reklama
 
 

Od baroka až po funkcionalismus. Výstava ve Winternitzově vile mapuje slavné vily na Praze 5

10. 7. 2017
Panský dvůr z roku 1620, smíchovské usedlosti Portheimka, Bertramka či Klamovka, secesní zámeček baronky Ringhofferové a moderní vily v okolí ulic U Mrázovky, Na Cihlářce a Nad Santoškou až po rodinný dům Pod Děvínem z roku 2005. Výstava v nedávno zpřístupněné Winternitzově vile slavného architekta Adolfa Loose mapuje vývoj vilové architektury na Praze 5.
Doporučujeme

První vilové čtvrti v Praze začaly vznikat již v 19. století. Bohatší měšťané si je tehdy pořizovali jako sídla na předměstích, která využívala především k odpočinku uprostřed zeleně. Další velký rozvoj vilových čtvrtí pak nastal hned na počátku 20. století.

Jednou z prvních vilových čtvrtí v okolí Prahy byla vilová čtvrť ve Strašnicích, která začala vznikat již za Rakouska-Uherska a její zástavba pak pokračovala i v době první republiky. 

Co se týká území Prahy 5, zajímavá je v tomto kontextu například ulice Na Václavce spojující smíchovskou Santošku s Malvazinkami, kde vznikla řada vil během jediného roku 1903 a navíc v různých architektonických stylech.

"Stojí zde vily ve stylu neorenesance, ornamentální i geometrické secese. Kousek dál v ulicích U Mrázovky, Na Cihlářce či U Malvazinky pak zaujmou vily z přelomu 20. a 30. let, které nesou atributy funkcionalistické architektury. Tehdy patřila moderní architektura v Československu k evropskému vrcholu, čehož dokladem může být i Winternitzova vila od Adolfa Loose a Karla Lhoty, ve které je umístěna výstava,"  dodává kurátorka výstavy Kristína Jirátová.

Na výstavě jsou k vidění barokní či secesní i vily moderní, odkazující ke stylu funkcionalismu. Zajímavým příkladem podle ní je například dům teoretika umění Karla Teigeho, jehož názory na podobu rodinného bydlení byly dosti radikální a promítly se tak především do vnitřního uspořádání domu.

Čtvrť je ale spojena i s dalšími slavnými jmény. Dům (letohrádek Portheimka) pro sebe a svoji rodinu si zde postavil i jeden z nejvýznamnějších barokních architektů v Čechách Kilián Ignác Dientzenhofer.

Jeden z průkopníků secesní architektury u nás, architekt Osvald Polívka, zde postavil raně secesní zámeček pro baronku Ringhofferovou, manželku majitele ve své době jednoho z největších strojírenských podniků v Rakousku-Uhersku.

Celá řada letohrádků na Smíchově je navíc v současnosti památkově chráněna. Patří mezi ně Porthemika, Bertramka, Cibulka či Hřebenka.

Domů, které by si památkovou ochranu zasloužily, je podle Jirátové mnohem více, i když to není jediný způsob, jak je zachránit před zchátráním. "Vždy záleží především na majiteli, ať jím je soukromá osoba, či například městská část, jak se o svůj majetek stará. Tím pozitivním příkladem může být aktuálně právě Winternitzova vila, tím negativním naopak usedlost Cibulka, jejíž majitel nejspíše čeká, až se z empírového zámečku stanou úplné ruiny," dodává.

Kromě zmiňované Cibulky je ale podle ní příkladů chátrajících vil na území Prahy 5 mnohem víc. "Stačí se například projít ulicí U Mrázovky, kde v sousedství citlivě opravených vil stojí i jedna, která ve své době musela svou kvalitou těmto vilám konkurovat. Možná její nynější majitel svou cedulkou na okně 'Tato vila není určena k pronájmu ani k prodeji' někam směřuje. Vypadá to ale prozatím na špatný konec," uzavírá.

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama