Sídliště nejsou králíkárny. Některá by si zasloužila památkovou ochranu, říká historik architektury

Sídliště nejsou králíkárny. Některá by si zasloužila památkovou ochranu, říká historik architektury
Výstava Bydliště: panelové sídliště / Plány, realizace, bydlení 1945-1989 má chronologický charakter. Návštěvník může projít všemi obdobími vývoje sídlišť.
I obdobím takzvaných protosídlišť, která vznikala ve 40. letech. Patří mezi ně například pražská Solidarita. Expozice zahrnuje i původní dveře z řadových domků v maketě vstupu.
Na výstavě jsou použity i prefabrikované díly, které slouží jako podstavce výstavních vitrín a stolů.
Během pětiletého výzkumu, jehož je výstava symbolickou tečkou, odborníci zmapovali sedm desítek českých sídlišť.
Foto: Jakub Plíhal
Petra Jansová Jakub Plíhal Petra Jansová, Jakub Plíhal
26. 1. 2018 9:01
Výstava Bydliště: panelové sídliště / Plány, realizace, bydlení 1945-1989, která se právě koná v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, má přiblížit historii vybraných sídlišť v ČR a poukázat na to, že ne všechna sídliště jsou stejná. Expozice obsahuje nejenom plány a modely, ale i dobové snímky nebo zařízení bytů.

"V Praze a v panelovém bytě bych nechtěl být ani po smrti," stálo v roce 1989 v prvním čísle časopisu Architektura ČSR. A panelové domy a sídliště byly opovrhovanou formou bydlení ještě nedávno.

S tím ale nesouhlasí odborníci, kteří se podíleli na pětiletém výzkumu. Jeho symbolickou tečkou je výstava v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze s názvem Bydliště: panelové sídliště / Plány, realizace, bydlení 1945-1989. Podle jejích autorů jsou sídliště naopak svébytnou architektonickou kategorií. 

"Hned na začátku si můžeme položit symbolickou otázku: patří vůbec paneláky a panelová sídliště do dějin architektury? Mnoho lidí si to dlouho nemyslelo a řada si jich to nemyslí ještě dnes," říká historik architektury Rostislav Švácha.

Panelové domy jsou podle něj sice ve velké míře produktem stavební technologie a lze je takto i vnímat. Nicméně v průzkumu, který Švácha zastřešoval jako garant, se tým mezioborových odborníků zaměřil mimo jiné i na to, kdy se z paneláků stává skutečná architektura.

"A takové momenty skutečně nastávají, a to nejčastěji v 60. letech. My jsme toto období nazvali ´krásným´. V té době zvítězily záměry architektů nad silou technologií, což bohužel nevydrželo a v 70. a 80. letech se to zhoršilo," dodává.

Sídliště versus města

Jako druhý problém označuje Švácha vztah sídliště a města. "Sídlištím se často vytýká a do určité míry právem to, že nejsou městy. Jejich zástavba je rozvolněná a obtížně se v nich orientuje," přibližuje. 

Výzkum se zaměřil především na panelová sídliště, zmapoval ale i výstavbu takzvaných protosídlišť, která vznikala ve 40. letech. Ta byla ještě stavěna zděnou technologií, ale využívala prefabrikované prvky a principy funkcionalistického urbanismu. Mapování končí v polovině 90. let, kdy se paneláky přestaly stavět. Další vývoj sídlišť, včetně snah o jejich humanizaci nebo zateplování, tým řešil také.

Došlo i na srovnávání s výstavbou sídlišť v zahraničí. Po skončení druhé světové války se sídliště stavěla po celém světě, boom nastal v 50. letech. "Když si srovnáte například francouzská a česká sídliště z 60. let, zjistíte, že jsou naprosto stejná. Stejně jako systém jejich výstavby za velké podpory státu," vysvětluje Švácha. 

Podobnost se ale vytrácí v 70. letech, kdy se v západní Evropě začala prosazovat neoliberalistická ideologie založená na tom, že všechno vyřeší trh. Tehdy se na Západě od mohutné výstavby sídlišť upustilo, v Československu však během normalizace byla architektura ovlivněna požadavky na kvantitu a finanční úspory.

Sídliště jako památky

Nicméně i výzkum sídlišť je v současnosti celosvětovým trendem. Stejně jako jejich kritika. Hanlivá přezdívka "králíkárna" se používala dokonce i ve Francii.

"Negace vzbuzovala sídliště už v 60. letech, tehdy zaznívaly především od architektů, v 80. letech se kritika sídlišť stala masovým jevem. Tehdy se nelíbila už ani straně a vládě," přibližuje Švácha s tím, že nejčastěji sídliště kritizují lidé, kteří v nich nežijí.

Tým badatelů se rovněž zabýval možnostmi památkové ochrany. Některá sídliště například v Německu byla už památkou prohlášena. "U nás se tato možnost ještě před pětadvaceti lety jevila jako absurdní. Sídliště bylo vnímáno jako pravý opak toho, co je památkově chráněné. Přece jen se ale od té doby vnímání sídlišť změnilo," připomíná Švácha s tím, že pokusy o zápis na seznam kulturních památek se objevily už i v Česku. 

"U nás když není něco památkově chráněné, je to odsouzené k zániku," uzavírá.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

Epidemie covidu dál ustupuje, v pátek přibylo zhruba 2200 nových případů

Letní vlna epidemie covidu-19, která začala v Česku zpomalovat na konci července, dál slábne. Za pátek přibylo v zemi 2194 nových případů koronaviru, to je o 212 méně než před týdnem. Laboratoře odhalily uplynulý den 880 podezření na opakovanou nákazu, minulý pátek jich bylo o 89 víc. O dvě stovky se v mezitýdenním srovnání snížil počet hospitalizovaných s covidem, kterých je nyní 1025. Počet pacientů ve vážném stavu se výrazně nemění, před tímto víkendem jich bylo v nemocnicích 33.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

V Českém Švýcarsku byl v noci klid, drony objevily tři místa s vyšší teplotou

V národním parku České Švýcarsko byl v noci klid, drony objevily tři místa se zvýšenou teplotou v okolí Pravčické brány a Kozího hřbetu, uvedli v sobotu ráno hasiči.

V pátek hasiči požár po 20 dnech dohasili, nyní pokračuje fáze takzvané technologické pomoci, kterou koordinuje štáb Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje. V sobotu se začnou vracet domů obyvatelé evakuovaných částí Hřenska a osad Mezná a Mezní Louky. Pro turisty zůstává tato část národního parku zavřená.

Podle generálního ředitele hasičského záchranného sboru Vladimíra Vlčka budou dál požářiště monitorovat také drony s termokamerami. Vrtulníky, které se na boji s ohněm podílely, v pátek odletěly, ještě odpoledne ale nabíraly vodu z Labe a prolévaly půdu nad Hřenskem. Ohniska je podle Vlčka důležité hlídat a případně včas zasáhnout. Helikoptéry se tak mohou v případě potřeby do oblasti vrátit do 30 minut.

před 1 hodinou

Sněmovna reprezentantů schválila Bidenův sociální a klimatický balík

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balík sociálních a klimatických opatření. Balík počítá s výdaji ve výši zhruba 430 miliard dolarů, které chce vláda použít například na snižování uhlíkových emisí. Na ekologická opatření je vyčleněno 374 miliard dolarů (devět bilionů Kč) a vláda plánuje zavést či zvýšit podporu pro nákup elektromobilů či instalaci solárních panelů a větrných elektráren.

Plánují se také daňové úlevy pro jadernou energetiku či technologie zachycování oxidu uhličitého. Dalších 64 miliard dolarů chce administrativa utratit ve zdravotnictví. Nový zákon umožňuje vládnímu programu zdravotního pojištění Medicare vyjednávat s farmaceutickými společnostmi o cenách léků, což by podle navrhovatelů mohlo vést k výrazným úsporám.

Plán počítá s dodatečnými příjmy či úsporami ve výši až 740 miliard dolarů v příštích deseti letech. Balík zavádí novou daň se sazbou 15 procent pro firmy s ročním ziskem nad jednu miliard dolarů. Odhadovaný výnos za deset let je 258 miliard dolarů. Dalších 70 miliard dolarů by do státní kasy měla přinést během deseti let nová daň ze zpětného odkupu akcií. Úspory realizované v programu Medicare pak Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) odhaduje na 288 miliard dolarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy