"Považuji se za amatérského básníka, psal jsem básně hlavně na základní škole a pak kolem svých dvaceti let. Před pár lety jsem seděl zrovna ve Stromovce a popadla mě chuť něco napsat. Dal jsem svůj nápad na Facebook, ale přišlo mi, že neměl velkou odezvu. Jednak kvůli grafické podobě a jednak proto, že ne všichni moji přátelé jsou fanoušci poezie," popisuje Lukáš Sedláček, jak se zrodil nápad na Poetizer.
Ten původně fungoval jen jako jedna z tisíců aplikací pro chytré telefony. Velký zájem uživatelů, kteří si chtěli on-line psaní básní vyzkoušet, jej překvapil. "Zjistil jsem, že se do aplikace velmi často vraceli a začala se v ní tvořit komunita, která se setkávala i off-line," dodává.
Při bližším zkoumání trhu zjistili, že chuť po poezii v posledních letech roste mnohem více než zájem o dokonalé fotografie na Instagramu. "Přišli jsme na to, že to vůbec není tak okrajový trh, jak jsme předpokládali. Dvanáct procent lidí a takřka pětina všech mileniálů v USA čte nebo píše poezii, což mě hodně překvapilo," tvrdí Sedláček.
Velmi populární jsou momentálně i takzvaní Instapoets neboli básníci, kteří píšou poezii na Instagram. Královnou mezi nimi je kanadskoindická básnířka Rupi Kaur, kterou sledují 3,2 milionu lidí. Její první sbírky se prodalo přes 2,5 milionu kusů a držela se tak v žebříčku bestsellerů v The New York Times.
Nepokoje ve Francii na pěti řádcích
Právě ve Spojených státech jsou Instapoets nejrychleji rostoucím knižním segmentem. I proto se manželé Sedláčkovi momentálně zaměřují především na severoamerický trh. Mezi desítkami anglicky psaných básní se ale sem tam objeví i verše v jiném jazyce. Třeba v češtině, švédštině, arabštině nebo francouzštině.
Jeden z francouzských příspěvků se jmenuje Le gilet jeune (Mladá vesta) a odkazuje k nespokojeným aktivistům, kteří od začátku prosince v ulicích Francie protestují proti reformám. Autor Adalbert Burn shrnuje celé dění v pouhých pěti řádcích.
Kromě sociálně laděných básní lze ale na stránce najít i banální verše každodennosti, ódy na rodičovskou lásku nebo zamilované sonety.
"Autoři, kteří přispívají na Instagram čím dál častěji tvrdí, že jim vadí, že ke svým básním musí vymýšlet grafické koncepty, aby se zalíbily. Poezie má být upřímná a nemá cenu si v ní na něco hrát," myslí si Sedláček, podle kterého sami Instapoets již dříve hledali svoje specifické místo na sítích.
Poetizer je téměř zcela zbaven obrázků a fotek, místo nich hrají prim nápadité úpravy textu, titulky a obsah básně. Uživatelé navíc mohou zůstat skryti za anonymním profilem bez fotky.
16 tisíc poetů z celého světa
Do sítě zainvestovali dva podnikatelé, jejichž identitu ale Sedláček nechce prozradit. "Nejsou to investoři z povolání, ale vrcholní manažeři v úspěšných firmách. Jeden je představitel z německé firmy zastoupené v Česku a jeden z české firmy velmi úspěšné ve světě. Nechtějí být zmiňování, protože nemají čas se zabývat případnými dalšími poptávkami od start-upů," přibližuje podnikatel.
Poetizer momentálně zaměstnává devět lidí na plný úvazek.
K básnické síti se zatím připojilo zhruba 16 tisíc lidí z celého světa. V Česku využívá síť zhruba 10 tisíc lidí, tvrdí Sedláček.
"Máme zhruba 38 tisíc básní a fungujeme zatím ve třech jazykových mutacích - česky, anglicky a španělsky. Zanedlouho budeme přidávat francouzštinu na kanadský trh. Hodně velký potenciál vidíme i v Latinské Americe, na Blízkém východě a v dalších asijských zemích," přibližuje spoluzakladatel.
Se start-upem naopak neplánují expandovat do ekonomicky stále silnější Číny. "Domníváme se, že by nám nejspíš ani nedovolili vstoupit na čínský trh, protože svoboda vyjadřování není vítaná. Mnohem zajímavější je pro nás indický trh, kde je o poezii velký zájem," vysvětluje Sedláček.
Mileniálové odchází z Facebooku a Instagramu
Věří, že počet přispívajících poetů bude neustále narůstat i proto, že z tradičního Facebooku či Instagramu začíná odcházet čím dál více uživatelů.
"Jeden z hlavních důvodů je, že z nich trpí pocity méněcennosti, úzkostí a depresí. Jsou totiž zahlceni ze všech stran 'dokonalými příspěvky' od 'dokonalých lidí'," myslí si Sedláček. Sám z Facebooku odcházet nehodlá, přiznává však, že jeho návštěva mu vždy připomíná "ponor do chaosu barev a obsahu".
Podle spoluzakladatele Poetizeru opouští tradiční sítě především mileniálové, kteří se obecně mnohem častěji pouštějí do nových trendů. "Mileniálové vnímají také téma digitální stopy mnohem více než starší generace. Touží více po anonymitě a jsou opatrnější ohledně svého soukromí a sebeprezentace na sítích," tvrdí.
Na mladší ročníky spoléhají i v souvislosti s rozšiřováním Poetizeru. Jeho vzhled totiž vychází z minimalismu, jenž proniká do stále více sfér moderního života.
Sedláček si myslí, že zájem o obrazové sítě přetrvá, ty speciálně zaměřené je však budou promptně doplňovat. "Sociální sítě umocňují naše vlastnosti, takže je na nich víc vidět ego některých lidí, přetvářka a snaha být lepší než ostatní," přibližuje s tím, že o špatných dnech nebo věcech se na sítích nemluví téměř vůbec. A dodává, že právě rádoby idylické výjevy lidi deprimují.
Hodnotit se dá i na Poetizeru, k dispozici je však jenom pozitivní tlačítko ve tvaru srdíčka. "Komunita uživatelů je hodně přejících, snaží se lidi spíše podpořit, než kritizovat," tvrdí.
"Chceme lidem umožnit, aby se vyjadřovali svobodně formou básní, ať už mají rádi jakýkoliv žánr," říká amatérský básník a podnikatel s tím, že do budoucna plánují podpořit nejúspěšnější básníky i v jejich další kariéře.
