Sídliště nejsou králíkárny. Některá by si zasloužila památkovou ochranu, říká historik architektury

Sídliště nejsou králíkárny. Některá by si zasloužila památkovou ochranu, říká historik architektury
Výstava Bydliště: panelové sídliště / Plány, realizace, bydlení 1945-1989 má chronologický charakter. Návštěvník může projít všemi obdobími vývoje sídlišť.
I obdobím takzvaných protosídlišť, která vznikala ve 40. letech. Patří mezi ně například pražská Solidarita. Expozice zahrnuje i původní dveře z řadových domků v maketě vstupu.
Na výstavě jsou použity i prefabrikované díly, které slouží jako podstavce výstavních vitrín a stolů.
Během pětiletého výzkumu, jehož je výstava symbolickou tečkou, odborníci zmapovali sedm desítek českých sídlišť.
Foto: Jakub Plíhal
Petra Jansová Jakub Plíhal Petra Jansová, Jakub Plíhal
26. 1. 2018 9:01
Výstava Bydliště: panelové sídliště / Plány, realizace, bydlení 1945-1989, která se právě koná v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, má přiblížit historii vybraných sídlišť v ČR a poukázat na to, že ne všechna sídliště jsou stejná. Expozice obsahuje nejenom plány a modely, ale i dobové snímky nebo zařízení bytů.

"V Praze a v panelovém bytě bych nechtěl být ani po smrti," stálo v roce 1989 v prvním čísle časopisu Architektura ČSR. A panelové domy a sídliště byly opovrhovanou formou bydlení ještě nedávno.

S tím ale nesouhlasí odborníci, kteří se podíleli na pětiletém výzkumu. Jeho symbolickou tečkou je výstava v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze s názvem Bydliště: panelové sídliště / Plány, realizace, bydlení 1945-1989. Podle jejích autorů jsou sídliště naopak svébytnou architektonickou kategorií. 

"Hned na začátku si můžeme položit symbolickou otázku: patří vůbec paneláky a panelová sídliště do dějin architektury? Mnoho lidí si to dlouho nemyslelo a řada si jich to nemyslí ještě dnes," říká historik architektury Rostislav Švácha.

Panelové domy jsou podle něj sice ve velké míře produktem stavební technologie a lze je takto i vnímat. Nicméně v průzkumu, který Švácha zastřešoval jako garant, se tým mezioborových odborníků zaměřil mimo jiné i na to, kdy se z paneláků stává skutečná architektura.

"A takové momenty skutečně nastávají, a to nejčastěji v 60. letech. My jsme toto období nazvali ´krásným´. V té době zvítězily záměry architektů nad silou technologií, což bohužel nevydrželo a v 70. a 80. letech se to zhoršilo," dodává.

Sídliště versus města

Jako druhý problém označuje Švácha vztah sídliště a města. "Sídlištím se často vytýká a do určité míry právem to, že nejsou městy. Jejich zástavba je rozvolněná a obtížně se v nich orientuje," přibližuje. 

Výzkum se zaměřil především na panelová sídliště, zmapoval ale i výstavbu takzvaných protosídlišť, která vznikala ve 40. letech. Ta byla ještě stavěna zděnou technologií, ale využívala prefabrikované prvky a principy funkcionalistického urbanismu. Mapování končí v polovině 90. let, kdy se paneláky přestaly stavět. Další vývoj sídlišť, včetně snah o jejich humanizaci nebo zateplování, tým řešil také.

Došlo i na srovnávání s výstavbou sídlišť v zahraničí. Po skončení druhé světové války se sídliště stavěla po celém světě, boom nastal v 50. letech. "Když si srovnáte například francouzská a česká sídliště z 60. let, zjistíte, že jsou naprosto stejná. Stejně jako systém jejich výstavby za velké podpory státu," vysvětluje Švácha. 

Podobnost se ale vytrácí v 70. letech, kdy se v západní Evropě začala prosazovat neoliberalistická ideologie založená na tom, že všechno vyřeší trh. Tehdy se na Západě od mohutné výstavby sídlišť upustilo, v Československu však během normalizace byla architektura ovlivněna požadavky na kvantitu a finanční úspory.

Sídliště jako památky

Nicméně i výzkum sídlišť je v současnosti celosvětovým trendem. Stejně jako jejich kritika. Hanlivá přezdívka "králíkárna" se používala dokonce i ve Francii.

"Negace vzbuzovala sídliště už v 60. letech, tehdy zaznívaly především od architektů, v 80. letech se kritika sídlišť stala masovým jevem. Tehdy se nelíbila už ani straně a vládě," přibližuje Švácha s tím, že nejčastěji sídliště kritizují lidé, kteří v nich nežijí.

Tým badatelů se rovněž zabýval možnostmi památkové ochrany. Některá sídliště například v Německu byla už památkou prohlášena. "U nás se tato možnost ještě před pětadvaceti lety jevila jako absurdní. Sídliště bylo vnímáno jako pravý opak toho, co je památkově chráněné. Přece jen se ale od té doby vnímání sídlišť změnilo," připomíná Švácha s tím, že pokusy o zápis na seznam kulturních památek se objevily už i v Česku. 

"U nás když není něco památkově chráněné, je to odsouzené k zániku," uzavírá.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Kosovo se obává vyloučení z play off o postup na fotbalové Euro

Fotbalové reprezentaci Kosova hrozí kvůli zásahům politiků do fungování tamního fotbalového svazu vyloučení z play off o postup na mistrovství Evropy v příštím roce. Jak s odvoláním na severomakedonský server Infosport.mk uvedla balkánská média, UEFA i Mezinárodní fotbalová federace FIFA s nelibostí sledují zasahování prištinských vládních míst do fungování fotbalového svazu, zejména nedávný pokus dosáhnout odvolání jeho šéfa Agima Ademiho.

Kosovu tak podle webu reálně hrozí dvou- až pětiletý distanc z mezinárodních soutěží, což by ovlivnilo také play off o poslední volná místa na evropském šampionátu v příštím roce. Kosovská reprezentace se má na konci března utkat nejprve se Severní Makedonií a v případě výhry pak o postup na ME s vítězem zápasu Gruzie - Bělorusko.

Pokud by ale bylo Kosovo suspendováno, půjde do finále play off skupiny D podle médií rovnou severomakedonský tým.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

V Madridu začal pochod za klima, v jeho čele jdou indiáni a Greta Thunbergová

V Madridu začal Pochod za klima, který má připomenout naléhavost boje za ochranu ovzduší. Koná se v souvislosti konferencí OSN o změnách klimatu (COP25), která ve španělské metropoli začala v pondělí. V čele pochodu jdou jihoameričtí indiáni a účastní se ho i mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová.

Organizátoři očekávají desítky tisíc účastníků, uvedl deník La Vanguardia. Už v začátku pochodu, který se vydal od madridského nádraží Atocha přes centrum španělské metropole, začali lidé volat mimo jiné "Není žádná planeta B" či "Klimatickou spravedlnost, teď". Podle deníku El País je kromě španělštiny v davu slyšet také portugalština.

Lidé nesou transparenty vyzývající k omezení emisí skleníkových plynů a okamžitým činům v boji proti globálnímu oteplování. Některé transparenty, například s nápisem Konzum Tě zkonzumuje, rozdávali mladí lidé před začátkem pochodu těm, kdo přišli s prázdnýma rukama.

Zdroj: ČTK
Další zprávy