Trefa do černého ve Žďáru nad Sázavou? Dostupné dřevostavby jako nové sídliště

Bytové domy ve Žďáru nad Sázavou patří mezi první vícepodlažní dřevostavby tohoto typu v České republice a představují model cenově dostupného nájemního bydlení.

Autoři i zadavatelé kladli důraz na komunitní život i udržitelnost a ukazují, jak může vypadat současná architektura s lidským měřítkem.

Za návrhem ždárského kompaktní obytného celku, který vychází z principu tradičního městského bloku, stojí architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař ve spolupráci s Radkou Vašut a Ivonou Uherkovou.

Vyjmenovaný tým blok navrhl tak, aby uzavíral nároží ulic Sázavská a K Milířům a svým uspořádáním vytvořil „poloveřejný“ vnitroblok orientovaný na jih.

Západní část území pak doplňují volnočasové plochy se zelení, které rozšiřují možnosti každodenního odpočinku.

Bytové domy ve Žďáru nad Sázavou patří mezi první vícepodlažní dřevostavby tohoto typu v České republice a představují model cenově dostupného nájemního bydlení. |

Foto: BoysPlayNice / Linka News

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Ve Žďáru nad Sázavou vznikl projekt propojující tradiční urbanismus s moderním dřevěným stavitelstvím, kde zájemci najdou dostupné nájemní bydlení. Autoři i zadavatelé kladli důraz na komunitní život i udržitelnost a ukazují, jak může vypadat současná architektura s lidským měřítkem.

Za návrhem ždárského kompaktního obytného celku, který vychází z principu tradičního městského bloku, stojí architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař ve spolupráci s Radkou Vašut a Ivonou Uherkovou.

Vyjmenovaný tým blok navrhl tak, aby uzavíral nároží ulic Sázavská a K Milířům a svým uspořádáním vytvořil „poloveřejný“ vnitroblok orientovaný na jih. Západní část území pak doplňují volnočasové plochy se zelení, které rozšiřují možnosti každodenního odpočinku.

Urbanistické řešení tak přirozeně rozděluje prostor podle míry soukromí — od veřejných ulic přes polosoukromý vnitroblok až po intimní předzahrádky jednotlivých bytů.

Práce se světlem i prostorem

Samotné domy navrhli jako soustavu jednoduchých vertikálních sekcí o čtyřech nadzemních podlažích. Každou z nich vymezují příčné nosné stěny, mezi které vložili lodžie s dřevěnými okenicemi - tento prvek vytváří zajímavou hru průsvitnosti a proměnlivosti fasád.

Zatímco lodžie směřují do klidného vnitrobloku, severní fasáda podél ulice Sázavská je uzavřenější, s pásovými okny a dřevěnými pavlačemi. A právě pavlače spolu s komunikačními jádry vytvářejí specifický rytmus domu a zároveň umožňují vznik vertikálních atrií se zelení mezi jednotlivými byty. Většina bytů je pak orientována na jihozápad, což zajišťuje dostatek přirozeného světla v obytných místnostech i ložnicích.

Srdce projektu

Centrem celého projektu je pak vnitroblok navržený v úrovni prvního nadzemního podlaží domů B a C, který slouží jako prostor pro setkávání, odpočinek i každodenní aktivity obyvatel.

Nechybí zde mlatové plochy s lavičkami umístěnými pod stromy, záhony i pergolu, přičemž terénní rozdíly jsou citlivě využity - například svah mezi vnitroblokem a plochou před objektem A doplňují stupně ve formě malého hlediště. Prostor je navíc propojen stezkou s veřejnými plochami v západní části území, což podporuje přirozené propojení komunity s okolím.

Celý projekt je založen na prefabrikované výstavbě, kdy jsou jednotlivé konstrukce předem vyrobeny a na místě pouze montovány. A dominantním materiálem je dřevo. Stěny i stropy tvoří CLT panely a pavlače jsou z lepených dřevěných vazníků, přičemž železobetonové prefabrikáty jsou využity pouze tam, kde je to konstrukčně nezbytné. Například u komunikačních jader s výtahy, opěrných stěn nebo venkovních prvků.

Udržitelnost a dostupnost

Projekt pracuje s udržitelností v hned několika rovinách: kompaktní hmota budov snižuje energetické ztráty, zatímco modulární konstrukce umožňuje efektivní výstavbu a domy využívají pasivní prvky, jako je stínění pomocí dřevěných okenic nebo přirozené větrání bytů orientovaných na jih a sever.

Urbanistické řešení tak přirozeně rozděluje prostor podle míry soukromí — od veřejných ulic přes polosoukromý vnitroblok až po intimní předzahrádky jednotlivých bytů.

Samotné domy navrhli jako soustavu jednoduchých vertikálních sekcí o čtyřech nadzemních podlažích. Každou z nich vymezují příčné nosné stěny, mezi které vložili lodžie s dřevěnými okenicemi - tento prvek vytváří zajímavou hru průsvitnosti a proměnlivosti fasád.

Zatímco lodžie směřují do klidného vnitrobloku, severní fasáda podél ulice Sázavská je uzavřenější, s pásovými okny a dřevěnými pavlačemi. A právě pavlače spolu s komunikačními jádry vytvářejí specifický rytmus domu a zároveň umožňují vznik vertikálních atrií se zelení mezi jednotlivými byty.

Většina bytů je pak orientována na jihozápad, což zajišťuje dostatek přirozeného světla v obytných místnostech i ložnicích.

Zobrazit
19 fotografií

Vegetace na střechách i v atriích pak přispívá ke zlepšení mikroklimatu a kvality prostředí a venkovní úpravy respektují přírodní principy - pracují se zelení a propustnými povrchy, které pomáhají hospodařit s dešťovou vodou.

Bytové domy ve Žďáru nad Sázavou patří mezi první vícepodlažní dřevostavby tohoto typu v České republice a představují model cenově dostupného nájemního bydlení, které vzniklo díky spolupráci města, České spořitelny a podpory Ministerstva pro místní rozvoj. Dočkáme se více podobných staveb? To uvidíme časem.