Češi plýtvají potravinami nejvíce v Evropě, varuje odbornice. Každý vyhodí 80 kg jídla ročně

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
20. 11. 2015 16:45
V sobotu proběhne Národní potravinová sbírka. Češi budou moci v hypermarketech věnovat potraviny chudým a sociálně znevýhodněným. Zatímco část společnosti nemá co jíst, v Česku se ročně vyhodí více jak 80 kg potravin na osobu. I na to chce sbírka upozornit. "Největšími plýtvači jsou mladí lidé od 18 do 25 let. Protože mladí jsou současně největšími ekology, tak si myslíme, že jim patrně nesepnula souvislost mezi plýtváním potravinami a zátěží na životní prostředí,“ konstatuje Věra Doušová, předsedkyně Potravinové banky Praha. Upozorňuje, že české domácnosti plýtvají mnohem více než obchody. Češi podle ní neumějí nakupovat střídmě a odolat akcím, neodhadnou množství surovin pro vaření.
Foto: Thinkstock

Praha – V sobotu 21. listopadu 2015 se v Česku již potřetí koná charitativní Národní potravinová sbírka, která Čechy oslovila více než klasické vybírání peněz do kasičky. Díky sbírce, do níž se zapojují tisíce nakupujících i dobrovolníků, se v období před Vánoci dostanou k lidem bez prostředků potraviny, které by si jinak nemohli dovolit koupit.

Potraviny budou celou sobotu vybírat od zákazníků ve více než 470 obchodech po celé zemi ze sítí Albert, dm, Globus, Kaufland, Makro, Penny Market a Tesco dobrovolníci v typicky modrých zástěrách s logem projektu „Potraviny pomáhají“.

Národní potravinová sbírka 2015

Národní potravinová sbírka
Foto: beroun.charita.cz

Jak se zúčastnit? Přijít během soboty 21. listopadu do některého ze 470 obchodů po celé zemi ze sítí Albert, dm, Globus, Kaufland, Makro, Penny Market a Tesco, vyhledat dobrovolníky v modrých zástěrách s logem projektu „Potraviny pomáhají“. Ti mají u sebe koš darovaných potravin a mohou poradit, co koupit. V konečné fázi ale výběr darovaných potravin a množství závisí na zákazníkovi. 

Zde si můžete najít nejbližší obchod účastnící se sbírky

Jídlo, které obyvatelé nakoupí a vzápětí vloží do speciálních košů v hypermarketech, poputuje přes potravinové banky neziskovým organizacím přímo v místech, kde lidé darovali. Pomohou tak matkám s dětmi v azylových domech, seniorům, osobám bez domova či lidem s handicapem. V prvním ročníku sbírky lidé a firmy darovali 66 tun potravin, v roce 2014 to bylo již 173 tun.

Zatímco veřejnost zaregistruje skutečnost, že se vybírají potraviny pro sociálně znevýhodněné jen jeden den v roce, třináct potravinových bank v České republice funguje každý den. Každé ráno a dopoledne zboží vydávají, odpoledne zase naváží nové do svých skladů.

Co do objemu potravin je největší bankou ta pražská, která má na starosti celou Prahu a Středočeský kraj. Pro představu to činí sto odběratelských organizací, tedy zhruba 10 000 klientů. Pro jídlo sem jezdí Charita, Naděje, azylové domy, Klokánky, domy na půl cesty, stacionáře, dětské domovy, komunitní centra, městské části Prahy, které dávají jídlo lidem na ulici, a další.

Některé hypermarkety už jídlo nevyhazují. Dávají ho bankám

Jídlo dostávají jak od výrobců, tak od prodejců, nejčastěji hypermarketů. Do potravinových bank si již naštěstí navykly dávat zboží, kterému se blíží doba expirace, nebo jsou špatně popsané, mají špatnou gramáž, poškozené obaly, popřípadě jsou nesprávně naplněné. Asi nejvyspělejší  a nejuvědomělejší je v tomto ohledu obchodní síť Tesco.

Tak funguje potravinová banka. Během pouhé půl hodiny si do skladu Potravinové banky Prahy přijely pro jídlo a suroviny Naděje, MČ Praha 14 a stacionář pro autisty. | Video: Zuzana Hronová

„Naši dodavatelé mi vždy volají, co je s potravinou za problém a jestli to nechci. Většinou říkám, že chci, protože problém je většinou vizuální, ne chuťový,“ říká předsedkyně Potravinové banky Praha Věra Doušová. „Pracovníci hypermarketu jsou velmi rádi, že nám takovéto neprodejné zboží mohou věnovat, protože dříve se to házelo do kontejnerů, což těžce nesli,“ dodává.

Co se týče výrobců, jsou jejich častými dodavateli farmáři. „Ti, co dodávají produkty do hypermarketů, tak se musí řídit přísnými regulemi, jak má která zelenina vypadat a jaký mít tvar. Takže nám sem dávají kusy, co by neprodali – podlouhlé nebo moc malé dýně, křivé kedlubny, cukety nebo moc drobné brambory, které propadnou třídícím sítem.“

V České republice existuje třináct potravinových bank – fungují v každém kraji kromě Jihočeského. V Českých Budějovicích a okolí zkrátka vznik banky ještě nikdo neinicioval. Jedná se totiž o iniciativu zdola – od občanských spolků.

Češi jsou největší plýtvači potravinami v Evropě

Spoluorganizátor Národní potravinové sbírky, platforma Byznys pro společnost, se akcí snaží upozornit na problém plýtvání potravinami na straně jedné a nedostatku jídla pro lidi bez prostředků na straně druhé. Podle statistik žije až patnáct procent obyvatel Česka na hranici chudoby a nemohou si dovolit pravidelné jídlo. Na druhé straně se v ČR každoročně vyplýtvá 80 kilogramů potravin na hlavu, a to včetně novorozeňat. Národní potravinová sbírka si klade za cíl apelovat na veřejnost, firmy i instituce a pomoci tak tyto trendy dlouhodobě měnit.

„V roce 2014 byli Češi vyhlášeni největšími plýtvači potravin v Evropě.  A pozor, ani ne tak vinou hypermarketů, ale domácností, jednotlivců. Plnou třetinu jídla, co nakoupí, tak české domácnosti vyhodí,“ říká Věra Doušová.

Výzkumy podle ní již tři roky po sobě ukázaly, že největšími plýtvači jsou mladí lidé od 18 do 25 let. „Nejméně plýtvají důchodci, neboť zřejmě počítají každou korunu. Protože mladí lidé jsou současně největšími ekology, třídiči odpadu a bojovníky za čistou planetu, tak si myslíme, že jim patrně nesepnula souvislost mezi plýtváním potravinami a zátěží na životní prostředí,“ pozastavuje se nad tímto paradoxem předsedkyně Potravinové banky Praha.

Protože plýtvání podněcuje větší spotřebu, ta podněcuje větší výrobu a výroba zatěžuje planetu. S vyhozeným jídlem se navíc plýtvá energie, půda, voda a lidská práce, která za produkcí potravin stojí. Většina vyhozeného jídla k tomu končí na skládkách, což vede k tvorbě metanu, nejsilnějšího skleníkového plynu, který tak přispívá ke klimatickým změnám.

Pomohla by osvěta. V Británii srazila plýtvání o 30 procent

Vlevo Věra Doušová, předsedkyně Potravinové banky Praha.
Vlevo Věra Doušová, předsedkyně Potravinové banky Praha. | Foto: Zuzana Hronová

„Bavím se o tom s mladými lidmi, kteří ještě nemají rodinu. Popisují mi, jak to u nich probíhá. Nakoupí na celý víkend hodně potravin, že si budou vyvářet, ale pak jim zavolají kámoši, ať jdou někam na tah, tak jdou, další den vyspávají únavu, a když jdou po dvou třech dnech do ledničky, zjistí, že už jsou suroviny zkažené, a vyhodí je,“ popisuje Věra Doušová, která často na toto téma přednáší na vysokých školách.

Řešením podle ní může být osvěta. Jako příklad uvádí projekt ve Velké Británii z roku 2006. Upozorňoval nejen na to, jaké má plýtvání dopady na životní prostředí, ale zároveň lidem ukazoval, jak malé množství ve skutečnosti stačí koupit, když nevaří pro celou rodinu, ale třeba jen pro sebe nebo pro sebe a partnera. Vypočítal jim rovněž, kolik peněz tím ušetří měsíčně a ročně, dostal se k velmi vysokým částkám a výsledkem bylo, že ten rok kleslo plýtvání potravinami ve Velké Británii téměř o třicet procent.

„Doufáme, že něco podobného proběhne i u nás, zatím se to ale nelepší. Snahy tu jsou, ale nejsou metody. Teď se například na sociálních sítích objevil program do mobilu, který vypočítá, kolik surovin stačí na uvaření určitého jídla pro určitý počet lidí. Zadáte si třeba ‚guláš pro pět lidí‘ a vyskočí vám seznam a gramáž surovin. Přijde mi to jako super aplikace,“ říká předsedkyně Potravinové banky Praha.

Navrhuje rovněž po britském vzoru distribuovat po hypermarketech letáky s návody, jak správně skladovat potraviny. Nejvíc se totiž plýtvá s pečivem a zeleninou. Se zeleninou proto, že ji lidé neumí skladovat a brzy jim shnije či zplesniví.

Češi mají špatné nakupovací návyky. Akce je dokáže vybláznit

Velkým problémem Čechů jsou i špatné nakupovací návyky. Čeští zákazníci stále podléhají mámivému kouzlu akcí. Akční zboží nakupují v nesmyslně vysokém množství, které nejsou schopni spotřebovat, zkažené potraviny potom vyhodí a ve výsledku v podstatě moc neušetří.

„Takový ten boj o místo před ještě zavřeným supermarketem ve slevový den, tlak, který málem vylomí dveře, a úprk za slevami je tu bohužel pořád a moc se to nezměnilo,“ konstatuje smutně Věra Doušová. „Vždycky když vidím, jak mají lidé plné košíky, přemýšlím, pro kolik lidí to je. Nakupují zbytečně ve velkém. Mnoho lidí také poté, co potomci odejdou z domu, neumí přejít z velkých hrnců na malé a vyvářejí ze zvyku stále ty velké objemy jídel. Pak značnou část vyhodí nebo tím nakrmí slepice.“

Co dát do Národní potravinové sbírky? Tvořivosti se meze nekladou

Zúčastnit se sobotní Národní potravinové sbírky může každý a je to velmi jednoduché. Stačí při klasickém nákupu v hypermarketu koupit nějaké zboží navíc a vložit ho dobrovolníkům do speciálního koše.  U něj visí seznam doporučených potravin, ale jak zdůrazňuje Věra Doušová, „tvořivosti se meze nekladou“. „Všechny potraviny přijmeme rádi. Bereme vše, samozřejmě trvanlivé potraviny se převážejí lépe, ale ty naši klienti dostávají často. Takže když věnované jídlo trochu vybočí ze standardu, udělá jim to ohromnou radost - dobrý salám, kafe, čokoláda, nějaká laskomina…“

Potravinová sbírka proběhla v České republice poprvé před třemi lety a setkala se s velkým ohlasem. Lidé totiž na vybírání jídla do košíku reagují mnohem lépe a pozitivněji než na vybírání peněz do kasičky.

„Přispět konkrétní věcí je vždycky lepší. Navíc lidé často uvažují: ‚Kdo ví, co s těmi penězi udělají!‘ Kdežto u těch hor jídla v koši vědí, že těch pět lidí, co u toho stojí, to rozhodně nesní,“ usmívá se šéfka pražské potravinové banky.

Měla by pro Čechy, největší potravinové plýtvače v Evropě, nějaký recept, jak danou situaci zlepšit?

„Nechodit nakupovat hladový. Člověk, když má hlad, tak má velké oči a koupí mnohem více, než by potřeboval. A stačí také trochu uvažovat, jak moc ty zbytečně velké nákupy zatěžují naši peněženku a kolik člověk ušetří, když nebude vyhazovat.“

Účelem hmotných rezerv je mít základní komodity, optimální je na tři dny, to je náš cíl, říká šéf úřadu Pavel Švagr. Nahrazování zásob mraženého masa živými zvířaty považuje za návrat k tradicím. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, uvedla IEA

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, aby se podařilo dosáhnout uhlíkové neutrality. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v dnešní zprávě. Růst produkce jaderné energie by měl rovněž pomoci nynějším snahám vlád posílit energetickou bezpečnost snížením závislosti na dovozu fosilních paliv.

"Odchod energetického sektoru od fosilních paliv může být díky jaderné energii rychlejší a bezpečnější," uvedla IEA. "V dnešní globální energetické krizi se snižování závislosti na dovozu fosilních paliv stává prioritou při zajišťování energetické bezpečnosti. Neméně důležitá je klimatická krize," dodala. K dosažení uhlíkové neutrality je podle IEA zapotřebí do roku 2050 zvýšit kapacity pro výrobu jaderné energie na 812 ze současných 413 gigawattů.

Agentura rovněž upozornila, že téměř dvě třetiny jaderných elektráren jsou nyní starší než 30 let a že produkce jaderné energie ve vyspělých ekonomikách by do roku 2030 mohla klesnout o třetinu. Podle šéfa IEA Fatiha Birola nyní nicméně nastaly podmínky k většímu využívání jaderné energie.

"Vzhledem k dnešní globální energetické krizi, prudce rostoucím cenám fosilních paliv, problémům v oblasti energetické bezpečnosti a ambiciózním klimatickým závazkům věřím, že jaderná energie má unikátní příležitost pro návrat," uvedl Birol. "Nová éra pro jadernou energii ale není v žádném případě zaručena. Bude záviset na tom, zda vlády uskuteční kroky k zajištění bezpečnosti a udržitelnosti provozu jaderných elektráren v příštích letech," dodal.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nárůsty nakažených covidem se drží nad tisícovkou, ve středu přibylo 1156 nákaz

Nárůsty nakažených covidem se drží nad tisícovkou, ve středu přibylo 1156 nákaz, asi o 500 víc než před týdnem. Počet hospitalizovaných stoupl na 179.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Myšákův Hamilton prohrál ve finále Memorial Cupu s týmem Saint John

Hokejisté celku Hamilton Bulldogs s českým útočníkem Janem Myšákem podlehli ve finále Memorial Cupu pořádajícímu Saint John 3:6. Sea Dogs triumfovali podruhé v boji o šampiona juniorských soutěží Canadian Hockey League (CHL) a navázali na vítězství z roku 2011. Memorial Cup se hrál po dvouleté pauze kvůli pandemii koronaviru poprvé od roku 2019, kdy jej ovládl tým Rouyn-Noranda Huskies s útočníkem Jakubem Laukem.

Dvacetiletý litvínovský odchovanec Myšák, jehož draftoval v roce 2020 ve druhém kole na 48. pozici Montreal, poslal v pondělí Bulldogs do finále vítězným gólem v čase 70:08 proti Shawiniganu (4:3 v prodloužení). Ve finále Myšák v dresu šampiona OHL také skóroval a devět sekund před koncem druhé třetiny snížil na 2:4.

Hráči celku Saint John, kteří v play off QMJHL vypadli už v 1. kole po porážce s Rimouski 2:3 na zápasy, Memorial Cup ovládli s jediným zaváháním. Ze základní skupiny postoupili z prvního místa přímo do finále po výhře nad Hamiltonem 5:3, porážce s Edmonton Oil Kings 3:4 v prodloužení a výhře nad Shawiniganem 5:3.

Stafford Smythe Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče získal kanadský útočník William Dufour z vítězného týmu, který byl i nejproduktivnějším hráčem a nejlepším střelcem s osmi body a sedmi brankami ze čtyř utkání.

Sea Dogs byli jediným celkem bez českého zastoupení. S Oil Kings vyhrál WHL obránce Šimon Kubíček a s Cataractes ovládl QMJHL bek Martin Haš. Desítka českých vítězů Memorial Cupu se tak nerozšířila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy