Bono Vox se rozhodl řešit uprchlickou krizi. Kritizuje Evropu i USA a nabízí vlastní plán

ČTK jaz, ČTK
12. 4. 2016 15:12
Irský frontman kapely U2 po návštěvě v uprchlických táborech kritizoval vyspělé státy, které by si podle zpěváka měly uvědomit, že současná krize se týká všech a je potřeba zakročit. Sám nabízí řešení a doufá, že svým vlivem napomůže ke zlepšení situace.
Bono Vox
Bono Vox | Foto: Profimedia.cz

Aktivista a zpěvák kapely U2 Bono Vox se vrátil z návštěvy uprchlických táborů na Blízkém východě a v Africe, které ve svém článku pro New York Times nazval "parkovištěm lidstva".

Bono zavítal i do táborů v Turecku, kde mluvil s uprchlíky, zpíval s dětmi a setkal se i s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem. Coby aktivista a Evropan si uvědomuje, že exodus není problémem jen určitých zemí, ale právě celé Evropy, a dokonce i USA.

"V roce 2010 každý den opustilo své domovy v průměru deset tisíc lidí po celém světě. Vypadá to jako vysoké číslo, dokud si neuvědomíme, že o čtyři roky později se tento počet zčtyřnásobil. Když jsou lidé vyhnáni ze svých domovů násilím, chudobou a nestabilitou, berou sebe a své zoufalství jinam. A jinam může být kdekoli," píše Bono ve svém textu.

V loňském roce se snažil pobídnout i své fanoušky na koncertech, a to slovy – "Chcete Evropu, jejíž srdce a hranice jsou zavřené?"

Podle zpěváka o uprchlících kolují stále mylné představy, jako například že se soustřeďují do konkrétních táborů. Ve vyprahlých a rozsáhlých táborech ale žije jen malá část z nich, ostatní obývají komunity v hostitelských zemích a v Jordánsku a Libanonu zase žijí v městských centrech, píše zpěvák. 

Upozorňuje také na to, že krize je dočasná. "Myslím, že záleží na definici slova dočasnost, ale nepotkal jsem mnoho uprchlíků, kteří by byli vyhnáni na desetiletí a mysleli si, že jen procházejí. Některé rodiny takto strávily dvě generace a někteří mladí lidé celý svůj život," říká Bono. Hlavním problémem je, že uprchlíky jen tolerujeme, ale nedáváme jim právo na svobodný pohyb a práci, píše. Většina z nich touží jednoho dne se vrátit domů, kde budou mít práci i lepší život.

Pro zlepšení situace je pro slavného aktivistu nutné přinutit Evropu i USA, aby začaly ve věci jednat chytřeji a mnohem rychleji. Je třeba předejít další krizi. Po rozmluvách se samotnými uprchlíky i vládními představiteli tak vidí potřebu zasáhnout ve třech hlavních oblastech.

Zaprvé je nutnost větší distribuce humanitární pomoci, a to přímo v místech s největší koncentrací potřebných, jako je například tábor Dadaab v Keni na hranicích Somálska, kde lidé živoří pod přístřešky vyrobenými z holí a plastových fólií.

Dalším bodem Bonova plánu je potřeba vidět uprchlíky nejen jako zátěž pro hostitelskou zemi, ale i jako přínos. Stejně tak je podle zpěváka potřeba podpořit rozvojové státy, které se zhroutily konfliktem, korupcí nebo slabou správou.

"Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky dělá ušlechtilou a mimořádně tvrdou práci. Ale to nestačí, když je tu chronický nedostatek angažovanosti samotných vlád, které očekávají, že se to stane globálním problémem," píše zpěvák v článku.

Bono Vox patří k horlivým aktivistům z řad celebrit. Kromě svých textů bojuje za myšlenku pacifismu také charitativními koncerty, zakládáním nadačních fondů a lobbuje při osobních schůzkách s vrcholnými politiky. Již několikrát byl proto nominován na Nobelovu cenu za mír.

V popu se hůř hledá obsah, rocková hudba je o něčem, nějak se to ve mně propojilo, říká kněz Ladislav Heryán. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 45 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy