


Když 11. září 2001 narazila unesená letadla do věží Světového obchodního centra, byl velitel Frank Culbertson jediným občanem Spojených států, který se nenacházel na planetě Zemi. Spolu se dvěma ruskými kosmonauty kroužil na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) zhruba čtyři sta kilometrů nad zemí. Krátce po úderech teroristů orbitální komplex přeletěl přímo nad východním pobřežím USA.

Svět se tehdy změnil. Zatímco dole vládlo peklo, z okna stanice se nabízel pohled děsivý svou tichou netečností. Culbertson popadl kameru a z kupole namířil objektiv na New York. Z jižního cípu Manhattanu se přes oceán táhl masivní sloup kouře.
„Svět se dnes změnil. To, co říkám nebo dělám, je zcela nepatrné ve srovnání s tím, co se právě stalo naší zemi,“ hlásil pohnutým hlasem do řídicího střediska v Houstonu.
V otevřeném dopise, který odeslal o den později, popsal psychický otřes ještě otevřeněji: „Být na lodi, jejímž posláním je zlepšovat život na Zemi, a zároveň se dívat, jak je tento život ničen tak brutálními a úmyslnými činy, otřese psychikou každého člověka.“
Culbertson v tu chvíli netušil, že tragédie zasáhla i jeho osobní život. Mezi oběťmi v Pentagonu zahynul jeho blízký přítel a spolužák z námořní akademie Charles Burlingame, který pilotoval unesený let American Airlines číslo 77.
Posádka stanice sledovala zkázu v naprosté izolaci. Když Culbertson posílal zprávu dolů lidem zachváceným strachem, pokusil se nabídnout alespoň drobnou naději z nadhledu, který měl k dispozici pouze on sám: „Chtěl jsem jen, aby lidé věděli, že jejich země odsud stále vypadá dobře. A pro Newyorčany – vaše město z vesmíru stále vypadá skvěle.“

Mise Expedice 3 byla pro Franka Culbertsona jeho třetím a zároveň posledním vesmírným letem. Na Zemi se vrátil v prosinci 2001 a o necelý rok později službu v NASA uzavřel.
Z oboru však neodešel. Přesunul se do soukromého sektoru, kde vedl vývoj pilotovaných letů a podílel se na konstrukci nákladní lodi Cygnus, která zásobuje Mezinárodní vesmírnou stanici dodnes.



Dnes sedmasedmdesátiletý veterán žije v ústraní na odpočinku, stále však zasedá ve správní radě neziskové organizace Space Foundation a občas přednáší o tom, jak křehká se planeta Země zdá ve chvíli, kdy se na ni díváte z temnoty vesmíru.
Zdroj: Space.com, NASA



Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (7,6 miliardy korun), tedy 15 procent z celkově přidělených dvou miliard eur (49 miliard korun), oznámila Evropská komise. Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.



Má skalpy Simony Halepové nebo Angelique Kerberové, dotáhla to na 55. místo žebříčku a byla dvakrát členkou vítězného fedcupového týmu. Dnes už třiatřicetiletá Denisa Šátralová, kterou tenisový svět znal jako Allertovou, upíná pozornost hlavně k brzy pětileté dceři Lauře. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz se rozpovídala o tom, proč se nevrátila na okruh WTA i proč kandiduje ve volbách na Praze 5.



Hodnota majetku nejbohatšího člověka světa Elona Muska na začátku týdne znovu překonala jeden bilion dolarů. Konkrétně ji denně aktualizovaný žebříček agentury Bloomberg odhaduje na 1,04 bilionu USD (22,6 bilionu korun).



Ve středu bude nad Českou republikou ještě převládat slunečné a teplé počasí. To se ale má změnit ve čtvrtek, kdy současné babí léto skončí. Může zapršet a vyloučené nejsou ani bouřky. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).



Střední školy ve Francii zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují demokratické debatě se studenty. V úterý odpoledne to při interpelacích oznámil premiér Sébastien Lecornu. Ten také ostře kritizoval násilnosti, které doprovází studentské protesty v posledních dnech.