Po staletí visel obraz připisovaný jednomu z nejslavnějších renesančních mistrů ve sbírkách a galeriích, aniž by vzbuzoval větší pochybnosti. Přesto na něm odborníci opakovaně nacházeli detail, který nezapadal do zbytku díla. Odpověď po letech překvapivě nepřinesl historik umění ani restaurátor, ale umělá inteligence. Ta odhalila stopu, která může nadobro změnit pohled na vznik slavného obrazu.
Umělá inteligence dokáže rozpoznávat vzorce a detaily, které lidskému oku často unikají. Právě díky této schopnosti se jí podařilo odhalit nečekanou zvláštnost na slavném obrazu připisovaném renesančnímu malíři Raffaelovi.
Pozornost výzkumníků se soustředila na obraz známý jako Madonna della Rosa neboli Madona s růží. Kontroverze se týká tváře svatého Josefa, která se nachází v levé horní části kompozice. Podle výsledků analýzy totiž existuje vysoká pravděpodobnost, že ji nenamaloval sám Raffael.
Otázka autorství tohoto díla přitom není nová. Historici umění o něm diskutují už desítky let. Jisté je pouze to, že obraz byl v roce 1667 zaznamenán v jednom španělském klášteře, kde zůstal až do roku 1857, kdy se stal součástí sbírek španělského národního muzea. Co se s dílem dělo před rokem 1667, však zůstává záhadou.
Přestože byl obraz ve Španělsku po staletí považován za Raffaelovo dílo, někteří odborníci upozorňovali na rozdíly mezi postavou svatého Josefa a ostatními figurami. Odlišná práce s barvami i způsob provedení podle nich naznačovaly, že se na obraze mohli podílet také členové Raffaelovy dílny.
„Přisouzení díla Raffaelově dílně bylo postupně přijímáno a autorství bývalo připisováno zejména jeho žákovi Giuliu Romanovi a možná také Gianfrancescu Pennimu. Ve Španělsku však původní přisouzení Raffaelovi nikdy zpochybněno nebylo,“ uvedl v roce 2023 chemik Howell Edwards z britské University of Bradford.
K potvrzení autorství uměleckého díla je obvykle potřeba kombinace mnoha důkazů. V tomto případě se do pátrání zapojila také umělá inteligence. Výzkumníci z Velké Británie a Spojených států vytvořili speciální algoritmus, který se učil rozpoznávat charakteristické znaky Raffaelovy tvorby na základě obrazů, jejichž autorství je považováno za jisté.
Raffael Santi, známý také jako Raffaello Sanzio da Urbino nebo jednoduše Raphael (28. března 1483, Urbino – 6. dubna 1520, Řím), byl italský malíř a architekt období vrcholné renesance. Spolu s Leonardem da Vinci a Michelangelem je řazen mezi nejvýznamnější umělce této éry. Jeho tvorba zásadně ovlivnila vývoj evropského malířství a její vliv přetrvával až do 19. století.
Kdo tedy postavu vytvořil?
„Pomocí analýzy hlubokých znaků jsme počítač trénovali na ověřených Raffaelových obrazech, aby dokázal rozpoznat jeho styl do mimořádných detailů: od tahů štětcem přes barevnou paletu a stínování až po další prvky díla,“ vysvětlil matematik a informatik Hassan Ugail z University of Bradford.
Podle něj dokáže počítač analyzovat obraz mnohem hlouběji než pouhý lidský zrak. „Počítač vidí mnohem hlouběji než lidské oko, až na mikroskopickou úroveň,“ dodal.
Vývoj podobných systémů není jednoduchý. Strojové učení obvykle potřebuje obrovské množství příkladů, což je u jednoho historického umělce problematické. Výzkumníci proto využili upravenou verzi architektury ResNet50 vyvinuté společností Microsoft a spojili ji s metodou strojového učení známou jako Support Vector Machine.
Tento přístup už dříve prokázal přibližně 98procentní úspěšnost při rozpoznávání Raffaelových obrazů. Většinou přitom analyzuje celé obrazy. V tomto případě se však vědci rozhodli zaměřit také na jednotlivé tváře.
Výsledky byly překvapivé. Zatímco Madona, Ježíšek i svatý Jan Křtitel nesly jasné znaky Raffaelovy práce, tvář svatého Josefa nikoliv. Právě tato postava byla už dříve některými odborníky označována za nejslabší část celé kompozice.
„Když jsme testovali celý obraz Madonna della Rosa, výsledky nebyly jednoznačné,“ uvedl Ugail. „Proto jsme následně analyzovali jednotlivé části. Zatímco zbytek obrazu byl potvrzen jako Raffaelovo dílo, u Josefovy tváře se ukázalo, že s největší pravděpodobností nepochází od Raffaela.“
Kdo tedy postavu vytvořil? Jednou z možností je Raffaelův žák Giulio Romano, který se na řadě mistrových zakázek podílel. Jistotu však vědci nemají.
Madona s růží vznikla pravděpodobně mezi lety 1518 a 1520. Už v polovině 19. století začali někteří kunsthistorici pochybovat, zda Raffael skutečně namaloval celý obraz vlastní rukou. Nová studie nyní těmto pochybnostem poskytla silnou podporu.
Autoři výzkumu zároveň zdůrazňují, že umělá inteligence nemá nahradit historiky umění ani restaurátory. Má sloužit jako další nástroj, který může odborníkům pomoci při ověřování pravosti uměleckých děl.
„Nejde o situaci, kdy by umělá inteligence přebírala lidem práci,“ zdůraznil Ugail. „Ověřování autorství uměleckého díla zahrnuje řadu faktorů, od historie vlastnictví přes použité pigmenty až po stav díla. Takový software ale může být jedním z nástrojů, které celý proces podpoří,“ uzavřel Ugail.
VIDEO:
Zdroj: Heritage Science, CNN, The Guardian
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Německá extremistka Liebichová vydaná z Česka si odpyká trest v mužské věznici
Německá pravicová extremistka Marla Svenja Liebichová zadržená v dubnu v Česku si svůj trest odpyká v mužské věznici. S odvoláním na rozhodnutí ženské věznice v saském městě Chemnitz o tom ve čtvrtek informovala agentura DPA.
Pirátští uzurpátoři, napadla Anglii viceprezidentka. Argentinci se pak soupeři vysmáli
Argentinští fotbalisté slavili středeční vítězství v semifinále mistrovství světa 2:1 nad Anglií s plakátem připomínajícím válku o Falklandy v roce 1982. Podle agentur jim za to hrozí trest od světové federace FIFA, jež politické projevy při zápasech zakazuje.
Macinka v Izraeli otevřel dveře českým firmám. Na závěr zaklepal na dveře Mosadu
Česko a Izrael chtějí proměnit dlouholeté politické partnerství v ještě užší ekonomickou spolupráci. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) přivezl do Tel Avivu rekordní českou podnikatelskou delegaci, kterou přímo na místě doprovázel i deník Aktuálně. Řeč přišla na české zapojení do poválečné obnovy Gazy či obrannou spolupráci. Tečka za cestou byla Macinkova schůzka se šéfem Mosadu.
Požár budovy ve Zlíně likvidují hasiči už týden, kriminalisté vyslýchají svědky
Rozsáhlý požár budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně likvidují hasiči už týden. Stejně jako v předchozích dnech prolévají vodou sutiny objektu, jehož část se minulý týden zřítila. Jak dlouho ještě zásah potrvá, nechtějí hasiči předjímat.
Radioaktivita v Karlíně. Důchodce z Düsseldorfu ozářil stovky Čechů
Sedm roků trvalo, než se německý projekt Kraftwerk znovu ukázal v Praze. A návrat to byl vskutku fenomenální. Ve středu v zaplněném prostoru Fórum Karlín rozstříkl Ralf Hütter hektolitry elektronické energie. Přesto je stále zjevnější, že tahle desítky let neměnná kapitola se přiblížila ke svému konci.