Reportér v krátkých pumpkách s nazrzlou čupřinou vlasů vyvolává i po 90 letech kontroverzi. Vydavatelství se totiž v rámci Tintinových kulatin rozhodlo znovu vydat knihu, ve které jsou obyvatelé Konga vykresleni jako postavy větších rozměrů, s tučnými rudými rty a typickým oděvem zakrývajícím intimní partie.
Za problematické považuje vydání slavného komiksu například tvůrce konžského původu Barly Baruti, který v 80. letech krátce pracoval v ateliérech Studios Hergé. "Opravdu bychom si měli položit otázku, zda je na vydání Příběhů z Konga momentálně vhodná doba," odkazuje se Baruti na dobu, kdy jsou nacionalismus a rasismus opět na vzestupu.
Konžští aktivisté dokonce před 12 roky usilovali o stažení knihy z prodeje, se stížností u soudu ale nepochodili. Soudce jejich námitky smetl ze stolu s tím, že nejsou důkazy o tom, že by Hergé byl rasista.
"Tintin se zrodil z mé nevědomé touhy být dokonalý, být hrdinou," tvrdil jeho autor. Komiks jako první otiskla víkendová dětská příloha katolického bruselského listu Le Vingtieme Siecle, které tehdy Hergé šéfoval. Nejprve vzniklo několik krátkých příběhů pro časopis a v roce 1930 vyšel první díl sešitových dobrodružství s názvem Tintin v zemi Sovětů.
Všechny své příběhy Hergé domýšlel s velkou pečlivostí, spolupracoval s odborníky a dělal si i rozsáhlé rešerše. Je například známo, že než vyslal Tintina na obhlídku Měsíce, dlouho studoval problematiku vesmírných letů.
Spolu s dalším zbožím vydělává Tintin kreslířovým dědicům i sběratelům miliony dolarů. V roce 2016 se ve Francii vydražila další z původních kreseb z komiksových příběhů o Tintinovi a prodej plátna z titulní stránky sešitu První kroky na Měsíci dosáhl rekordní ceny 1,55 milionu eur (40 milionů korun). V roce 2014 se dvojstrana s kresbami Tintina, kterou Hergé vyhotovil v roce 1937, v aukci prodala za více než 2,5 milionu eur (68,6 milionu Kč).
Video: Rasismem je dnes každá blbost. Politickou korektnost odmítám, říká scenárista Mostu