Tak trochu jiné kostely. Sakrální stavbu v nich poznáte pouze podle malého kříže

Fotogalerie: Modlitebna v Černošicích a v Litomyšli
Modlitebna v Černošicích byla slavnostně otevřena 24. listopadu 2010.
Nová modlitebna Církve bratrské v Černošicích měla původně vyrůst v části Mokropsy. Nakonec ale stojí na kopci v části, kterou místní znají jako Vráž.
V těsném sousedství stojí moderní bytové domy, jsou zde soustředěni lékaři, najdete zde obchody. Ve finále se tak modlitebna ocitla na jednom z nejfrekventovanějších míst Černošic.
Projekt architekt navrhl pro původní místo, následně ho tedy musel poněkud upravit, aby se hodil na to nové. Kromě toho se musel "popasovat" také s poměrně skromným rozpočtem.
Foto: Lukáš Procházka
Dana Jakešová
19. 4. 2017 11:15
Nové sakrální stavby se tak u nás moc často nestaví. Česko je jednou z nejateističtějších zemí na světě. Církev bratrská si přesto před pár lety nechala postavit hned dvě - v Černošicích a Litomyšli. Návrh obou staveb svěřila brněnskému architektovi Zdeňku Fránkovi. Domy neslouží jen církvi, ale i široké veřejnosti.

V Černošicích i v Litomyšli stojí moderní objekty. Sakrální stavbu v nich lze poznat jen podle malého kříže. Svou atypičností a současně krásou ovšem zaujmou obě hned na první pohled.

Nová modlitebna Církve bratrské v Černošicích měla původně vyrůst v části Mokropsy. Nakonec se ale místo muselo změnit. A tak stavba vyrostla na kopci v části, kterou místní znají jako Vráž. V těsném sousedství stojí moderní bytové domy, jsou zde soustředěni lékaři, najdete zde obchody. Ve finále se tak modlitebna ocitla na jednom z nejfrekventovanějších míst města.

Projekt architekt navrhl pro původní místo, následně ho tedy musel poněkud upravit, aby se hodil na to nové. Kromě toho se musel "popasovat" také s poměrně skromným rozpočtem. Částka 20 milionů korun totiž pro tak velkou stavbu opravdu není mnoho. Řadu prvků musel zjednodušit. Přesto vznikla architektonicky zajímavá stavba.

V jednom z rozhovorů Zdeněk Fránek vysvětluje, že na začátku byla představa rozfoukaného peří nebo bílých křídel složených na louce. Chtěl udělat lehoučkou, éterickou strukturu, kterou bude procházet slunce. Inspiroval se přitom v obrazech Paula Kleena, který před smrtí ve čtyřicátém roce nakreslil sérii obrazů andělů. Pokaždé měli špičatá křídla. A právě tuto křivku do stavby promítl.

Neméně zajímavé jsou i další prvky. "Prostor modlitebny je ovinut zděnou stuhou, která pro podporu plasticity má vroubkovaný a zřasený povrch. Uvnitř tak tvoří akustickou pohodu. Prostory jsou důmyslně nasvětleny nepřímým světlem skrytými otvory. Vlastní část modlitebny je položena do vodní plochy. Jednak pro zrcadlení shromažďovacího prostoru, jednak kvůli obřadům křtu. Nosná konstrukce modlitebny je zděná, opatřená stěrkovou omítkou s vroubky. Stropy jsou železobetonové monolitické. Okna jsou buď bezrámově zasklena, nebo provedena v hliníkovém rámu," popisuje architekt Zdeněk Fránek.

Stavba ale není jen modlitebnou, neslouží jen členům Sboru Církve bratrské, ale i veřejnosti. Konají se zde různé koncerty a přednášky, ale samozřejmě také třeba svatby. Je zde malá dopolední školka, odpoledne různé kroužky pro děti. V patře je k dispozici krásný světlý byt pro kazatele s rodinou. Nová modlitebna je tak důstojným místem pro bohoslužby i místem pro neformální setkávání všech generačních skupin. A přesně takové bylo i zadání investora.

Modlitebna v Litomyšli sahá až do mraků

Totéž zadání bylo i v Litomyšli. Místo, kde stojí, je ovšem odlišné od toho v Černošicích. Především pokud jde o hluk. Po přilehlé silnici totiž denně projedou desítky tisíc aut. A sakrální stavba by přece měla být tichým místem.

Architekt Zdeněk Fránek si toho byl velmi dobře vědom. Nadzemní dům by duněl. Stavbu proto z velké části zapustil do země. Hlavním architektonickým prvkem se tak v tomto případě stala střecha.

"Navržená stavba představuje použití principů starověkých a novověkých architektur do jednoduchého konceptu využívajícího terénní konfiguraci. Dále transformaci principů různých klasických kultur. Stavba, ač malých rozměrů, sahá až do mraků a jako symbolická cesta ubíhá do dálky. Zahloubením stavby dosáhneme optimální zvukové pohody na straně jedné a minimálního objemu na straně druhé," popisuje na svém webu architekt.

Vyměnit něco nového za to, na co jsme zvyklí, je problém v každé generaci v jakékoli zemi, říká architektka Eva Jiřičná. Hodnota architektury se podle ní věkem nemění, buď je dobrá, nebo ne | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy