Přehledně: Fakta, mýty a záhady kolem českých korunovačních klenotů

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
23. 1. 2018 13:06
S českými korunovačními klenoty to není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Mnoho lidí má zafixováno, že se jedná o korunu, žezlo a jablko z doby Karla IV. Jenže na pohled druhý se ukáže, že z doby Karlovy pochází jen koruna, zatímco žezlo a jablko jsou pozdější. Navíc se s nimi často vystavují i ostatkový (korunovační) kříž a Svatováclavský meč, ale ty přímo ke korunovačním klenotům nepatří. Můžeme si tedy jednou provždy ujasnit, jak to vlastně s českými korunovačními klenoty je? Zkusme si v tom udělat jasno s filozofem, historikem, pedagogem a autorem řady knih nejen o historii Prahy Vladislavem Dudákem.
Foto: Ludvík Hradilek

Jak se za Karla IV. používaly korunovační klenoty?

Abychom si udělali představu, jak konkrétně se za Karla IV. používaly dnes legendární korunovační klenoty, filozof a historik Vladislav Dudák cituje přímo z korunovačního řádu, na jehož sestavení se podílel sám císař Karel IV. Jeho symbolika je podle něj velmi promyšlená.

Při navlékání pláště arcibiskup říká: "Vezmi plášť na čtyři hrany udělaný, čímž chápejž, že čtyři strany světa božské moci jsou poddány a nikdo nemůže šťastně kralovati na zemi, leč by mu moc kralování byla dána s nebes."¨

K meči se říká "s mečem je mu všechno království odevzdáno", s obrannými náramky se tvrdí, že s nimi "všechna počínání proti viditelným i neviditelným nepřátelům mohou býti chráněna", u prstenu je připomínáno, aby panovník "skrze něj poznal v sobě znamení víry".

Teprve pak panovník přijímá žezlo a jablko, přičemž arcibiskup praví "vezmi žezlo, znamení královské moci, totiž prut přímý, prut moci, jímž bys dobře řídil sám sebe /…/ a věz, že máš jím laskati dobré a děsiti neřádné. Bloudícím ukaž cestu, upadlým podej ruku, rozpraš pyšné a zdvihni pokorné…"

A až poté se přistoupí k požehnání královské koruny. Arcibiskup zde mj. říká: "Bože … požehnej a posvěť tuto korunu, aby jako je ona mnohými vzácnými kameny okrášlena, tak tvůj sluha, její nositel, byl naplněn z tvé štědré milosti darem přemnohých vzácných ctností…" Po požehnání následuje nastolení krále: církevní preláti vedou krále od oltáře přes chrámový kůr k panovnickému trůnu, stolci, usadí jej na něj se slovy "na tomto královském stolci nechť tě potvrdí Bůh". Zde panovník skládá slib, že bude zákon a spravedlnost a pokoj církvi i lidu "podle moci a vědomí činiti a zachovávati…"

 

Právě se děje

Další zprávy