Praha - Alarmující zpráva přišla ze Spojených států: Česko si významně pohoršilo na mezinárodním žebříčku, který hodnotí stav životního prostředí v zemi.
Češi se propadli ze čtvrtého na 68. místo.
Čeští odborníci se ale shodují - propad je jen výsledkem změny v metodice.
Takzvaný Index environmentální zátěže (EPI) každoročně sestavují vědci z amerických univerzit Columbia a Yale.
Snaží se popsat, jak jsou jednotlivé země "environmentálně přátelské" pro jakéhokoliv živého tvora, který v nich žije: pro rostlinu, zvíře i člověka.
Komplikovaně vypočítané číslo hodnotí kvalitu vody, čistotu ovzduší, vypouštěné emise, míru ochrany biodiverzity nebo stav lesů a moří.
Autoři výpočtu doufají, že "ekologické HDP", jak indexu přezdívají, bude v budoucnu v ochraně životního prostředí stejně klíčové, jako klasické HDP v ekonomice.
První a poslední
Na prvních místech letošního žebříčku EPI se usadily bohaté evropské a země propagující ochranu přírody: Švýcarsko, Švédsko, Norsko a Finsko.
Na konci naopak figurují země subsaharské Afriky: Sierra Leone, Angola a Niger.
První Švýcarsko získalo na stobodové stupnici 95,5 bodu, poslední Niger jich má 39,1.
Zatímco alpská země nabízí téměř ideální podmínky k životu, voda v pouštním Nigeru je plná mikrobů, hygienická zařízení neexistují a lidé podléhají nemocím dýchacích cest z toho, že vaří na ohni.
Pád Česka
Ze sousedních zemí Česko předstihly nejen bohaté státy západní Evropy, ale také sousední Slovensko (17. místo) a dokonce i chudá Albánie (27. místo).
S indexem 76,8 skončili Češi na 68. místě - mezi Íránem a Guatemalou. Ještě na minulém pořadníku jsme přitom byli čtvrtí.
Je možné, že by se kvalita životního prostředí za čtyři roky tak rapidně zhoršila? Podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) nikoliv.
Ačkoliv ve svém vyjádření přiznává, že "nad špatným umístěním České republiky v letošním roce bychom se měli zamyslet, protože ukazuje určité rezervy," podle českých úředníků za propadem stojí jen změny v započítávání a hodnocení dat.
Změny v indexu
"Tentokrát má ministerstvo pravdu. Indikátory se zabývám už 20 let. Naše situace se nezměnila," řekl Aktuálně.cz Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (COŽP).
"Ve srovnání s Evropou na tom nejsme nijak růžově a trvale jsme na tom hůře než Slováci, ale index za rok 2006 se vyvrbil příliš v náš prospěch," vysvětlil.
"Indikátory jsou vybrány správně. Problémem je, jaká váha se tomu kterému dává."
Stejného názoru je i Jan Kovanda, který se indexy podrobně zabýval.
"Například v roce 2006 byla součástí indexu dětská mortalita, u které dosahujeme skvělých výsledků, a její váha byla navíc poměrně vysoká - asi 10 procent z celkové hodnoty indikátoru. V roce 2008 už však dětská mortalita součástí EPI vůbec není," upozorňuje.
Složité počty
"Dalším příkladem může být skupina indikátorů, související s emisemi CO2 a energetickou náročností. U nich, jak známo, nedosahujeme příliš dobrých výsledků," říká Kovanda.
"V roce 2006 tvořily tyto indikátory 10 procent EPI, zatímco v roce 2008 25 procent. A to je z hlediska České republiky nevýhodná změna."
"Problémem je, že indikátor se mění, takže bych to naše spadnutí nepřeceňoval," řekl Aktuálně.cz i Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
"Ale o velkých strukturálních problémech české ekonomiky to vypovídá. Je zde například slabá recyklace a vysoká energetická náročnost průmyslu," dodal.
| Blog Vojtěcha Koteckého: Pačesova energetická revoluce? Je ve zlepšení efektivnosti |
Dále čtěte:
Žít všichni na Zemi jako Češi, potřebujeme tři planety
EU chce limity na třídění odpadu. Česko musí přidat
