však rozhodla pro změnu svého uspěchaného života a narazila na starobylé amazonské šamanské techniky.

Jejich magie ji zaujala natolik, že se rozhodla prozkoumat ekvádorskou divočinu. Před třemi lety tak odjela do Ekvádoru, kde ji český farmář a průvodce ceremoniemi Roman Kollar seznámil i s místními Šuáry, příslušníky domorodého kmeny.

"Ocitla jsem se v džungli a seznámila se s dalším Čechem Mírou Jempem, který částečně žije s místními Šuáry. Strávili jsme u nich několik dní a nemohla jsem si nevšimnout, že vedle jejich domu je obrovské těžařské pole a kousek dál silnice, po které denně projelo 1200 nákladních aut," popisuje realitu v srdci amazonského pralesa. "Díra se od té doby samozřejmě rozšířila a teď po té stejné silnici projede 16 tisíc nákladních aut denně," dodává.

Střet s reálným stavem amazonského pralesa na severu jihoamerického kontinentu ji donutil jednat a pomoct místní přírodě. "Zjišťovala jsem, jestli neexistuje v Česku nějaký projekt, který by pomáhal odkoupit plochy Amazonie pro její ochranu. Nakonec jsem se ale rozhodla založit něco vlastního, abych měla pod kontrolou tok peněz, které na projekt půjdou, a jaké pozemky a kde se za vybrané peníze pořídí," popisuje začátky projektu Forest.ink.

Šamanský rituál okouzlil Petru Hlaváčkovou natolik, že vyrazila do ekvádorské Amazonie.
Šamanský rituál okouzlil Petru Hlaváčkovou natolik, že vyrazila do ekvádorské Amazonie. | Foto: Archiv Forest.ink, Bosque Medicinal

První ročník benefiční akce se uskutečnil ještě v roce 2016 v prostorách pražské Chemistry Gallery. "Původně to byla jednodenní akce, chtěla jsem vydělat na deset hektarů lesa. Ale abychom plochu mohli nakoupit, museli jsme mít ekvádorskou organizaci, která by řídila věci na místě. Vznikl proto česko-ekvádorský projekt Bosque Medicinal," říká.

Zatímco Forest.ink slouží jako informační a charitativní nadace, členové ekvádorské Bosque Medicinal se zasazují o samotnou správu financí a nákupy vhodných pozemků.

Jejími členy jsou také biolog a univerzitní učitel Fredy Iván Nugra Salazar nebo expert na ekoturismus Ronal Edison Chaca Espinoza. Právě ekvádorští členové hrají zásadní roli při vyřizování nákupu pralesních pozemků. "Pozemky sháníme přes místní, které zná náš ekvádorský biolog," upřesňuje Hlaváčková.

Složité vlastnické nároky pomáhají těžařským společnostem

Většinovými vlastníky pozemků v ekvádorské Amazonii jsou podle Hlaváčkové stát, těžební firmy, domorodci a farmáři z měst. "Struktura vlastnictví pozemků nicméně neukazuje skutečný současný stav těžby vzhledem k tomu, že na mnoha místech probíhá nelegálně. Nikdo tak neví přesně, jaká jsou skutečná čísla," tvrdí.

"Mnohé vlastníky, kteří v místě nežijí, samotný prales zas tak moc nezajímá, protože jejich život s ním není spjatý," tvrdí Petra Hlaváčková.
"Mnohé vlastníky, kteří v místě nežijí, samotný prales zas tak moc nezajímá, protože jejich život s ním není spjatý," tvrdí Petra Hlaváčková. | Foto: Archiv Forest.ink, Bosque Medicinal

Vlastnické nároky na pozemky v ekvádorské Amazonii jsou navíc složité. Domorodí obyvatelé mají na svou část pralesa po určité době obývání právní nárok, musí to ale doložit a zaplatit výměr, zápis do katastru a daň z pozemku. Dokazování, že zabrání pozemku pro těžbu je nelegální, je tak ošidné.

Dalšími vlastníky pozemků jsou obyvatelé okolních městeček. Ti je využívají jako zdroj příjmů a stromy nebo zemědělské výrobky zde vypěstované dále prodávají.

"Je to jejich jediný zdroj příjmu. Samotný prales je zas tak moc nezajímá, protože jejich život s ním není spjatý," vysvětluje. Právě tohle přemýšlení o půdě však chce organizace změnit.

Zájem o problém je nebezpečný

Zatímco problémy v brazilské části Amazonie jsou široce známy, ekvádorská Amazonie je spíš stranou světového zájmu.

"Je to logické, protože Ekvádor je o hodně menší země. Ale na místech, kde dochází k nelegální těžbě, funguje cenzura, není jednoduché se tam dostat a napsat o tom reportáž nebo něco nafotit. Co se děje, se jen tak snadno nedozvíte," tvrdí Hlaváčková. "Většina lidí si prostě netroufne o problémech mluvit, i proto se o tom možná tolik neví," myslí si.

Těžařské společnosti navíc do dříve velmi zadluženého Ekvádoru přináší peníze, velkou část ekvádorského dluhu přitom před lety odkoupila Čína. Nepomáhají ani místní politici, přestože ekvádorský prezident Lenín Moreno měl podle ní v roce 2017 snahu prověřovat vlastnickou strukturu a problémy s těžbou pralesa. "Prezident prověřování vlastníků ale po nějaké době uzavřel a nechal to tak, jak to bylo," vypráví.

Sama organizace za tři roky odkoupila již 50 hektarů pralesa a rádi by vydělala na další padesátku. "Pozemek už máme předběžně zamluvený, budeme ho postupně splácet," říká Hlaváčková.

Pralesní stanice slouží jako základna pro dobrovolnické aktivity v okolí.
Pralesní stanice slouží jako základna pro dobrovolnické aktivity v okolí. | Foto: Archiv Forest.ink, Bosque Medicinal

Jejich cílem je skoupit co nejvíce plochy kolem přírodní rezervace El Paraíso, která je třetí největší rezervací v Ekvádoru. "Neustále tam probíhá skenování, zda se v okolí nenachází vzácné kovy nebo rudy. Našim cílem je zabránit, aby si těžařské společnosti postavily k rezervaci silnici a začaly tam s těžbou. Kromě toho však rozvíjíme ekoturismus," vysvětluje.

V místě tak vznikla pralesní stanice, která slouží jako základna pro dobrovolnické aktivity v okolí. "Chceme místo zachovat. Nechceme stavět dlážděné cesty nebo stánky s občerstvením, což místní často nechápou. Našim cílem je nechat věci tak, jak jsou. Hodnotu pralesa nepovažuje většina z nich za tak důležitou jako my, cizinci," popisuje Hlaváčková.

A pochvaluje si, že jejich aktivity zaujaly také univerzity a střední školy, které se na místo jezdí učit o okolní fauně a floře. "Místním tak konečně začíná docházet, že peníze se dají vydělat i jinak než prodejem stromů a půdy," tvrdí.

Džungle jako prostor pro změnu života

Obě česko-ekvádorské organizace, ve kterých Hlaváčková působí, navíc od letoška nabízí dobrovolnické pobyty v amazonském pralese. První měsíční program začal na konci listopadu a jeho účastníci pomáhají s dostavbou základny, instalací fotopastí v okolí a vysazováním stromů na dříve odlesněných pozemcích. Mezi zájemci jsou zejména Češi, kteří změnili svůj životní styl nebo hledají nový smysl života a sebenaplnění.

"Džungle je takový meziprostor, kde se můžou odpojit od všech blbostí civilizace a vyčistit si hlavu," tvrdí s tím, že pobyt je pro všechny. "Výhodou je, když je člověk trochu sportovně založený, protože některá místa jsou od sebe docela vzdálená a je potřeba ujít spoustu kilometrů," říká.

Sama Hlaváčková žije střídavě v Česku a v Guatemale, kde pracuje jako instruktorka jógy v ekohotelu ve vesnici San Marcos La Laguna, na břehu jezera Atitlán.

Petra Hlaváčková se živí jako tatérka a instruktorka jógy.
Petra Hlaváčková se živí jako tatérka a instruktorka jógy. | Foto: Archiv Forest.ink, Bosque Medicinal

"Dělala jsem si tam kurz učitelky jógy a pak už jsem zůstala. V San Marcos žije zhruba dva tisíce domorodých mayských obyvatel a funguje tam spirituální komunita, která začala vznikat před 30 lety. Od té doby se tam sjíždí spirituální turisté z celého světa. Tohle v Ekvádoru bohužel neexistuje," popisuje, proč se vrací častěji do tohoto středoamerického státu.

Stále se také živí malováním na kůži, které ji přivedlo k nápadu vybrat peníze na záchranu kusu Amazonie právě prostřednictvím tetování. Čeští tatéři jsou navíc podle Hlaváčkové v charitativní oblasti velmi aktivní. Na první ročníku Forest.ink se vybralo více než pět tisíc dolarů (v přepočtu zhruba 116 tisíc korun), letos doufá, že částku překonají.

Finanční příspěvek lidé pošlou za vydražený motiv některého z českých či slovenských tatérů předem na transparentní účet organizace. Pak si jen stačí domluvit termín samotného tetování.

Na prosincové akci v pražském podniku Vnitroblock však lidé budou moci přispět na prales také prostřednictvím cvičení jógy nebo absolvováním takzvané dechové extáze, kterou si lze vyzkoušet. 

Podle Hlaváčkové na první pohled nesouvisející východní učení a šamanství mají přece jenom něco společného. "Je jedno, odkud dané učení je, rituály jsou si velmi podobné," říká s tím, že obyvatelé měst navíc čím dál častěji hledají techniky, jak se vyrovnat se stresem a každodenním spěchem.

Dnešní mladá generace Čechů je podle ní k alternativním technikám otevřenější, častokrát si totiž uvědomí, že spokojenosti nedosáhne honěním se za penězi a kariérou: "Člověk z toho častokrát onemocnění a teprve pak si uvědomí, co je skutečně důležité. A to jsem si uvědomila i já v amazonské džungli."

 

Právě se děje

Další zprávy