Pětadvacetiletá grafická designérka Veronika Rút Nováková žila v Brně celý život, aniž by si všimla, že je v jejím městě nadměrné množství reklamy. Zlom přišel v okamžiku, kdy se vrátila z ročního studia v Belgii. Uvědomila si, že ulice českých měst jsou mnohem víc zahlcené reklamou než ulice v Belgii a zastírají tak osobitost a historii městských domů.
Architektura je tak nucena ustoupit do pozadí "poutavé" reklamě majitelů nebo provozovatelů obchodů, kteří se nedokáží domluvit na nějakém směru své prezentace, a nakonec jejich reklama zaniká v chaosu s těmi ostatními.
"Když jsem stála před hlavním nádražím a zírala na to množství nápisů, barev a tvarů a zároveň na nádherné fasády, co se nad tím tyčí, došlo mi, že to o nás Češích něco nehezkého vypovídá. Jednoduše to sděluje každému novému návštěvníkovi, že sice máme kulturní dědictví a dlouhou historii, ale chováme se jako dobytek," říká Nováková, která je absolventkou grafického designu ve Zlíně.
Jako designérka se cítila za tento stav spoluodpovědná, a proto se rozhodla, že s tím musí něco dělat. Napsala diplomovou práci, ve které zmapovala znečištění reklamou na jedné z hlavních brněnských ulic a výsledky odnesla rovnou na radnici.
"Tam mě překvapivě příjemně přijali a nabídli mi spolupráci na projektu nového manuálu pro obchodníky, který by měl pomoci brněnské ulice očistit od vizuálního smogu, jak se také jinak říká znečištění ulic agresivní, nevkusnou a svému okolí nepřizpůsobenou reklamou," vysvětluje Nováková a dodává, že zamořování měst reklamou je jako plíživá smrt. Lidé, kteří ve městě žijí, si přibývání reklamy neuvědomují, protože se objevuje postupně a nenápadně.
Vizuální smog má přitom podle ní zásadní vliv na lidskou psychiku. "Když se například ve Spojených státech zabývali spokojeností obyvatel, tak se ukázalo, že vizuálně neuspořádané ulice lidé vyhodnotili jako nebezpečné a neatraktivní. Přitom kriminalita tam byla prakticky mizivá," upřesňuje vliv veřejného prostoru na člověka grafická designérka na volné noze.
"Pokud máte fasádu na ulici, tak je to poloveřejná záležitost. Je vaše věc, pokud si doma vymalujete všechny stěny na fialovo, ale už to není vaše věc, pokud tak vymalujete barokní palác. Děti potom už od malička vidí, jak se chováme ke kulturní hodnotě a nějakým způsobem je to zase utváří," uvádí Nováková důvody, proč je nutné se o vizuální podobu prostoru kolem nás starat.
Typickým příkladem je podle ní New York, který je jedním z nejvíce předimenzovaných a polepených měst na světě. Pokud se v něm ale vyhlásí nějaký dům za kulturní památku, je úplně očištěný od jakékoliv reklamy. "U nás sice některá města vydala vyhlášky o ochraně památek, ale reálně se v centrech českých měst začínají pomalu vymáhat až nyní," říká mladá designérka, která vidí zásadní deficit v kultivovanosti společnosti, kterou komunismus naučil, že estetika nemá hodnotu a není třeba na ni klást důraz.
"Když si český obchodník otevírá provozovnu, tak to necítí úplně stejně jako Belgičan, který vyrostl v úplně jiném prostředí a má rozdílné nároky na to, co ho obklopuje. Neříkám, že problém s vizuálním smogem není i na západě, ale má jinou formu a dodržuje základní pravidlo, že reklama na památky nepatří," upřesňuje Nováková a dodává, že jakmile chcete reklamu v ulicích omezovat, je to běh na dlouhou trať a politicky velmi nevděčná práce, která vyžaduje velké úsilí a stojí dost peněz.
Města totiž netrápí pouze řvavá reklama znečišťující městské obchody, ale také takzvaná outdoor reklama, kterou je ještě komplikovanější omezovat. Ta se týká všech billboardů, citylightů, polepů tramvají, zastávek nebo horizontů na veřejném osvětlení. Ty jsou většinou na místech, které pronajímají soukromé agentury nebo patří městům, které z nich dostávají značné množství peněz a opravují z nich například zastávky. Některé kontrakty s dopravními podniky jsou navíc uzavřené na několik let dopředu.
Manuálem "dobré praxe", na kterém designérka spolupracuje s vedením brněnské radnice a odborníky z různých oborů, se tak snaží spíše ochránit architekturu domů a doporučit obchodníkům různé možnosti, jak se v památkové oblasti chovat.
"Chceme, aby si každý dům zachovával svůj charakter. Tedy aby se na společné prezentaci domluvili například dva obchodníci ve stejném domě. Rozhodně nechceme sladit všechny domy dohromady a dát jim například stejné vývěsní štíty, to by z ulic vytvářelo stejně nerozpoznatelnou entitu, tak jako tomu je v případě ulic znečištěných vizuálním smogem," vysvětluje Nováková, která zdůrazňuje, že ve výsledku by měl obchodníkům pomoci ve zviditelnění a k vyšším výdělkům.
Zároveň bude manuál obsahovat důležité právní rady, které by měly v konečném důsledku snižovat byrokracii. Dokončený by měl být na jaře příštího roku.
