Reklama
Reklama

„Byl mrtvý dřív, než zazněl výstřel.“ Kurt Cobain nespáchal sebevraždu, tvrdí výzkumníci

Vražda, nebo sebevražda? Smrt Kurta Cobaina patří k nejikoničtějším momentům moderní popkultury – a zároveň k těm, které dodnes budí pochybnosti. Oficiální verze mluví jasně, přesto se po více než třiceti letech znovu vrací otázky, které odmítají zmizet. „Lidé chtějí věřit, že se stalo něco jiného,“ zaznívá v debatách, které znovu otevírají staré rány.

25 Years Since Kurt Cobain and Courtney Love married
Mezi nejčastější podezřelé patří Cobainova manželka Courtney Loveová, která čelí podobným obviněním dlouhodobě. Sama přiznává, že narážky na svou údajnou vinu slýchá dodnes. „Neexistuje situace, kdy bych odešla z večírku a někdo neměl poznámku, že jsem ho zabila,“ přiznává s rezignací.Foto: Profimedia
Reklama

Když na den přesně před 32 lety našel 8. dubna 1994 elektrikář Gary Smith tělo frontmana skupiny Nirvana v jeho domě v Seattlu, zdálo se, že má celá tragédie jasné vysvětlení. Úřad koronera okresu King rozhodl, že šlo o sebevraždu. Smrt podle úřadu nastala po střelném poranění brokovnicí Remington Model 11 ráže 20.

Smrt sedmadvacetiletého hudebníka byla natolik otřesná, že se rychle proměnila v živnou půdu pro spekulace. Podobně jako u atentátu na Johna F. Kennedyho se začaly objevovat teorie, které zpochybňují oficiální závěry. A zatímco většina podobných narativů časem utichne, v Cobainově případě se vracejí znovu a znovu – často s novou energií.

Naposledy je oživila americká podcasterka Michelle Wilkinsová, která se označuje za nezávislou výzkumnici. Se svým týmem analyzovala veřejně dostupné materiály, včetně policejních zpráv, fotografií z místa činu a části pitevní dokumentace. Výsledkem je studie, která přichází s tvrzením, že Cobain mohl být ve skutečnosti obětí vraždy.

„Naši forenzní experti se domnívají, že byl mrtvý ještě předtím, než zazněl výstřel,“ tvrdí Wilkinsová. Podle její interpretace měl být hudebník před smrtí vystaven vysoké dávce heroinu a samotná scéna byla naaranžovaná tak, aby působila jako sebevražda. Mezi argumenty uvádí například nejasnosti v krevních stopách nebo extrémní hladinu drogy v těle, která by podle ní zpochybňovala Cobainovu schopnost manipulovat se zbraní.

Reklama
Reklama

Součástí analýzy je i rozbor dopisu na rozloučenou. Podle Wilkinsové obsahuje dvě odlišné části, které se liší stylem i tónem. Zatímco první část reflektuje Cobainův vztah k hudbě a slávě, závěrečné řádky podle ní působí nepřirozeně dramaticky. „Stačí se podívat, ty části vypadají jinak,“ tvrdí.

Úřady si stojí za svým

Podobné závěry ale narážejí na dlouhodobý odpor jak ze strany úřadů, tak lidí z Cobainova okolí. Policie v Seattlu opakovaně potvrdila, že na svém stanovisku nic nemění, a případ byl naposledy znovu přezkoumán v roce 2014 bez nových zjištění.

Skeptický je i bývalý manažer Nirvany Danny Goldberg, který Cobaina krátce před jeho smrtí viděl. „Byl v depresi. Pokusil se o sebevraždu už dřív. Mluvil o ní, psal o ní. Měl drogy, měl zbraň,“ konstatoval v jednom z rozhovorů. Podle něj je snaha hledat jiné vysvětlení spíše reakcí na velikost ztráty než na fakta.

Právě intenzita ztráty je klíčem k pochopení, proč se podobné teorie drží při životě. Cobain nebyl jen hudebník – stal se symbolem celé generace. Album Nevermind v roce 1991 sesadilo z čela hitparád Michaela Jacksona a Nirvana tím přenesla alternativní scénu do mainstreamu. Cobaina řada lidí vnímala jako neochotný „hlas generace“, což jeho předčasná smrt ještě umocnila. „Je lepší shořet než vyhasnout,“ tvrdil sám Kurt Cobain, největší rocková ikona 90. let.

Reklama
Reklama

Kdo byl Kurt Cobain

(20. února 1967 – 5. dubna 1994)

  • Patřil k nejvýraznějším hudebním osobnostem závěru 20. století. Narodil se v malém dřevařském městě Aberdeen, zhruba 100 kilometrů jihozápadně od Seattlu, které se v 90. letech stalo centrem grungeové scény. K jejím hlavním představitelům patřily vedle Nirvana také kapely Pearl Jam, Soundgarden a Alice in Chains.

  • Cobain založil Nirvanu v roce 1986 společně s Kristem Novoselicem, přičemž definitivní podobu kapela získala o čtyři roky později, když se k nim přidal bubeník Dave Grohl. Zlom nastal v roce 1991 s písní Smells Like Teen Spirit, která se stala jedním z nejhranějších hitů na MTV a dodnes bývá označována za jednu z nejzásadnějších alternativních skladeb všech dob.

Významnou roli v šíření konspiračních teorií sehrál i dokument Kurt & Courtney z roku 1998, který otevřel prostor pro spekulace o možném cizím zavinění. Mezi nejčastější terče patří Cobainova manželka Courtney Love, která čelí podobným obviněním dlouhodobě. Sama přiznává, že narážky na svou údajnou vinu slýchá dodnes. „Neexistuje situace, kdy bych odešla z večírku a někdo neměl poznámku, že jsem ho zabila,“ přiznává s rezignací.

Navzdory tomu se objevují i hlasy upozorňující na problematickou povahu těchto spekulací. Část fanoušků i komentátorů poukazuje na to, že opakované obviňování Courtney Love má často misogynní podtext a ignoruje dostupná fakta. Internetové prostředí navíc umožňuje vznik stále extrémnějších teorií – od tvrzení, že Cobain svou smrt fingoval, až po bizarní konstrukce zahrnující tajné služby. Takové narativy se pravidelně vracejí s každou novou „analýzou“ nebo dokumentem.

Podle samotné Wilkinsové ale nejde o senzaci jako o snahu změnit vnímání celé události. Tvrdí, že legenda o Cobainově sebevraždě má i současné dopady, protože může ovlivňovat vnímání duševního zdraví. „Existují lidé, kteří věří, že si vzal život – a to má následky,“ říká. Proti tomu stojí argument, že právě neustálé zpochybňování reality může bránit přijetí skutečnosti. Cobainův příběh tak zůstává rozkročený mezi fakty a představami, které si o něm společnost vytvořila.

Reklama
Reklama

VIDEO: Konspiračních teorií, že Židé ovládají svět a organizují migraci, přibývá, říká šéf Židovských obcí

Zdroj: The Telegraph, Daily Mail, ČT24

Reklama
Reklama
Reklama