Rytmus: Chci jít příkladem mladým a být jejich motivací

Daniel Maršalík
13. 10. 2014 7:00
Rozhovor se slovenským rapperem o hudbě, vztazích s rodiči a partnerkou Darou Rolins, penězích, charitě i účinkování v reklamách.
Patrik "Rytmus" Vrbovský.
Patrik "Rytmus" Vrbovský. | Foto: Branislav Šimončík

RozhovorPatrik Vrbovský, známý pod hudebním pseudonymem Rytmus, patří mezi nejúspěšnější slovenské muzikanty poslední dekády. Navzdory krizi v hudebním průmyslu prodává desky po tisících, jeho facebookový profil sleduje přes půl milionu lidí a videoklipy dosahují milionů zhlédnutí. Jeho jméno přitahuje jak bulvár, tak ortodoxní hiphopové fanoušky. S trochou nadsázky lze Rytmuse považovat za česko-slovenský hudební fenomén, jak ostatně pojmenoval svoji poslední sólovou desku.

Když jsem Rytmuse osobně požádal o interview, překvapil mě přímostí a upřímností. "Jasně, pojďme na to hned," navrhl a hned od první otázky jsme si začali tykat.

Během necelé hodiny vyprávěl o svých rodičích, partnerce Daře Rolins, hudebním byznysu, talentových soutěžích i kapele Kontrafakt, se kterou koncertuje přes deset let.  

Rytmus - Zlatokopky
Rytmus - Zlatokopky | Video: YouTube

Aktuálně.cz: Když se s někým poznáš, preferuješ oslovení Patrik, nebo Rytmus?

Patrik Vrbovský: To absolutně neřeším. Koho znám přes hudbu, oslovuje mě spíš Rytmus. Ale ten, kdo mě zná lépe, mi říká Paťo nebo Patrik.

A.cz: Tvá partnerka mi říkala, že jsi samotář. Souhlasíš?

Vím, jak to myslí. Mám rád společnost, ale když jsem s ní, nechci být s dalšími lidmi. Potřebuji mít i své soukromí, a to je, když jsem s Darou. Každý víkend se odevzdávám tisícům lidí, pak se pravidelně potkávám s kamarády ve studiu nebo v kavárně. Je kolem mě hodně lidí, kteří se mnou chtějí být, protože jsem Rytmus. Někteří chtějí podpis, vyfotit se, někdo mi chce nabídnout nějaký projekt, někdo mi chce říct, že to dělám dobře, jiný zase, že ne. Je kolem mě strašně moc emocí. A mám pak dny, kdy neberu telefony a chci si užít toho, čeho mám nejméně. A to je klid. Ten mám, když řídím a poslouchám muziku, nebo když jsem s Darou.

A.cz: V jednom rozhovoru jsi naznačil, že nosíš v hlavě myšlenku společného alba s Darou Rolins.

Stále na to myslím. Chvíli jsem byl znechucený, jak si všichni mysleli, že spolu chodíme kvůli marketingu. Teď už ale věřím, že myšlení lidí se v tomto ohledu změnilo. Pořád o tom s Darou mluvíme, ale tyhle věci nelze plánovat. To musí dozrát. Na stole už je i jedna písnička. Uvidíme, jak to dopadne.

Chci, abych šel i příkladem a byl pro mladé motivací. Nic nemám zadarmo. Chci, aby si všichni, kdo mě sledují, uvědomili, že je důležité mít vůli, disciplínu a jasný plán, za kterým je třeba si jít.

Patrik "Rytmus" Vrbovský

A.cz: Kdo zná tvou tvorbu, ví, že nemáš úplně dokonalý vztah s otcem. Jak to je teď mezi vámi?

Náš příběh jsem popsal ve skladbě List otcovi. Je to ze srdce napsané tak, jak to doopravdy je. Musel jsem tam napsat "Prečo si ma opustil, prečo si to všetko zahodil". Za celý život jsme se viděli asi sedmkrát, ale neříkám to jako nějaký uplakánek, který se přes to neumí přenést. Je to, jako když se někdo narodí bez nohy, tak neví, jaké to je ji mít. Akorát jsem kolem sebe viděl kompletní rodiny, což jsem nezažil, a přijde mi dobré dát na album jak veselé, tak smutné momenty ze života. To téma je dost osobní a asi kdekdo by se tomu vyhnul, protože se bojí bulváru. Svou kariéru jsem založil na tom, o čem by málokdo uměl mluvit. Všechny svoje chyby, svoje vztahy, svoje pocity a vlastně celý život jsem dal do muziky.

A.cz: Vraťme se k tvému vztahu s tátou. Jak proběhlo vaše poslední setkání?

On bydlí v Innsbrucku, a když jsem vystupoval v Itálii, zavolal jsem mu: "Pojedu kolem, přijdu tě pozdravit." Udělal mi míchaná vajíčka, pokecali jsme, co nového. Tváříme se, že všechno je v pořádku. A ono je, ale zároveň nejde vytvořit ten intimní vztah, když jsem s ním nevyrostl. Mám k němu respekt jako k biologickému otci.

A.cz: S mámou máš jaký vztah?

Úplně v pohodě. To je asi můj nejbližší člověk. To je žena, která si se mnou vytrpěla všechno. Byl jsem její prvorozené dítě. Měl jsem otčíma a ona chtěla být zároveň na jeho i na mé straně. Nebylo to vždy jednoduché. Ale dnes si hodně cením, jak mě vychovala.

Rytmus - Sám
Rytmus - Sám | Video:

A.cz: Je na tebe hrdá?

Každá máma by měla být hrdá na dítě, které se nepoflakuje, nemá problémy se zákonem, nepije nebo nefetuje. Máma je hrdá na to, že dělám to, co mě baví, a že moje hudba stojí za pozornost.

A.cz: Bylo období, kdy ti vyčítala vulgární výrazy v rapu?

Ze začátku byly výtky, ale vysvětlil jsem to tak, že kolem jsou feťáci, alkoholici a nadávka je jen nadávka. Ve světě nikdo neřeší vulgarismy. A pokud to někomu vadí, nemusí to poslouchat.

A.cz: Ty jsi proti tomu, aby lidi pili…

Nejsem proti tomu, ale využívám toho, když mi někdo vyčítá nadávky.

A.cz: Vadí ti, když si ve tvé společnosti někdo dá skleničku alkoholu nebo si zapálí cigaretu?

Nepiju a nekouřím, protože mám k alkoholu a cigaretám odpor, ale co dělají jiní, neřeším. Bylo by mi jedno, kdyby sis tady šlehl herák. Každého je věc, jaké má neřesti. Ze showbyznysu znám hodně lidí, kteří berou koks, ale neřeším to, dokud se nezmění v trosku a nezmění se jim úplně osobnost.

Kontrafakt - Kým Neskapem
Kontrafakt - Kým Neskapem | Video: YouTube

A.cz: Poměrně často objíždíš dětské domovy a věnuješ se charitě, aniž bys to medializoval.

Snažím se vybalancovat život – vydělávat i něco dát. Nezapomínám na to, odkud pocházím a že každý není tak namotivovaný jako já. Když jsem s mladšími, snažím se je motivovat a přesvědčit je o tom, že svět není tak zlý. Oni se často probudí a nechtějí jít do školy, nevěří, že by mohli něčeho dosáhnout. Teď jsem byl ve věznici na motivačním workshopu. Ředitel mi pak řekl, že jeho samotného to až překvapilo. Když k nim promlouvají oni, tak to ti vězni berou jinak. Je to pro mě nová zkušenost, která mě taky naplňuje.

A.cz: Občas své jméno propůjčíš reklamě. Máš mantinely, kam bys už nešel, nebo jsi ochotný za peníze podpořit cokoliv?

Musí v tom zafungovat i moje srdce. Když mě oslovila jedna slovenská banka, řekla mi "Máš rád peníze a my chceme oslovit mladé lidi", zamyslel jsem se nad tím a řekl, dobře, pokud v tom bude můj slang a budu se moct vyjadřovat, jak chci. Hranice by byla, kdyby chtěli, abych byl ulízaný, mluvil spisovně. Prostě kdybych to nebyl já. I to by šlo, ale musel bych si z toho dělat srandu. Kdyby po mně chtěli, ať jsem vážný, asi bych do toho nešel. I když, upřímně? Kdyby mi nabídli dva miliony eur...

A.cz: S Darou Rolins jste do módního časopisu společně nafotili kontroverzně přijaté fotky v chudých romských vesnicích na východním Slovensku. Lidi vám často vytýkali, že jim chyběl pozitivní vzkaz, že to byla jen ukázka luxusu ve velmi chudé oblasti.

Takovým lidem úplně jebe. Fotili jsme to s nejlepším fotografem na Slovensku. Věděl jsem, že to vyvolá určitou vlnu rasismu a že budou lidi řešit to, že se nechám vyfotit v ghettu. Ale dělám si, co chci, a v tomto případě je mi to úplně jedno. Vždy když budu cokoliv dělat, tak to nebude obyčejné. To by mě neuspokojilo. Šlo o kontrast, ale takové mám i klipy. Je to scénář a nešel jsem se nikomu vysmívat. I v tom ghettu to nebrali tak, že bych se jim vysmíval. Vědí, že mám rád luxus, a byli rádi, že jsem tam přišel. Přišel jsem tam jako Rytmus fotit pro módní časopis a přišlo mi to jako zajímavý kontrastní nápad. To máš, jako kdyby tam přijel cikánský král. Měl by korunu, kožich a luxusní auto. Nikdo by to neřešil.

A.cz: V té souvislosti mě napadlo tvé porotcování v talentových televizních soutěžích. Přitom jsi od samého začátku o podobných programech nemluvil moc dobře a kritizoval je.

Stal jsem se komerčně úspěšným po albu Král. Ta deska se hodně prodávala sama. Všude se objevovaly reklamy, ale to propagovali sami obchodníci, protože věděli, že ta deska se lidem líbí. Najednou mě začali zvát na soutěže Miss a oslovili mě i ze SuperStar. Řekl jsem si o honorář, jaký tam nikdo neměl. Když to vezmeš zpětně, myslím, že podobného porotce tam už neměli. Někoho, kdo šel proti systému. Nemám problém přiznat, že jsem tam šel jen proto, že mi dobře zaplatili. S odstupem času ale mohu říct, že to bylo moje nejhorší období.

A.cz: Proč?

Televize mě začala brát, že jsem její tvář, i když jsem nechodil na žádné její večírky. Ve smlouvě jsem měl, že určité věci nebudu dělat. Na moje koncerty začali najednou chodit lidi, kteří sledují televizi. To mě nenaplňovalo. Jsem ale strašně rád, že jsem si jako interpret vyzkoušel všechno a získal i tyto zkušenosti.

Kontrafakt - Keď Jazdíme My
Kontrafakt - Keď Jazdíme My | Video:

A.cz: Často dáváš najevo, že máš rád peníze. Za co utrácíš?

Úplně za všechno. Užívám si život, však na co jiného peníze jsou? Nebudu se na ně přece dívat. Když hraješ první ligu, buduješ si nějakou image. K rapu patří drahá auta, hodinky a podobně. A já k tomu mám navíc kladný vztah tak jako tak. Líbilo by se mi to, i kdybych muziku nedělal. Dnes chci, abych šel i příkladem a byl pro mladé motivací. Nic nemám zadarmo. Chci, aby si všichni, kdo mě sledují, uvědomili, že je důležité mít vůli, disciplínu a jasný plán, za kterým je třeba si jít.

A.cz: Když jsem s tebou dělal rozhovor v minulosti, byl jsem překvapen, že v kapele Kontrafakt máte vystudovaného právníka a lékaře, který se medicíně dokonce věnuje v praxi. Jak mezi vámi funguje komunikace?

Nejvíc. V tom je síla Kontrafaktu. Když začne debatovat doktor, právník a týpek, který žije stoprocentně hudbou, vzniknou zajímavé názory na život, vztahy, byznys. Navíc já jsem o šest let starší než oni a musím říct, že nebýt jich, Kontrafakt by nebyl tam, kde je dnes. Každopádně tím hlavním, co nás spojuje, je hudba.

A.cz: Tvrdíš, že tvé texty vycházejí ze života. Do jaké míry je to skutečný popis a do jaké míry jde o fikci?

Dvacet procent je fikce a osmdesát jsou čistě moje zážitky. Dávám do textů hodně ze sebe. Když umíš situaci trefně popsat a pokud máš cit vcítit se do posluchače a představit si, jak na něj text bude působit, budeš úspěšný. Je to trošku psychologický přístup. Musíš být vybalancovaný – musíš být jak hodný, tak zlý, musíš být jak pokorný, tak frajer.

 

Právě se děje

Další zprávy