Český dobrodruh obeplouvá Evropu na obřím kajaku, cestu chce stihnout za tisíc dní

Magazín Magazín
2. 2. 2016 12:19
Jiří Oliva vyrazil před devíti měsíci na cestu kolem Evropy. Trasu, která má 20 tisíc kilometrů a vede přes 22 států, chce zvládnout za tři roky. Cestuje totiž neobvyklým dopravním prostředkem – na šestimetrovém mořském kajaku. Trasa povede po velkých řekách, mořích i oceánu. Co dělá, když nepádluje a jak si poradí s Atlantikem?
Jiří Oliva
Jiří Oliva | Foto: KayakAroundEurope.com

Aktuálně.cz: Co vás inspirovalo k tomu, vydat se na tříletou cestu kolem Evropy?

Jiří Oliva: Prapůvodní nápad je starý deset let. Kamarád, se kterým jsem kdysi hodně lezl po horách, se vrátil z Francie a vyprávěl mi o páru francouzských důchodců, kteří obeplouvali Středozemní moře v kajacích. Byl jsem z té myšlenky nadšený. Fascinovala mě představa, že se sbalím do lodičky a budu kopírovat pobřeží. Přemýšleli jsme, že bychom podobnou cestu podnikli. Ale já jsem byl v té době na střední škole a on měl práci a rodinu, takže by mohl odjet jen na tři měsíce. Jenže tři měsíce kolem Evropy jsou nereálné, z plánu proto sešlo. Když jsem měl před dvěma a půl lety nehodu na motorce, uvědomil jsem si, že nechci v životě věci dál odkládat. Vzpomněl jsem si i na nápad s kajakem a řekl si, že teď mám ideální podmínky. Cestu jsem začal seriózně plánovat.

A.cz: Na blogu píšete, že jste v mořském kajaku nikdy předtím neseděl. Připravoval jste se nějak na své putování?

Jiří Oliva (30)

Jiří Oliva
  • Cestovatel, dobrodruh a instruktor potápění
  • Vyučený truhlář vystřídal několik manuálních prací, mimo jiné byl zaměstnán také na farmě ve Švýcarsku.
  • Pochází ze severních Čech, žil také ve Švýcarsku a ve Francii.
  • Vyzkoušel několik sportů na vrcholové úrovni, mezi nimi lezení, běh či horské kolo.
  • Cesta kolem Evropy v kajaku mu trvala tři a půl rok. Ujel celkem 11 543 kilometrů.
  • O jeho cestě si lze přečíst na webu www.kayakaroundeurope.com.

V kajaku jsem nikdy předtím nejezdil. Začal jsem asi rok před vyplutím. A kvůli peripetiím s výrobcem jsem vlastní kajak dostal až měsíc a půl před vyplutím, takže jsem zkoušel všehovšudy čtyři dny v kajaku, z toho jeden den v tom svým. Během roční přípravy jsem ale absolvoval asi dva nebo tři kurzy, ve kterých jsem se učil, jak se pádluje, jak se řeší nehody a jak se orientovat na moři a v počasí.

A.cz: Proč jste si vybral zrovna kajak?

Mnoho let jsem provozoval různé sporty. Asi patnáct let jsem se věnoval lezení, potom jsem dost běhal a taky jsem jezdil závodně na kole. Ale kajaku jsem se nikdy nevěnoval, chtěl jsem zkusit něco nového. Nechtěl jsem cestovat autem ani na motorce, žádným takovým dopravním prostředkem. Kajak se mi líbí, protože je to čistá forma cestování. Mohl jsem si s sebou zabalit hodně věcí, tedy veškeré vybavení. Je to, jako by si člověk vzal batoh na záda a chodil pěšky. Akorát že se pohybuje po vodě. To se mi na tom líbí.

A.cz: To máte takový větší batoh. Kolik váš kajak měří?

Měří asi šest metrů a je těžší. Dohromady má skoro sto kilogramů.

A.cz: A chodíte někdy po souši s kajakem na zádech?

Chodím. Když jsem dopádloval proti proudu Vltavy, do Hluboké nad Vltavou, byl protiproud tak velký, že jsem kajak vytáhl ven, kamarádi mi přivezli malý, smontovaný dvoukoláček a já jsem kajak položil na vozejček a šel s ním pěšky přes celou Šumavu, asi 120 kilometrů. To byla asi nejdelší trasa, co jsem ušel pěšky. Pak už to bylo jen takové poponášení nebo popotahování z pláže někam.

A.cz: Jak na vás reagují místní obyvatelé, když vás vidí v šestimetrovém kajaku, jak se plavíte napříč Evropou?

Vydal jsem se směrem na východ a bylo to zajímavější tím, že oproti západní Evropě tamní lidi nejsou zvyklí na cestovatele v kajaku nebo podobně, je to pro ně zajímavé. Takže stejně jako já jsem zvědavý na ně, oni jsou zvědaví na mě. A kdykoliv kdekoliv zastavím, vždycky se dám s někým do řeči. Lidi na pobřeží a kolem řek jsou podle mě vstřícnější.

A.cz: Kolik kilometrů jste zatím najel?

Tuším, že to bude kolem čtyři tisíce kilometrů. Nepádluju denně, to se ani nedá. Jednak fyzicky, protože musím odpočívat a navíc se snažím maximálně respektovat počasí. Pokud podmínky nejsou ideální, tak prostě čekám, až budou ideální. Tím, že pádluju sám, nehodlám pokoušet štěstí, abych vjel do nějaké bouřky nebo podobně.

A.cz: Cestu jste si naplánoval na tisíc dní. Teď jste se ale zastavil a odjel do Egypta, dělat si potápěčskou licenci. Bude to mít vliv na počet dní, během kterých chcete cestu stihnout?

Rád bych, aby se počet dní neprodlužoval. Počítal jsem, že zima bude náročnější na podmínky. To, že jsem odjel do Egypta, pro mě znamená, že nečekám v Evropě na nějaké pláži na dobré počasí, ale trávím čas jinak. Když jsem odjížděl z Řecka, kde mám kajak schovaný, tak z deseti dnů bylo možné pádlovat jeden den. Ale věřím, že v létě budou podmínky dobré, takže o to víc budu moct pádlovat, bude to pro mě motivace.

A.cz: Jak dlouho bude vaše přestávka trvat, do června?

Ne, za týden se přesouvám zpátky do Řecka, kde budu dávat dohromady kajak, vybavení a udělám velkou kontrolu. Pokud počasí dovolí, v březnu bych byl rád zpátky na moři.

A.cz: Jaká část cesty byla pro vás zatím nejdivočejší?

Zažil jsem asi dva náročné týdny v Černém moři, kdy jsem chytil silný vítr a docela velké vlny, které měly až dva a půl metru. Nemůžu říct, že by to bylo nebezpečné, ale postup dopředu byl složitější. Ale když mě potká něco náročnějšího, tak mi to vždy přináší protiváhu něčeho skvělého.

A.cz: Už se vám stala nějaká nehoda?

Nehoda ne, jen nějaké malé drobnosti – menší díry v kajaku od kamene a tak. Ale jednou, když jsem pádloval v Turecku asi čtyři kilometry od pobřeží, přišla trošku větší vlna a převrátila mě. Musel jsem udělat otočku, kterou jsem sice trénoval, ale doufal jsem, že ji nikdy nebudu muset použít. Ale použil a vyšlo to. Nehoda v negativním slova smyslu se mi nestala.

A.cz: A jaký zážitek byl dosud nejlepší?

Rád vzpomínám na Dunaj. Proplul jsem několik zemí a potkal skutečně srdečné lidi, kteří žijí okolo řeky. Dalším překrásným zážitkem pro mě bylo Černé moře, kde jsem potkával ohromné množství delfínů. Někdy se na mě jen připlavali podívat, někdy plavali se mnou. Potkával jsem je skoro každý den nebo každý druhý den. Za celou dubu, kdy jsem pádloval v Černém moři, jsem viděl třeba sedmdesát nebo osmdesát delfínů. To bylo krásné.

A.cz: Jak se těšíte na oceán?

No, oceán bude zajímavý. To bude velká věc, ale těším se. Začnu Portugalskem, kde jsou v zimě rekordní třicetimetrové vlny, tam to bude asi zajímavé. Jsem rád, že jsem začal na malé řece, pokračoval na jednu z největších v Evropě a pak moře. Pořád nabírám zkušenosti. Oceán mě čeká na konci, dopluju k němu po dvou letech neustálé cestě po moři, tak si myslím, že moje zkušenosti už budou dostatečné. Navíc když jsem se na cestu připravoval, ozvalo se mi docela hodně kajakářů z Anglie, které považuju za jedny z nejlepších v Evropě, a říkali mi: Až se dostaneš na oceán, zavolej nám a my tě přijedeme doprovodit, protože tam to nebude úplně snadné.

A.cz: Co děláte, když nepádlujete, nepotápíte se nebo nepíšete knihu?

Pokud zrovna neodpočívám, snažím se trávit čas s místními lidmi. I na blogu jsem psal, že se na cestě nikdy necítím sám, protože kdykoli se zastavím, tak šestimetrový kajak zaujme místní. A jelikož jsou lidi vstřícní a třeba se mi snaží pomoct nebo si chtějí povídat a získat informace o mně nebo něčem dalším, tak není ani možné se od nich odříznout.

Kolikrát si musím naordinovat volno, někam si zalézt, abych si odpočinul nebo napsal blog. Což znamená vylézt na dva až tři dny z vody a zavřít se někde v hotelu, abych nikoho nepotkal. Jeden den odpočívám od pádlování, druhý den se věnuju psaní a třetí den se můžu vrátit zpátky do vody. Ale pokud mám kolem sebe lidi, kteří se zajímají o cestu nebo o mě, tak není možné říct: Omlouvám se, ale nebudu se s vámi bavit, protože si potřebuju napsat blog.

Pokud člověk není alespoň trochu "divnej", tak tam nikdy nepojede, říká o výpravě cestovatel Dan Přibáň. Větší kumulaci poruch údajně nezažil, celá cesta je ale podle něj velikým sebepoznáním. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Merkelová podpořila na mítinku svého stranického kolegu Lascheta, varovala před levicovou vládou

Německá dosluhující kancléřka Angela Merkelová na mítinku ve Stralsundu osobně podpořila svého stranického kolegu z konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, který se chce po nedělních parlamentních volbách postavit do čela Německa. Ústředním tématem setkání s voliči, při kterém vydatně pršelo, bylo varování před levicovým obratem Německa, který by mohl nastat v případě vítězství sociálnědemokratického kandidáta Olafa Scholze.

"Budeme se muset vrátit k řádným financím," prohlásila Merkelová s tím, že Německo má nyní nadměrné výdaje kvůli následkům pandemie nemoci covid-19. Masivní podpora k udržení pracovních míst vedla k velkému zadlužení. Pokud by volby vyhrál Scholz a do vlády pozval vedle Zelených také postkomunistickou Levici, rozpočtové hospodaření by podle kancléřky do pořádku nedal.

Laschet před koalicí sociálních demokratů, Zelených a Levice varuje opakovaně, podle něho by to znamenalo politické zemětřesení. Před politickým obratem země doleva varoval i Michael Sack, konkurent sociálnědemokratické premiérky Meklenburska-Předního Pomořanska Manuely Schwesigové. V této spolkové zemi se v neděli vedle parlamentních voleb konají i zemské volby, do kterých konzervativce vede Sack.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

České fotbalistky deklasovaly doma v kvalifikaci MS Kypr

České fotbalistky deklasovaly ve druhém kvalifikačním utkání o postup na mistrovství světa v roce 2023 na domácím hřišti Kypr 8:0 a dostaly se se čtyřmi body do čela neúplné tabulky skupiny C. Andrea Stašková s Lucií Martínkovou daly v Liberci dvě branky, po jedné přidaly Kamila Dubcová, Tereza Krejčiříková, Klára Cvrčková a jeden gól byl vlastní.

Osmigólovým vítězstvím vyrovnaly svěřenkyně trenéra Karla Rady výhru nad Ázerbájdžánem z kvalifikace MS ze srpna 2010. Jejich rekordním triumfem je vítězství 12:0 nad Litvou z roku 1997.

Ve druhém duelu skupiny C se dnes od 20:45 představí favorizované Nizozemky na hřišti Islandu.

České reprezentantky chtěly v Liberci navázat na úspěšný úvod kvalifikace, kdy v prvním zápase remizovaly na hřišti obhájkyň stříbra a úřadujících evropských šampionek z Nizozemska 1:1. Proti kyperskému outsiderovi se dostaly do vedení už v 9. minutě, kdy povedenou týmovou akci zakončila Stašková.

O tři minuty později se podařilo Češkám náskok zvýšit poté, co si centr Szewieczkové srazila do vlastní brány Charalambusová. Radův výběr dál udával tempo hry a v úvodní půlhodině se prosadila i důrazně dorážející Dubcová. Do přestávky se trefila po přihrávce Staškové tvrdou střelou také Krejčiříková.

Také ve druhé části Češky dominovaly a po dvou přesných hlavičkách Martínkové a další trefě Staškové se dostaly do vedení o sedm gólů. Konečný stav zpečetila ve třetí minutě nastaveného času střídající Cvrčková. Dvacetiletá útočnice dosáhla premiérové branky při prvním startu v národním dresu.

Na mistrovství světa, které budou v roce 2023 společně hostit Austrálie a Nový Zéland, z Evropy přímo postoupí devět vítězů kvalifikačních skupin, celky z druhých míst čeká baráž. Radovy svěřenkyně usilují o premiérovou účast na velkém turnaji.

Utkání skupiny C kvalifikace mistrovství světa 2023 fotbalistek v Liberci:

ČR - Kypr 8:0 (4:0)

Branky: 9. a 63. Stašková, 56. a 65. Martínková, 12. vlastní Charalambusová, 26. Dubcová, 42. Krejčiříková, 90.+3 Cvrčková.

Sestava ČR: Votíková - Šlajsová (71. Ringelová), Bertholdová, Necidová, Bartoňová (57. Mrázová) - Krejčíříková (58. Bužková), Cahynová, Dubcová - Stašková, Martínková (71. Cvrčková), Szewieczková (57. Chlastáková). Trenér: Rada.

Zdroj: ČTK
Další zprávy