Sídliště nejsou králíkárny. Některá by si zasloužila památkovou ochranu, říká historik architektury

Sídliště nejsou králíkárny. Některá by si zasloužila památkovou ochranu, říká historik architektury
Výstava Bydliště: panelové sídliště / Plány, realizace, bydlení 1945-1989 má chronologický charakter. Návštěvník může projít všemi obdobími vývoje sídlišť.
I obdobím takzvaných protosídlišť, která vznikala ve 40. letech. Patří mezi ně například pražská Solidarita. Expozice zahrnuje i původní dveře z řadových domků v maketě vstupu.
Na výstavě jsou použity i prefabrikované díly, které slouží jako podstavce výstavních vitrín a stolů.
Během pětiletého výzkumu, jehož je výstava symbolickou tečkou, odborníci zmapovali sedm desítek českých sídlišť.
Foto: Jakub Plíhal
Petra Jansová Jakub Plíhal Petra Jansová, Jakub Plíhal
26. 1. 2018 9:01
Výstava Bydliště: panelové sídliště / Plány, realizace, bydlení 1945-1989, která se právě koná v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, má přiblížit historii vybraných sídlišť v ČR a poukázat na to, že ne všechna sídliště jsou stejná. Expozice obsahuje nejenom plány a modely, ale i dobové snímky nebo zařízení bytů.

"V Praze a v panelovém bytě bych nechtěl být ani po smrti," stálo v roce 1989 v prvním čísle časopisu Architektura ČSR. A panelové domy a sídliště byly opovrhovanou formou bydlení ještě nedávno.

S tím ale nesouhlasí odborníci, kteří se podíleli na pětiletém výzkumu. Jeho symbolickou tečkou je výstava v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze s názvem Bydliště: panelové sídliště / Plány, realizace, bydlení 1945-1989. Podle jejích autorů jsou sídliště naopak svébytnou architektonickou kategorií. 

"Hned na začátku si můžeme položit symbolickou otázku: patří vůbec paneláky a panelová sídliště do dějin architektury? Mnoho lidí si to dlouho nemyslelo a řada si jich to nemyslí ještě dnes," říká historik architektury Rostislav Švácha.

Panelové domy jsou podle něj sice ve velké míře produktem stavební technologie a lze je takto i vnímat. Nicméně v průzkumu, který Švácha zastřešoval jako garant, se tým mezioborových odborníků zaměřil mimo jiné i na to, kdy se z paneláků stává skutečná architektura.

"A takové momenty skutečně nastávají, a to nejčastěji v 60. letech. My jsme toto období nazvali ´krásným´. V té době zvítězily záměry architektů nad silou technologií, což bohužel nevydrželo a v 70. a 80. letech se to zhoršilo," dodává.

Sídliště versus města

Jako druhý problém označuje Švácha vztah sídliště a města. "Sídlištím se často vytýká a do určité míry právem to, že nejsou městy. Jejich zástavba je rozvolněná a obtížně se v nich orientuje," přibližuje. 

Výzkum se zaměřil především na panelová sídliště, zmapoval ale i výstavbu takzvaných protosídlišť, která vznikala ve 40. letech. Ta byla ještě stavěna zděnou technologií, ale využívala prefabrikované prvky a principy funkcionalistického urbanismu. Mapování končí v polovině 90. let, kdy se paneláky přestaly stavět. Další vývoj sídlišť, včetně snah o jejich humanizaci nebo zateplování, tým řešil také.

Došlo i na srovnávání s výstavbou sídlišť v zahraničí. Po skončení druhé světové války se sídliště stavěla po celém světě, boom nastal v 50. letech. "Když si srovnáte například francouzská a česká sídliště z 60. let, zjistíte, že jsou naprosto stejná. Stejně jako systém jejich výstavby za velké podpory státu," vysvětluje Švácha. 

Podobnost se ale vytrácí v 70. letech, kdy se v západní Evropě začala prosazovat neoliberalistická ideologie založená na tom, že všechno vyřeší trh. Tehdy se na Západě od mohutné výstavby sídlišť upustilo, v Československu však během normalizace byla architektura ovlivněna požadavky na kvantitu a finanční úspory.

Sídliště jako památky

Nicméně i výzkum sídlišť je v současnosti celosvětovým trendem. Stejně jako jejich kritika. Hanlivá přezdívka "králíkárna" se používala dokonce i ve Francii.

"Negace vzbuzovala sídliště už v 60. letech, tehdy zaznívaly především od architektů, v 80. letech se kritika sídlišť stala masovým jevem. Tehdy se nelíbila už ani straně a vládě," přibližuje Švácha s tím, že nejčastěji sídliště kritizují lidé, kteří v nich nežijí.

Tým badatelů se rovněž zabýval možnostmi památkové ochrany. Některá sídliště například v Německu byla už památkou prohlášena. "U nás se tato možnost ještě před pětadvaceti lety jevila jako absurdní. Sídliště bylo vnímáno jako pravý opak toho, co je památkově chráněné. Přece jen se ale od té doby vnímání sídlišť změnilo," připomíná Švácha s tím, že pokusy o zápis na seznam kulturních památek se objevily už i v Česku. 

"U nás když není něco památkově chráněné, je to odsouzené k zániku," uzavírá.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Sanitka srazila v Praze na přechodu chodkyni, žena je vážně zraněná

Vážná zranění utrpěla ve středu večer chodkyně, kterou na pražských Vinohradech srazila převozová sanitka, řekla mluvčí pražské zdravotnické záchranné služby Jana Poštová. Policisté zjišťují okolnosti nehody a žádají případné svědky, aby se jim přihlásili, uvedla mluvčí pražské policie Violeta Siřišťová.

Auto osmadvacetiletou chodkyni srazilo na křižovatce Anglické a Londýnské ulice kolem 19:40, řekla policejní mluvčí. Neupřesnila, zda se nehoda odehrála na přechodu.

Záchranáři sraženou ženu odvezli do nemocnice. "Utrpěla mnohočetná poranění," uvedla Poštová. Zdůraznila, že se nejednalo o vozidlo pražských záchranářů.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Při útoku u amerického Pentagonu zemřel policista i útočník, motiv je nejasný

Na autobusové zastávce uvnitř komplexu amerického ministerstva obrany v úterý zaútočil muž na člena ochranky Pentagonu a zabil ho. Sedmadvacetiletý pachatel pak následně zemřel při přestřelce. Podrobnosti incidentu, který si vynutil dočasné uzavření celého sídla amerického ministerstva obrany, zatím nejsou jasné, federální vyšetřovatelé nicméně sestavují profil útočníka a snaží se přijít na motiv jeho činu, napsala agentura AP.

Pachatelem byl podle několika vyšetřovatelů zřejmě Austin William Lanz. Podle nejmenovaných zdrojů AP se rozběhl na člena ochranky Pentagonu George Gonzaleze a pobodal ho do krku. Další policisté na místě útočníka následně zastřelili.

K útoku došlo na zastávce v bezprostřední blízkosti budovy Pentagonu, která je přestupní stanicí mezi metrem a řadou autobusových linek, a jíž denně prochází tisíce zaměstnanců ministerstva.

Mluvčí ministerstva obrany na úterní tiskové konferenci nechtěl médiím sdělit ani základní okolnosti útoku, jen zmínil, že byl napaden policista a že došlo k přestřelce. Nevyloučil také teroristický ani jiný motiv s tím, že nechce zasahovat do probíhajícího vyšetřování. Bližší informace neposkytl ani Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 30 minutami

U Kralup nad Vltavou vykolejil nákladní vlak, koridor bude stát až do čtvrtečního rána

U Kralup nad Vltavou vykolejil ve středu brzy ráno nákladní vlak. Mimo trať skončily tři vozy. Při nehodě se nikdo nezranil, škoda na vlaku dosáhla tří milionů korun, na trati je škoda za jeden milion korun, uvedl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Provoz na trati je zastavený. Omezení se dotkne desítek spojů včetně mezinárodních, uvedly na svém webu České dráhy (ČD). V úseku je náhradní autobusová doprava.

Podle mluvčího Správy železnic Dušana Gavendy potrvá omezení zřejmě do čtvrtečních brzkých ranních hodin, nyní na místě pokračuje odklízení vykolejených vozů, řekl Gavenda po 20:00.

Nehoda se stala krátce před 05:00 v úseku mezi Kralupy - Libčice nad Vltavou. Podle ČD vykolejil vlak jiného dopravce. "Vykolejil v prostoru výhybky," řekl Drápal. Drážní inspekce na místě zjišťovala příčiny a okolnosti nehody, vyšetřování pokračovalo celé odpoledne. Po jeho skončení na místě začalo odklízení vagonů.

"Je předpoklad, že ještě v noci, odhadem kolem půlnoci, začne oprava trati," popsal Gavenda. Mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová už dnes ráno uvedla, že není poškozené trakční vedení. Podle předběžných informací Českých drah by provoz po jedné koleji mohl být obnoven kolem 4:00.

V úseku Praha-Holešovice - Kralupy nad Vltavou funguje náhradní autobusová doprava, ovšem v omezeném počtu autobusů. Cestující mohou také využít linku Pražské integrované dopravy číslo 370.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

OSN má obavy o desetitisíce Afghánců, v Laškargáhu by je mohly uvěznit boje s Tálibánem

OSN má velké obavy o bezpečnost desetitisíců obyvatel afghánského Laškargáhu, které by v tomto městě mohly uvěznit boje mezi vládními vojsky a islamistickým hnutím Tálibán. V New Yorku to dnes podle agentury Reuters uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Tálibán svou ofenzivu proti afghánské vládě zesiluje od dubna, kdy USA oznámily, že do září stáhnou z Afghánistánu své vojáky, čímž ukončí svou dvacetiletou vojenskou přítomnost v zemi.

"Od začátku roku konflikt v Afghánistánu přinutil skoro 360.000 lidí opustit domovy. Od roku 2012 bylo vysídleno zhruba pět milionů lidí," řekl Dujarric novinářům.

Boje jsou velmi intenzivní zejména v okolí města Herát, nedaleko západní hranice s Íránem, a v Kandaháru a právě v Laškargáhu na jihu země.

"Máme velké obavy o bezpečnost a ochranu lidí v Laškargáhu na jihu země, kde by boje mohly uvěznit desetitisíce lidí," řekl Dujarric. Doplnil přitom, že z provincií Hílmand a Kandahár byl hlášen nárůst počtu civilních obětí a destrukce civilních budov i kritické infrastruktury, včetně nemocnicí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy