Reklama
Reklama

Červené oko po dovolené nemusí být z chloru. Možná máte nebezpečného parazita

Akantaméba žije ve vodě i půdě, toxoplazmózou se během života nakazí velká část populace a roztoče Demodex má na kůži většina dospělých. Stačí koupání s kontaktními čočkami a z běžné letní dovolené může být dlouhý boj o zrak. Na co si dát v létě pozor, vysvětluje Enkela Hrdličková, lékařka z oční kliniky Lexum.

Foto: Archiv výrobce
Varovná je narůstající bolest, světloplachost, zhoršení vidění nebo pocit cizího tělesa v oku.Foto: Shutterstock – Maximon888
Reklama

Červené a podrážděné oko po návratu z dovolené nemusí hned znamenat infekci. Viníkem bývá často klimatizace, suchý vzduch v letadle, chlorovaná voda nebo alergie.

„Takový stav pak může být na první pohled zaměněn za infekční zánět spojivek, přestože jeho příčinou není mikroorganismus, ale prosté podráždění,“ vysvětluje doktorka Enkela Hrdličková.

Závažné infekce rohovky jsou sice vzácné, ale o to záludnější. Mnohé organismy navíc nejsou výsadou exotických zemí. „Realita je mnohem pestřejší a některé patogeny máme doslova kolem sebe. Nemusíme kvůli nim cestovat do tropů,“ varuje lékařka.

Problémem je i inkubační doba – první potíže se mohou objevit až s odstupem, kdy už pacient souvislost s koupáním v moři nebo v rybníce nevidí. Proto je při vyšetření klíčové uvádět, kde jste se koupali nebo jak jste zacházeli s kontaktními čočkami.

Reklama
Reklama

Demodex: roztoč, kterého má na sobě skoro každý

Jedním z organismů, které způsobují potíže, aniž byste si je museli přivézt z ciziny, je Demodex (trudník). Tento mikroskopický roztoč žije v kožních mazových žlázách a folikulech řas.

„Je velmi běžný a s věkem se s ním setkává prakticky většina lidí. Samotná jeho přítomnost ale ještě neznamená onemocnění. Problém nastává především tehdy, když se nadměrně přemnoží nebo se podílí na chronickém zánětu okrajů víček,“ říká doktorka Hrdličková.

Podezřelé jsou hlavně dlouhodobé nebo opakující se potíže, jako je svědění, pálení, zarudnutí a nánosy kolem řas, které se nedaří běžnou léčbou vyřešit.

Toxoplazmóza: jizvy na sítnici i po letech

Ještě rozšířenější je setkání s parazitem Toxoplasma gondii. Významná část populace infekci během života prodělá, aniž by o tom věděla. Pokud se však objeví oční forma, může zasáhnout sítnici a zanechat na ní jizvu, která trvale ovlivní vidění.

„Toxoplasma po prodělané infekci z organismu úplně nezmizí a může přetrvávat v neaktivní formě. Oční toxoplazmóza se proto může znovu aktivovat i po měsících nebo letech,“ upozorňuje lékařka.

Reklama
Reklama

Typicky se nové zánětlivé ložisko objeví v okolí staré jizvy. Rizikem není jen kontakt s kočkami, ale i nedostatečně tepelně upravené maso, kontaminované potraviny nebo kontakt se zeminou. Infekce se pak v oku projeví rozmazaným viděním, tmavými skvrnami v zorném poli nebo novými zákalky.

Akantaméba: největší letní past

Pro letní dovolenou je ale zásadní jiný mikroorganismus – akantaméba. Tento volně žijící prvok se nachází v půdě i ve vodě. „U člověka může za určitých okolností způsobit velmi závažnou infekci rohovky, zejména u nositelů kontaktních čoček,“ varuje Hrdličková.

Právě kontaktní čočka je v tomto případě rizikovým faktorem, ať už se koupete v rybníku, bazénu, moři, nebo se v čočkách jen sprchujete. Voda totiž může obsahovat mikroorganismy, které se na čočce zachytí a dostanou se přímo na povrch oka. Na dovolené se navíc hygiena často rozvolní – lidé v čočkách spí, sahají na ně neumytýma rukama nebo je v nouzi oplachují vodou z kohoutku.

„To je jedna z nejhorších zkratek. Kontaktní čočka a voda nejsou dobrá kombinace,“ zdůrazňuje lékařka. Z pohledu nositelů kontaktních čoček přitom není zásadní rozdíl mezi rybníkem, bazénem a mořem: žádná z těchto vod není pro čočky vhodná. Ani jednodenní čočky do vody nepatří. Riziko nevzniká kvůli jejich skladování, ale samotným kontaktem čočky s vodou.

Co dělat, když používáte čočky

• Výbava: Dostatečná zásoba čoček, správný dezinfekční roztok, náhradní brýle a umělé slzy.
• Do vody bez čoček: Před koupáním i sprchováním čočky vždy vyndejte. Chlorovaná voda v bazénu není sterilní a akantamébu nezničí.
• Plavecké brýle: Pokud potřebujete ve vodě dobře vidět, pořiďte si dioptrické plavecké brýle.
• Žádná voda z kohoutku: Čočky ani pouzdro nikdy neoplachujte obyčejnou vodou.

Reklama
Reklama

Měsíce léčby

Akantamébová keratitida je vzácná, o to hůře se proto diagnostikuje. Zpočátku se může podobat běžné infekci, což vede ke zpoždění správné léčby. Typickým příznakem je však extrémně silná bolest, která neodpovídá tomu, co lékař vidí při běžném vyšetření. Přidává se světloplachost, zarudnutí a zhoršení vidění.

Léčba bývá náročná a trvá mnoho měsíců, protože akantaméba vytváří odolné cysty. V těžkých případech může dojít k perforaci rohovky a nutnosti transplantace. „Pokud se podaří onemocnění zachytit včas, může být výsledek velmi dobrý. Naopak u pozdě diagnostikovaných případů může zůstat výrazná jizva a trvalé zhoršení vidění,“ vysvětluje Hrdličková.

Kdy už nečekat a vyhledat lékaře?

Po koupání nebo pobytu ve větru může oko krátce pálit a být zarudlé. Pokud jde jen o podráždění, po odstranění příčiny a aplikaci kapek by měly potíže ustoupit.

„Varovná je naopak narůstající bolest, světloplachost, zhoršení vidění nebo pocit cizího tělesa v oku,“ říká Hrdličková. U nositele kontaktních čoček je tato kombinace důvodem k okamžitému jednání. „Prvním krokem je čočku vyjmout a nečekat několik dní, jestli se stav sám upraví.“

Na oční pohotovost vyrazte zejména při náhlém zhoršení vidění nebo silné bolesti. U některých infekcí totiž o výsledku léčby rozhoduje každý den.

Reklama
Reklama

Zdroj: autorský článek


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama