Černý bez, král české krajiny: od magických pověr až po recept na domácí šumivou limonádu

Smradinky, chebzí, habzina, kozičky, pukač – tento výčet starých českých názvů magické byliny rozhodně není kompletní. Jedna z nejpůvodnějších dřevin v našich zemích je životadárný keř, který se sklízí dokonce dvakrát ročně.

Ke květnu a červnu neodmyslitelně patří omamná vůně bílých bezových květů, které jsou nedílnou součástí české krajiny odnepaměti. Černý bez je původní evropská dřevina a za staletí soužití s lidmi si vysloužil nejeden magický přídomek.

Když na vesnici půjdete kolem starého stavení nebo hřbitova, téměř vždy u něj dodnes bez najdete. Křesťanství navzdory lidé totiž odpradávna věřili, že pod bezem sídlí dobří bohové, kteří chrání před zlými duchy. Staří Germáni si bezu považovali tolik, že věřili, že v jeho dřevu žije Frau Holle, bezová matička, od níž je odvozený i německý výraz pro bez Holunder.

Jacob Grimm o ní píše ve své Německé mytologii (1835), kde zmiňuje, že kdo by černý bez poškodil, toho by podle pověry stihla krutá nemoc. Grimm v díle odkazuje i na písemné památky, podle nichž ještě i v 18. století lidé bezový keř prosili o odpuštění, když jej museli pokácet. Podobné příběhy jsou společné pro celý anglosaský a skandinávský svět, odkud se dostaly i do českých zemí.

Květ na horečku, plod na imunitu

Černý bez podle lidových pověr a rčení prý uleví v 99 nemocech, lidové léčitelství zpracovává jak květy a plody, tak i lýko nebo kůru. „Proto se k němu váže také plno pověr a věří se dokonce, že zahání i zimnici, jen když se jím zatřese a správně zaříká!“ píše se ve slavné knize Marie Úlehlové-Tilschové Česká strava lidová.

Květy: Černý bez kvete zpravidla od května do června (ve vyšších polohách i v červenci), sbírají se v plném rozkvětu, ideálně za plného slunce, kdy jsou nejrozvinutější. Jsou bohaté na flavonoidy, silice, třísloviny a látky podporující pocení.
Báby kořenářky je používaly při nachlazení či zahlenění, naložený do octa se používal jako obklad na plosky nohou a dlaně srážející horečky. Čaj ze sušených bezových květů podporuje kromě pocení i správnou funkci ledvin a celkově trávení. Připravuje se z nich květová voda (bezový hydrolát), tinktury, sirup, víno i likéry.
Plody: Bezinky se sklízí na přelomu srpna a září. Syrové jsou lehce toxické, takže je potřeba je tepelně zpracovat. Tradičně se suší (a pak se z nich dělá čaj), nebo se z nich vaří džemy, povidla, sirupy či likéry, připravuje se z nich i tinktura. Lidové léčitelství je doporučuje při rýmě a nachlazení i při bolesti v krku. Bezinky jsou totiž bohaté na vitamin C, A a skupinu B, především ale na antokyany, tedy tmavá barviva se silnými antioxidačními účinky.

Kůra a listy: Dříve se z nich připravovaly zejména obklady proti revmatickým bolestem.

Tři jednoduché recepty na zpracování bezových květů

S bezinkami si umí poradit leckdo, z květů se ale doma obvykle vyrábí jen sirup – a zůstat jen u něj by byla škoda.

Bezová tinktura je lékárnička do kapsy. Plně rozvinuté květy probrané od nečistot zalijte 40procentním alkoholem tak, aby byly zcela ponořené. Poměr se uvádí 1:10, při domácí výrobě se ale lahev naplní květy „co se vejde“, a pak se vše zalije. Lahev pečlivě uzavřete a v temnu nechte louhovat asi měsíc, pak sceďte přes jemné plátýnko. Dávkování pro posílení imunity nebo při nachlazení či zažívacích potížích je zhruba 1 kapka na 1 kg hmotnosti, ideálně rozdělené do 3 denních dávek.
Kvašená bezová limonáda je klasika našich babiček. 2–3 probrané květy zalijte dva litry vody, přidejte 250 g cukru nebo trochu medu a ½ citronu nakrájeného na kolečka. Zakryjte plátýnkem nebo třeba papírovou utěrkou, které připevníte gumičkou na sklenici, a nechte při pokojové teplotě týden v klidu kvasit, každý den je trochu promíchejte. Pro ještě lepší šumivý efekt přidejte špetku droždí nebo krystaly vodního kefíru.
Smažená kosmatice je česká obdoba italských smažených cuketových květů. 100 ml smetany nebo plnotučného mléka prošlehejte s 1 vejcem a 2 lžícemi polohrubé mouky. V těstíčku máčejte celé květy s krátkou stopkou, které zprudka osmahněte v rozpáleném oleji a podávejte zaprášené moučkovým cukrem. Kosmatice můžete smažit i naslano a místo mléka použít pivo nebo přidat nastrouhaný parmazán.

Tohle je pořádný dryák!

Málokdo ví, že označení dryák je původně spjaté taky s černým bezem. Dnes se dryákem označuje léčivý nápoj, výkladový slovník k tomu dodává, že obvykle odporné chuti a ač je prodávaný jako zázračný, je ve skutečnosti neúčinný a pochybného původu a ceny.

Pravý dryák se ale původně vařil z černých bezinek, dalších bylin a medu, a v ulicích jej jako první pomoc při nachlazení a pro lepší zdraví prodávali speciální živnostníci - dryáčníci. Teprve s přesunem prodeje z tržišť do obchodů se z pouličních prodejců stali nedůvěryhodné osoby prodávající laciné zboží nevalné kvality.

Co báby kořenářky věděly, věda dokázala

A jak je to s tou neúčinností, kterou dnes pod názvem dryák cítíme? Že zatřást bezovým keřem zimnici určitě nezažene, je asi dávno jasné, ale většina tradované účinnosti bezu na lidské zdraví má své vědecké opodstatnění.

Ačkoliv zatím neexistují dlouhodobé studie, kvantitativní studie prokázala, že černý bez je při včasném nasazení účinný jak v případě běžného nachlazení, tak u potvrzené chřipky, a vědci tento výzkum uzavřeli s tím, že černý bez je efektivní alternativa k nesprávnému užívání antibiotik při obtížích horních cest dýchacích způsobených virovými infekcemi a potenciálně bezpečnější alternativu k lékům na předpis v běžných případech nachlazení a chřipky.

Pokud pijete nálev z bylin, můžete si dát občas klidně pár piv, tvrdí naturopatka | Video: Tým Spotlight

Zdroj: autorský text, Úlehlová-Tilschová, Marie: Česká strava lidová. Vydavatelstvo Družstevní práce v Praze, Praha 1945, webmd.com, pubmed, ujc.cas.cz, archive.org