Ekologickou zátěž nepředstavuje jen plastový odpad v oceánech, ale často i ten, který končí ve žluté popelnici. Na rozdíl od PET, který je známý svým dalším využitím, se ostatní druhy plastů nerecyklují tak jednoduše nebo dokonce vůbec, končí ve spalovnách jako zdroj další energie nebo rovnou na skládkách. Podle analýzy sdružení Plastic Europe bylo v roce 2022 v Evropě recyklováno jen necelých 28 % plastového odpadu, téměř 50 % bylo spáleno ve spalovnách a zbytek skončil na skládce.
To může změnit termochemická recyklace plastového odpadu. Tento proces mění plasty na pyrolýzní olej, ze kterého se pak znovu vyrobí plast. První prokazatelně funkční technologii mají Češi ze společnosti Green Future a stojí ve Dvorcích u Bruntálu. Technologii ocenila prvním místem i odborná porota v soutěži SME EnterPRIZE, kterou pořádá Generali Česká pojišťovna a zaměřuje se na podnikání s pozitivním dopadem na životní prostředí.
Technologie funguje tak, že se nadrcený plast zahřeje na teplotu zhruba 400 °C a chemickým procesem pyrolýzy se až z 90 % přemění na olej. Ten má podobné vlastnosti a složení jako ropa používaná k výrobě plastů. Největším přínosem této metody je, že pyrolýzní olej dokáže ropu v celém procesu výroby plastů plně nahradit a z plastu se konečně může znovu stát plast. Jedna recyklační jednotka Green Future zvládne ročně zpracovat 5 800 tun plastového odpadu. Zhruba 80X technologií by se tak zvládlo postarat o téměř veškerý plastový odpad vyprodukovaný v Česku.
"Oproti stávajícím postupům je výhoda termochemické recyklace v i tom, že zvládne naráz zpracovat většinu druhů plastů. Nevadí mastnota, papírové etikety nalepené na obalech, ale ani kameny nebo třeba kov. Zbylých 10 procent vstupního materiálu se v rámci chemických procesů rovnoměrně mění na energeticky využitelný plyn a inertní uhlíkatý zbytek, který často představují právě kamínky a pevné částice, které se do procesu dostanou navíc. Teoreticky můžeme vzít celý žlutý kontejner a jeho obsah bez složitého třídění znovu proměnit na plast. Omezení máme jen v množství PVC a PET v jedné várce z důvodu jejich odlišného chemického složení," vysvětluje Michal Pivrnec, zakladatel startupu Green Future.
Pyrolýzní olej má až o 85 % nižší emisní stopu než ropa
I když mohou chemické procesy znít zlověstně, celé technologie je vůči životnímu prostředí šetrná. Nejenže jednou použitý plast uvádí zpátky do oběhu, ale využití mají i "zbytkové" suroviny vznikající při procesu. Plyn je možné energeticky využít ke komunální energetice nebo například jako CNG stanici pro automobily. Inertní uhlíkatý zbytek se zase používá v gumárenství a uplatnění najde i v zemědělství díky schopnosti vázat vlhkost v půdě.
Samotný proces recyklace probíhá v uzavřeném okruhu. Neprodukuje tak žádné emise ani škodlivé látky. Green Future si nechal zpracovat LCA studii zkoumající životní cyklus výrobku a emise, které vyprodukuje. Z výsledků plyne, že největšími zdroji emisí v celém procesu jsou doprava plastového odpadu a elektřina potřebná k výrobě. Při použití běžného českého energetického mixu, který tvoří z více jak poloviny energie pocházející z uhlí, tvoří o 25 % méně emisí skleníkových plynů než v případě těžby ropy. Při použití energie pouze z obnovitelných zdrojů se emise sníží dokonce až o 85 %.
Nerozhoduje nápad, ale preciznost provedení
Samotný proces pyrolýzy jiných materiálů využívá lidstvo tisíce let. Patří k ní vynález výroby dřevěného uhlí, který odstartoval dobu bronzovou. V Egyptě se pyrolýza zase využívala k výrobě dehtu na mumifikování. Myšlenka na její využití pro recyklaci plastů není žádnou novinkou a existuje prakticky stejně dlouho jako plasty samotné. Zájem o využití této metody k recyklaci plastového odpadu začal v 80. letech s jeho přibývajícím množstvím. Unikátnost technologie Green Future není v samotném nápadu, ale v technickém řešení, jak přibližuje Michal Pivrnec:
"Všichni, kdo se pokoušeli postavit funkční technologii, často narazili na problémy v podobě nedostatečné kvality oleje, malého objemu výroby, její nehospodárnosti a ekonomické neudržitelnosti. Nám se jako podařilo sestrojit technologii, která bez obtíží funguje, vyrábí dostatečně kvalitní olej využitelný pro další výrobu plastů, a hlavně je její provoz ziskový."
V současné době běží technologie v rámci tzv. vědeckého provozu. Green Future má schválený výrobek od Ministerstva průmyslu a obchodu a další povolení i podporu od Ministerstva životního prostředí, Moravskoslezského kraje i dalších zapojených institucí.
"Celý schvalovací proces je ještě náročnější než obvykle, protože jsme první v Česku, kdo chce podobnou technologii spustit. Nevešli jsme se tak do spousty úřednických tabulek a museli dokonce řešit změnu vyhlášky o odpadech. Naštěstí se nám to podařilo překonat a v současnosti probíhá schvalování a vydávání posledních povolení," uzavírá Pivrnec.
První komerční provoz termochemické recyklace by se ve Dvorcích u Bruntálu podle jeho odhadů mohl rozběhnout někdy na přelomu tohoto roku. Firma ale nezahálí, a kromě dalších areálů připravovaných v Česku plánuje jejich výstavbu i v zahraničí. Například v rakouské obci Hauskirchen uzavřela smlouvu o výstavbě dvou jednotek s tamní samosprávou, která společnosti za tímto účelem poskytla pozemky.
