Český dobrodruh obeplouvá Evropu na obřím kajaku, cestu chce stihnout za tisíc dní

Magazín Magazín
2. 2. 2016 12:19
Jiří Oliva vyrazil před devíti měsíci na cestu kolem Evropy. Trasu, která má 20 tisíc kilometrů a vede přes 22 států, chce zvládnout za tři roky. Cestuje totiž neobvyklým dopravním prostředkem – na šestimetrovém mořském kajaku. Trasa povede po velkých řekách, mořích i oceánu. Co dělá, když nepádluje a jak si poradí s Atlantikem?
Jiří Oliva
Jiří Oliva | Foto: KayakAroundEurope.com

Aktuálně.cz: Co vás inspirovalo k tomu, vydat se na tříletou cestu kolem Evropy?

Jiří Oliva: Prapůvodní nápad je starý deset let. Kamarád, se kterým jsem kdysi hodně lezl po horách, se vrátil z Francie a vyprávěl mi o páru francouzských důchodců, kteří obeplouvali Středozemní moře v kajacích. Byl jsem z té myšlenky nadšený. Fascinovala mě představa, že se sbalím do lodičky a budu kopírovat pobřeží. Přemýšleli jsme, že bychom podobnou cestu podnikli. Ale já jsem byl v té době na střední škole a on měl práci a rodinu, takže by mohl odjet jen na tři měsíce. Jenže tři měsíce kolem Evropy jsou nereálné, z plánu proto sešlo. Když jsem měl před dvěma a půl lety nehodu na motorce, uvědomil jsem si, že nechci v životě věci dál odkládat. Vzpomněl jsem si i na nápad s kajakem a řekl si, že teď mám ideální podmínky. Cestu jsem začal seriózně plánovat.

A.cz: Na blogu píšete, že jste v mořském kajaku nikdy předtím neseděl. Připravoval jste se nějak na své putování?

Jiří Oliva (30)

Jiří Oliva
  • Cestovatel, dobrodruh a instruktor potápění
  • Vyučený truhlář vystřídal několik manuálních prací, mimo jiné byl zaměstnán také na farmě ve Švýcarsku.
  • Pochází ze severních Čech, žil také ve Švýcarsku a ve Francii.
  • Vyzkoušel několik sportů na vrcholové úrovni, mezi nimi lezení, běh či horské kolo.
  • Cesta kolem Evropy v kajaku mu trvala tři a půl rok. Ujel celkem 11 543 kilometrů.
  • O jeho cestě si lze přečíst na webu www.kayakaroundeurope.com.

V kajaku jsem nikdy předtím nejezdil. Začal jsem asi rok před vyplutím. A kvůli peripetiím s výrobcem jsem vlastní kajak dostal až měsíc a půl před vyplutím, takže jsem zkoušel všehovšudy čtyři dny v kajaku, z toho jeden den v tom svým. Během roční přípravy jsem ale absolvoval asi dva nebo tři kurzy, ve kterých jsem se učil, jak se pádluje, jak se řeší nehody a jak se orientovat na moři a v počasí.

A.cz: Proč jste si vybral zrovna kajak?

Mnoho let jsem provozoval různé sporty. Asi patnáct let jsem se věnoval lezení, potom jsem dost běhal a taky jsem jezdil závodně na kole. Ale kajaku jsem se nikdy nevěnoval, chtěl jsem zkusit něco nového. Nechtěl jsem cestovat autem ani na motorce, žádným takovým dopravním prostředkem. Kajak se mi líbí, protože je to čistá forma cestování. Mohl jsem si s sebou zabalit hodně věcí, tedy veškeré vybavení. Je to, jako by si člověk vzal batoh na záda a chodil pěšky. Akorát že se pohybuje po vodě. To se mi na tom líbí.

A.cz: To máte takový větší batoh. Kolik váš kajak měří?

Měří asi šest metrů a je těžší. Dohromady má skoro sto kilogramů.

A.cz: A chodíte někdy po souši s kajakem na zádech?

Chodím. Když jsem dopádloval proti proudu Vltavy, do Hluboké nad Vltavou, byl protiproud tak velký, že jsem kajak vytáhl ven, kamarádi mi přivezli malý, smontovaný dvoukoláček a já jsem kajak položil na vozejček a šel s ním pěšky přes celou Šumavu, asi 120 kilometrů. To byla asi nejdelší trasa, co jsem ušel pěšky. Pak už to bylo jen takové poponášení nebo popotahování z pláže někam.

A.cz: Jak na vás reagují místní obyvatelé, když vás vidí v šestimetrovém kajaku, jak se plavíte napříč Evropou?

Vydal jsem se směrem na východ a bylo to zajímavější tím, že oproti západní Evropě tamní lidi nejsou zvyklí na cestovatele v kajaku nebo podobně, je to pro ně zajímavé. Takže stejně jako já jsem zvědavý na ně, oni jsou zvědaví na mě. A kdykoliv kdekoliv zastavím, vždycky se dám s někým do řeči. Lidi na pobřeží a kolem řek jsou podle mě vstřícnější.

A.cz: Kolik kilometrů jste zatím najel?

Tuším, že to bude kolem čtyři tisíce kilometrů. Nepádluju denně, to se ani nedá. Jednak fyzicky, protože musím odpočívat a navíc se snažím maximálně respektovat počasí. Pokud podmínky nejsou ideální, tak prostě čekám, až budou ideální. Tím, že pádluju sám, nehodlám pokoušet štěstí, abych vjel do nějaké bouřky nebo podobně.

A.cz: Cestu jste si naplánoval na tisíc dní. Teď jste se ale zastavil a odjel do Egypta, dělat si potápěčskou licenci. Bude to mít vliv na počet dní, během kterých chcete cestu stihnout?

Rád bych, aby se počet dní neprodlužoval. Počítal jsem, že zima bude náročnější na podmínky. To, že jsem odjel do Egypta, pro mě znamená, že nečekám v Evropě na nějaké pláži na dobré počasí, ale trávím čas jinak. Když jsem odjížděl z Řecka, kde mám kajak schovaný, tak z deseti dnů bylo možné pádlovat jeden den. Ale věřím, že v létě budou podmínky dobré, takže o to víc budu moct pádlovat, bude to pro mě motivace.

A.cz: Jak dlouho bude vaše přestávka trvat, do června?

Ne, za týden se přesouvám zpátky do Řecka, kde budu dávat dohromady kajak, vybavení a udělám velkou kontrolu. Pokud počasí dovolí, v březnu bych byl rád zpátky na moři.

A.cz: Jaká část cesty byla pro vás zatím nejdivočejší?

Zažil jsem asi dva náročné týdny v Černém moři, kdy jsem chytil silný vítr a docela velké vlny, které měly až dva a půl metru. Nemůžu říct, že by to bylo nebezpečné, ale postup dopředu byl složitější. Ale když mě potká něco náročnějšího, tak mi to vždy přináší protiváhu něčeho skvělého.

A.cz: Už se vám stala nějaká nehoda?

Nehoda ne, jen nějaké malé drobnosti – menší díry v kajaku od kamene a tak. Ale jednou, když jsem pádloval v Turecku asi čtyři kilometry od pobřeží, přišla trošku větší vlna a převrátila mě. Musel jsem udělat otočku, kterou jsem sice trénoval, ale doufal jsem, že ji nikdy nebudu muset použít. Ale použil a vyšlo to. Nehoda v negativním slova smyslu se mi nestala.

A.cz: A jaký zážitek byl dosud nejlepší?

Rád vzpomínám na Dunaj. Proplul jsem několik zemí a potkal skutečně srdečné lidi, kteří žijí okolo řeky. Dalším překrásným zážitkem pro mě bylo Černé moře, kde jsem potkával ohromné množství delfínů. Někdy se na mě jen připlavali podívat, někdy plavali se mnou. Potkával jsem je skoro každý den nebo každý druhý den. Za celou dubu, kdy jsem pádloval v Černém moři, jsem viděl třeba sedmdesát nebo osmdesát delfínů. To bylo krásné.

A.cz: Jak se těšíte na oceán?

No, oceán bude zajímavý. To bude velká věc, ale těším se. Začnu Portugalskem, kde jsou v zimě rekordní třicetimetrové vlny, tam to bude asi zajímavé. Jsem rád, že jsem začal na malé řece, pokračoval na jednu z největších v Evropě a pak moře. Pořád nabírám zkušenosti. Oceán mě čeká na konci, dopluju k němu po dvou letech neustálé cestě po moři, tak si myslím, že moje zkušenosti už budou dostatečné. Navíc když jsem se na cestu připravoval, ozvalo se mi docela hodně kajakářů z Anglie, které považuju za jedny z nejlepších v Evropě, a říkali mi: Až se dostaneš na oceán, zavolej nám a my tě přijedeme doprovodit, protože tam to nebude úplně snadné.

A.cz: Co děláte, když nepádlujete, nepotápíte se nebo nepíšete knihu?

Pokud zrovna neodpočívám, snažím se trávit čas s místními lidmi. I na blogu jsem psal, že se na cestě nikdy necítím sám, protože kdykoli se zastavím, tak šestimetrový kajak zaujme místní. A jelikož jsou lidi vstřícní a třeba se mi snaží pomoct nebo si chtějí povídat a získat informace o mně nebo něčem dalším, tak není ani možné se od nich odříznout.

Kolikrát si musím naordinovat volno, někam si zalézt, abych si odpočinul nebo napsal blog. Což znamená vylézt na dva až tři dny z vody a zavřít se někde v hotelu, abych nikoho nepotkal. Jeden den odpočívám od pádlování, druhý den se věnuju psaní a třetí den se můžu vrátit zpátky do vody. Ale pokud mám kolem sebe lidi, kteří se zajímají o cestu nebo o mě, tak není možné říct: Omlouvám se, ale nebudu se s vámi bavit, protože si potřebuju napsat blog.

Pokud člověk není alespoň trochu "divnej", tak tam nikdy nepojede, říká o výpravě cestovatel Dan Přibáň. Větší kumulaci poruch údajně nezažil, celá cesta je ale podle něj velikým sebepoznáním. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy