Výzkumníci potvrdili, že obecné vnímání věku a stárnutí je jeden velký omyl. Dokázali, že existuje rozpor mezi biologickým věkem, tedy oficiálním číslem podle data narození, a tím subjektivním, tedy jak se člověk cítí.
"Subjektivní vnímání věku se v průběhu života proměňuje. Většina dětí a dospívajících se cítí starší, než ve skutečnosti jsou. Tento dojem se mění okolo 25. roku života, kdy se pociťovaný věk oproti biologickému snižuje," uvedl pro BBC jeden z autorů studie, profesor psychologie Brian A. Nosek z Virginské univerzity.
Rozpor je výraznější s vyšším věkem. Biologický věk se zvyšuje, ale člověk se na něj necítí a s každými dalšími narozeninami je otrávenější. Výzkum, zveřejněný mimo jiné na webu PsyArXiv, pracoval se 30 tisíci lidmi a ukázal, že 70 procent z nich se cítilo mladší, než byl jejich biologický věk. Otřepaná fráze, že "věk je jenom číslo", se tak nyní ukázala jako pravdivá.
Cítit se mladší pomáhá i zdraví
Badatelé zkoumali i duševní a fyzické zdraví osob, které prohlašovaly, že se cítí mladší, než jsou. Subjektivní věk je složitý koncept, jejž utváří mnoho faktorů - kromě pociťovaného věku také vzhled, fyzické zdraví, takzvaný sociální věk či intelektuální věk, tedy jaké má člověk zájmy a cíle.
Cítit se mladý totiž přináší spoustu výhod. Podle článku profesorů psychologie z Floridské státní univerzity a Univerzity v Montpellieru, který vyšel v časopise Journal of Personality, jsou lidé s mladší myslí otevřenější, svědomitější a působí sympatičtěji.
Naopak pocity stáří s sebou přináší vysoký krevní tlak, cukrovku a depresi. Pokud si totiž člověk připadá mladší, má tendenci dodržovat zdravou životosprávu, což jej činí silnějším. "Zkoumaní lidé, kteří se cítili starší, nepociťovali tolik energie, nadšení, zvědavosti a touhy po socializaci," tvrdí výzkumníci.
Lidé se bojí stereotypů
Pozitivní smýšlení o věku ovlivňuje i stárnutí mozku. Výzkumníci využili k odhadu subjektivního věku vyšetření magnetickou rezonancí. Ukázalo se, že stárnutí mozku a duševní zdraví jsou mnohem více svázané právě se subjektivním věkem než s tím biologickým.
Vědci se rovněž snažili zjistit, proč vůbec panuje mezi subjektivním a biologickým věkem nesrovnalost. Podle nich se jedná o formu obrany proti stereotypům.
Lidé si totiž určitá stadia života spojují s určitými představami, například že v 18 letech má člověk dospět, ve 30 by měl mít správně nastartovanou kariéru a ve 40 být připravený na krizi středního věku. Většina však na tyto milníky není připravena a brání se.
Nová vědecká teze tak může vést k přehodnocení těchto představ. "To, jak mladý se člověk cítí, ovlivňuje jeho každodenní rozhodování o životě a tím pádem i jeho kvalitu," dodal profesor Nosek.
Video: Podívejte se na příběh nejstarší ženy na světě
