Mars už desítky let překvapuje vědce stopami dávné geologické minulosti. Nyní ale výzkumníci narazili na objev, který na Rudé planetě dosud nikdo neviděl. V úlomku marťanského meteoritu objevili zcela nový typ horniny a minerál, který může změnit představy o tom, jak se planeta před miliardami let vyvíjela. Odpověď na otázku, odkud pochází, však zatím zůstává otevřená.
Vědci oznámili objev na Marsu dosud neznámého typu horniny a zároveň vůbec první potvrzený nález granátu v marťanském vzorku. Právě tento minerál by mohl nabídnout jedinečný pohled do dávné historie Rudé planety a pomoci objasnit procesy, které formovaly její povrch před miliardami let.
Na výzkumu se podílel mezinárodní tým odborníků včetně profesora Jamese Darlinga z Portsmouthské univerzity. Podle něj přináší objev nový pohled na geologii Marsu a otevírá dosud netušené možnosti studia vývoje našeho planetárního souseda.
„Výsledky přidávají zcela nový rozměr našemu chápání geologie Marsu a otevírají vzrušující nové okno do vývoje našeho planetárního souseda,“ uvedl Darling.
Časová kapsle
Granát je na Zemi dobře známý minerál. Tmavě červený drahokam si oblíbili už staří Egypťané, Římané i viktoriánská aristokracie. Pro geology je ale mnohem víc než jen ozdobný kámen. Uchovává totiž informace o teplotách, tlacích a geologických procesech, které formují zemskou kůru a plášť. Pokud se podobný minerál skutečně nachází i na Marsu, může fungovat jako jakási časová kapsle zachycující podmínky, které na planetě panovaly před miliardami let.
Možná z Marsu vůbec nepochází
Výzkum vedla geoložka Tanya Kizovskiová z kanadské Brock University. Ta vysvětluje, že nově objevená hornina obsahující granát může významně rozšířit znalosti o procesech, které na Marsu probíhaly. „Tento nový typ horniny s obsahem granátu nám může poskytnout stopy k tomu, jak se Mars během své historie měnil, a nabídnout nové poznatky o dávných prostředích, v nichž se granát a související minerály mohly vytvořit,“ popsala.
Příběh objevu začal při analýze marťanského meteoritu označovaného jako NWA 8171, který se nachází ve sbírkách Královského ontarijského muzea v Kanadě. Kizovskiová a její kolegové zkoumali drobný fragment meteoritu a snažili se určit jeho chemické složení.
„Konkrétně tento malý úlomek vypadal opravdu zajímavě a jeho chemie byla poněkud zvláštní. Nejprve jsme předpokládali, že jde o pyroxen, což je velmi běžný minerál. Nakonec jsme se ale rozhodli podívat se na něj ještě jednou,“ vysvětlila vědkyně.
Právě podrobnější analýza pomocí elektronové mikroskopie a specializovaných laserových přístrojů odhalila překvapení. Tým složený z odborníků z Kanady, Velké Británie a Itálie zjistil, že vzorek obsahuje granát: minerál, který na Marsu dosud nikdy identifikován nebyl.
Následně se vědci pokusili zjistit, jak mohl vzniknout. Na Zemi se granát často objevuje v metamorfovaných horninách, které vznikají působením vysokých teplot, tlaků nebo horkých tekutin. Podobné podmínky mohly podle vědců nastat i na Marsu.
Vědci váhají, co dál
„Teplo a tlak potřebné ke vzniku granátu mohly na Marsu vyvolat dopady meteoritů, pronikání magmatu do marťanské kůry nebo kombinace obou procesů,“ vysvětluje Kizovskiová.
Přesto zatím zůstává jedna ze zásadních otázek bez jasné odpovědi. Není totiž jisté, zda se hornina s granátem vytvořila přímo na Marsu. Teoreticky mohla pocházet z jiného kosmického tělesa a na povrch planety se dostat až při dopadu meteoritu.
Odpověď by mohla přinést analýza izotopového složení minerálu. Takový test by však vyžadoval odebrání části mimořádně vzácného vzorku. „Tomu jsme se zatím vyhýbali, protože může jít o jedinou marťanskou horninu s granátem, kterou máme ke studiu k dispozici,“ upozorňují vědci.
Výzkum proto pokračuje. Vědci nyní plánují porovnat výsledky s daty získanými marťanskými vozítky a sondami na oběžné dráze. Doufají, že právě kombinace těchto informací pomůže definitivně objasnit původ nově objeveného minerálu i geologickou historii Marsu.
VIDEO: Na Mars bychom podle něj měli poslat lidskou posádku, přístrojům prý chybí cit
Zdroj: University od Porthsmouth, Geochemical Perspectives Letters
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Lavrov měl plamenný projev. Ruská burza překvapivě „padla jako kámen“
Ruský ministr zahraničí v pátek odmítl zmrazení konfliktu na současné frontové linii a pohrozil západním spojencům Kyjeva „zničením všeho, co ze Západu pohání válečnou mašinerii Kyjeva“ – a to i s použitím „tvrdších metod“. Jeho odhodlání ale patrně nesdílejí ruští investoři. Ruský akciový trh se překvapivě ještě ten den propadl nejvíce za poslední čtyři roky.
Skočil do Pacifiku za chlapcem. O pár týdnů později seděl v oválné pracovně
Z rozbouřeného Pacifiku rovnou do oválné pracovny. Šestnáctiletý plavčík Ryder Williams před několika týdny riskoval vlastní život, aby zachránil desetiletého Nathaniela Raie, kterého u kalifornského pobřeží strhly silné vlny. Záběry záchrany obletěly internet a mladého zachránce nyní přijal americký prezident Donald Trump.
Neoblíbená soupeřka. Siniaková proti Keysové opět narazila
Tenistka Kateřina Siniaková vypadla na turnaji v Cincinnati ve 3. kole s Američankou Madison Keysovou. Loňské vítězce Australian Open podlehla deblová světová jednička 1:6, 3:6 a ani ve třetím utkání v kariéře s ní neuhrála alespoň set.
Výstava korunovačních klenotů se posouvá o den. Na Hradě se koná protokolární akce
Výstava českých korunovačních klenotů se pro veřejnost oproti původnímu plánu otevře o den později, v sobotu 19. září. Důvodem je páteční konání protokolární akce v areálu Pražského hradu. Sdělil to v úterý Daniel Drake z odboru komunikace prezidentské kanceláře. Korunovační klenoty budou ve Vladislavském sále pro veřejnost vystaveny zdarma do pondělí 28. září.
ŽIVĚ Parlamentní volby v září nebudou svobodné, Kreml si výsledek objedná, míní expert
Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.