Češi založili sociální síť pro poety. Lidi na ní opěvují lásku i kritizují společnost

Prorazit s novou sociální sítí v době, kdy většinu trhu zabírá Facebook, Instagram, YouTube a Twitter je přinejmenším odvážný čin. Zvláště pokud jejím hlavním cílem není oceňovat obrázky a videa, ale psané slovo. Český publicista a podnikatel Lukáš Sedláček společně se svou ženou Johanou Sedláčkovou Vamberskou se rozhodli, že to zkusí, a na konci listopadu spustili Poetizer – sociální síť pro básníky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

"Považuji se za amatérského básníka, psal jsem básně hlavně na základní škole a pak kolem svých dvaceti let. Před pár lety jsem seděl zrovna ve Stromovce a popadla mě chuť něco napsat. Dal jsem svůj nápad na Facebook, ale přišlo mi, že neměl velkou odezvu. Jednak kvůli grafické podobě a jednak proto, že ne všichni moji přátelé jsou fanoušci poezie," popisuje Lukáš Sedláček, jak se zrodil nápad na Poetizer.

Ten původně fungoval jen jako jedna z tisíců aplikací pro chytré telefony. Velký zájem uživatelů, kteří si chtěli on-line psaní básní vyzkoušet, jej překvapil. "Zjistil jsem, že se do aplikace velmi často vraceli a začala se v ní tvořit komunita, která se setkávala i off-line," dodává.

Při bližším zkoumání trhu zjistili, že chuť po poezii v posledních letech roste mnohem více než zájem o dokonalé fotografie na Instagramu. "Přišli jsme na to, že to vůbec není tak okrajový trh, jak jsme předpokládali. Dvanáct procent lidí a takřka pětina všech mileniálů v USA čte nebo píše poezii, což mě hodně překvapilo," tvrdí Sedláček.

Velmi populární jsou momentálně i takzvaní Instapoets neboli básníci, kteří píšou poezii na Instagram. Královnou mezi nimi je kanadskoindická básnířka Rupi Kaur, kterou sledují 3,2 milionu lidí. Její první sbírky se prodalo přes 2,5 milionu kusů a držela se tak v žebříčku bestsellerů v The New York Times.

Sociální síť pro básníky.
Sociální síť pro básníky. | Foto: Poetizer

Nepokoje ve Francii na pěti řádcích

Právě ve Spojených státech jsou Instapoets nejrychleji rostoucím knižním segmentem. I proto se manželé Sedláčkovi momentálně zaměřují především na severoamerický trh. Mezi desítkami anglicky psaných básní se ale sem tam objeví i verše v jiném jazyce. Třeba v češtině, švédštině, arabštině nebo francouzštině.

Jeden z francouzských příspěvků se jmenuje Le gilet jeune (Mladá vesta) a odkazuje k nespokojeným aktivistům, kteří od začátku prosince v ulicích Francie protestují proti reformám. Autor Adalbert Burn shrnuje celé dění v pouhých pěti řádcích.

Kromě sociálně laděných básní lze ale na stránce najít i banální verše každodennosti, ódy na rodičovskou lásku nebo zamilované sonety.

"Autoři, kteří přispívají na Instagram čím dál častěji tvrdí, že jim vadí, že ke svým básním musí vymýšlet grafické koncepty, aby se zalíbily. Poezie má být upřímná a nemá cenu si v ní na něco hrát," myslí si Sedláček, podle kterého sami Instapoets již dříve hledali svoje specifické místo na sítích.

Poetizer je téměř zcela zbaven obrázků a fotek, místo nich hrají prim nápadité úpravy textu, titulky a obsah básně. Uživatelé navíc mohou zůstat skryti za anonymním profilem bez fotky.

16 tisíc poetů z celého světa

Do sítě zainvestovali dva podnikatelé, jejichž identitu ale Sedláček nechce prozradit. "Nejsou to investoři z povolání, ale vrcholní manažeři v úspěšných firmách. Jeden je představitel z německé firmy zastoupené v Česku a jeden z české firmy velmi úspěšné ve světě. Nechtějí být zmiňování, protože nemají čas se zabývat případnými dalšími poptávkami od start-upů," přibližuje podnikatel.

Poetizer momentálně zaměstnává devět lidí na plný úvazek.

K básnické síti se zatím připojilo zhruba 16 tisíc lidí z celého světa. V Česku využívá síť zhruba 10 tisíc lidí, tvrdí Sedláček. 

Lukáš Sedláček.
Lukáš Sedláček. | Foto: Martin Večeřa

"Máme zhruba 38 tisíc básní a fungujeme zatím ve třech jazykových mutacích - česky, anglicky a španělsky. Zanedlouho budeme přidávat francouzštinu na kanadský trh. Hodně velký potenciál vidíme i v Latinské Americe, na Blízkém východě a v dalších asijských zemích," přibližuje spoluzakladatel.

Se start-upem naopak neplánují expandovat do ekonomicky stále silnější Číny. "Domníváme se, že by nám nejspíš ani nedovolili vstoupit na čínský trh, protože svoboda vyjadřování není vítaná. Mnohem zajímavější je pro nás indický trh, kde je o poezii velký zájem," vysvětluje Sedláček.

Mileniálové odchází z Facebooku a Instagramu

Věří, že počet přispívajících poetů bude neustále narůstat i proto, že z tradičního Facebooku či Instagramu začíná odcházet čím dál více uživatelů.

"Jeden z hlavních důvodů je, že z nich trpí pocity méněcennosti, úzkostí a depresí. Jsou totiž zahlceni ze všech stran 'dokonalými příspěvky' od 'dokonalých lidí'," myslí si Sedláček. Sám z Facebooku odcházet nehodlá, přiznává však, že jeho návštěva mu vždy připomíná "ponor do chaosu barev a obsahu".

Podle spoluzakladatele Poetizeru opouští tradiční sítě především mileniálové, kteří se obecně mnohem častěji pouštějí do nových trendů. "Mileniálové vnímají také téma digitální stopy mnohem více než starší generace. Touží více po anonymitě a jsou opatrnější ohledně svého soukromí a sebeprezentace na sítích," tvrdí.

Na mladší ročníky spoléhají i v souvislosti s rozšiřováním Poetizeru. Jeho vzhled totiž vychází z minimalismu, jenž proniká do stále více sfér moderního života.

Sedláček si myslí, že zájem o obrazové sítě přetrvá, ty speciálně zaměřené je však budou promptně doplňovat. "Sociální sítě umocňují naše vlastnosti, takže je na nich víc vidět ego některých lidí, přetvářka a snaha být lepší než ostatní," přibližuje s tím, že o špatných dnech nebo věcech se na sítích nemluví téměř vůbec. A dodává, že právě rádoby idylické výjevy lidi deprimují.

Hodnotit se dá i na Poetizeru, k dispozici je však jenom pozitivní tlačítko ve tvaru srdíčka. "Komunita uživatelů je hodně přejících, snaží se lidi spíše podpořit, než kritizovat," tvrdí.

"Chceme lidem umožnit, aby se vyjadřovali svobodně formou básní, ať už mají rádi jakýkoliv žánr," říká amatérský básník a podnikatel s tím, že do budoucna plánují podpořit nejúspěšnější básníky i v jejich další kariéře.

Video: Žáčkův slabikář je poezie

Žáček nesledoval určení životní role jedné skupině osob, nehledala bych v tom něco, co by mělo někoho urazit. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Aktualizováno před 24 minutami

Rusko zmrazilo účty rádiu Svobodná Evropa, udělilo mu několik pokut

Moskva zmrazila ruské účty americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Oznámila to stanice, kterou už dříve ruské úřady označily za "zahraničního agenta" a udělily jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. V moskevských kancelářích RFE/RL dnes zasahovali exekutoři, což podle stanice znamená, že se Rusko nezaplacené pokuty rozhodlo vymáhat.

Ruské úřady letos stanici vyměřily pokuty v celkové výši zhruba jednoho milionu dolarů (asi 21,7 milionu Kč). RFE/RL je odmítla zaplatit a obrátila se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. "Pracovníci ruského exekutorského úřadu zahájili řízení proti ruské pobočce RFE/RL kvůli nezaplaceným pokutám uděleným za porušení kontroverzního zákona o zahraničních agentech," uvedla stanice na svých internetových stránkách. Exekutoři v kancelářích strávili zhruba dvě hodiny sepisováním majetku a vybavení, práci novinářů nenarušili.

Ruský zákon o "zahraničních agentech", který se vztahuje na nevládní politické organizace a média přijímající finanční příspěvky ze zahraničí, je široce kritizován jako pokus zdiskreditovat kritické zpravodajství. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor loni nařídil médiím, kterých se zákon týká, aby ke zprávám ve vysílání, příspěvkům na sociálních sítích a audiovizuálním materiálům přidávaly dlouhé prohlášení objasňující, že obsah vytvořilo médium "plnící funkci zahraničního agenta".

RFE/RL se nařízení odmítla podřídit a za porušování zákona kvůli tomu dostala několik pokut. Podle ní jsou finanční postihy součástí kampaně, která má stanici přimět k odchodu z Ruska.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražská burza dosáhla nového rekordu, je nejsilnější od ledna 2020

Pražská burza dosáhla nejsilnější úrovně od konce loňského ledna. Index PX dnes stoupl o 1,48 procenta na 1121,81 bodu. Posílily téměř všechny hlavní emise. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.

Vývoj indexu pražské burzy je od loňského března, kdy se v Česku objevily první případy nemoci covid-19, silně ovlivňován vývojem epidemické situace. V lednu a únoru 2020 se index PX pohyboval až nad 1100 body. V březnu po potvrzení prvních nákaz a souvisejícím omezení obchodu, služeb, kultury, sportu či cestování se index propadl až na 690 bodů.

V létě posílil skoro na 1000 bodů, ale při podzimní druhé vlně epidemie se propadl zhruba na 840 bodů. Letos v lednu burza posílila nad 1070 bodů, po následném zesílení epidemie však index opět kolísal. Od začátku března epidemie zase zpomaluje a index postupně roste.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vyšetřovatel kauzy kolem dotace na stavbu Farmy Čapí hnízdo Nevtípil ke konci května končí u policie, odchází do civilu, uvedl Ekonomický deník.

Zdroj: ČTK
Další zprávy