


Ze zarostlé stavby s popraskanou lodžií vytvořili osobitý domov propojující funkcionalismus, retro i současný design. Vendula a Jakub rekonstruovali dům doslova za pochodu - zatímco v jedné části bourali, v druhé bydleli. Výsledkem je interiér, který nevznikl podle trendů, ale podle emocí.
„Pamatuju si přesně tu chvíli, kdy jsme k domu teprve přijížděli a jako první nás učarovala jakási osobitost samotného domu i okolí. Před domem byl nízký plot z cypřišů a zídka popnutá břečťanem. Předzahrádka byla sice zarostlá, ale dům s rovnou střechou a sofistikovaným proskleným vchodem byl okouzlující,“ vzpomíná Vendula.
Dům na ně působil jinak než všechny ostatní nemovitosti, které během roku a půl hledání viděli. Funkcionalistické prvky, oddělené společenské a soukromé patro i zvláštní atmosféra místa v nich okamžitě vyvolaly pocit domova. „Možná jsme se víc báli toho pocitu, že o něj přijdeme, než že se zavážeme koupí,“ říká dvojice. Druhý den po prohlídce tak padlo definitivní rozhodnutí.



Přestože bylo už při koupi jasné, že dům nebude bez práce, mladý pár technický stav příliš neřešil. „Pro nás to byla prostě výzva,“ vysvětlují dnes. Zpočátku plánovali jen drobné opravy. Vymalovali, vyměnili kotel, opravili střechu a postupně ošetřovali původní prvky. Postupem času ale začali chápat, že dům má mnohem větší potenciál. A zároveň si uvědomili, že mají kolem sebe lidi, kteří jim dokážou pomoci.
„Možná za to, jak jsme se nakonec k renovaci domu postavili, mohly nejen naše schopnosti, ale i schopnosti našich otců, kteří nám dost pomáhali. Tak jsme začali plánovat, jak možnosti kostky co nejefektivněji zrealizovat a vytěžit z jejího potenciálu maximum.“
Rekonstrukce se postupně změnila v dlouhodobý projekt, který ovlivnil prakticky celý jejich život. Část domu opravovali, zatímco ve druhé bydleli. Po dokončení horního patra se přestěhovali dolů a celý proces opakovali znovu. „Je to život v provizoriu, plný improvizace a chaosu. Pokud se na to člověk nastaví, tak tím propluje, aniž by se zbláznil,“ popisují otevřeně.

Přestože se snažili zachovat optimismus, některé objevy během rekonstrukce byly náročné i pro ně. Největší komplikace přišla po sundání venkovního obložení domu.
„Pod obložením byla atika v hodně špatném stavu a bylo ji potřeba rozebrat až po věnec a znovu dostavit, než se renovovala pultová střecha.“ Další problém představovalo zatékání přes popraskanou lodžii. Naštěstí se později už žádné zásadní skryté vady neobjevily. I díky tomu mohli většinu rekonstrukce zvládnout svépomocí.
Sami si dělali omítky, topení, schodiště i část elektroinstalace. Odborníkům přenechali hlavně střechu, koupelny nebo renovaci podlah. Právě koupelny a střecha se nakonec ukázaly jako finančně nejnáročnější položky. „Na koupelny jsme měli řemeslníka, který není nejlevnější, ale aspoň jsme věděli, že tu práci odvede dobře a my budeme s výsledkem spokojení.“
Dnes je „Kostka“ výrazná právě svou atmosférou. Interiér kombinuje funkcionalismus, retro, bauhaus i současné prvky, aniž by působil chaoticky. Vendula s Jakubem ale přiznávají, že žádný přesný styl nikdy nekopírovali. „Interiérový design vnímáme jednak jako vyjádření myšlenky, ale i pocitu, který z našeho domova máme. Není to trend.“
Právě emoce podle nich rozhodují o každém detailu. Nábytek, materiály i barvy vybírají dlouho a pečlivě. Neřídí se aktuálními trendy, ale tím, co s nimi skutečně rezonuje. „Jedna věc je mít nové nebo zrekonstruované bydlení, ale ta druhá věc je, aby to bydlení na vás promlouvalo, dýchalo a dělalo vám radost.“ Stejný princip se snaží přenést i do zahrady, kterou postupně budují tak, aby působila, jako by k domu patřila odjakživa.
Po téměř deseti letech práce dvojice přiznává, že dům stále není hotový. A možná nikdy nebude. „Rozhodně je to nekončící proces. Něco jako život člověka. Vyvíjíme se, stárneme… to je i příběh domu.“ Vedle nových zkušeností jim rekonstrukce přinesla ještě něco důležitějšího - hlubší vztah k místu, které si vytvořili vlastníma rukama.
„Dala nám pocit, že toho dokážeme hodně sami a že mít své vlastní osobité bydlení je tvůrčí záležitost.“ A litují někdy, že se do tak velkého projektu pustili tak mladí? „Koupili jsme dům jako neznalí nezkušení mlaďoši, kteří si mysleli, že vědí, do čeho jdou. A časem se to ukázalo jako dobrý nápad.“
Zdroj: autorský článek









Německá pravicová extremistka Marla Svenja Liebichová zadržená v dubnu v Česku si svůj trest odpyká v mužské věznici. S odvoláním na rozhodnutí ženské věznice v saském městě Chemnitz o tom ve čtvrtek informovala agentura DPA.



Argentinští fotbalisté slavili středeční vítězství v semifinále mistrovství světa 2:1 nad Anglií s plakátem připomínajícím válku o Falklandy v roce 1982. Podle agentur jim za to hrozí trest od světové federace FIFA, jež politické projevy při zápasech zakazuje.



Česko a Izrael chtějí proměnit dlouholeté politické partnerství v ještě užší ekonomickou spolupráci. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) přivezl do Tel Avivu rekordní českou podnikatelskou delegaci, kterou přímo na místě doprovázel i deník Aktuálně. Řeč přišla na české zapojení do poválečné obnovy Gazy či obrannou spolupráci. Tečka za cestou byla Macinkova schůzka se šéfem Mosadu.



Rozsáhlý požár budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně likvidují hasiči už týden. Stejně jako v předchozích dnech prolévají vodou sutiny objektu, jehož část se minulý týden zřítila. Jak dlouho ještě zásah potrvá, nechtějí hasiči předjímat.



Sedm roků trvalo, než se německý projekt Kraftwerk znovu ukázal v Praze. A návrat to byl vskutku fenomenální. Ve středu v zaplněném prostoru Fórum Karlín rozstříkl Ralf Hütter hektolitry elektronické energie. Přesto je stále zjevnější, že tahle desítky let neměnná kapitola se přiblížila ke svému konci.