Plečnikova svatyně a milion knih. Knihovna se stala symbolem slovinského snu o krásné architektuře

Národní a univerzitní knihovna v Lublani od architekta Jože Plečnika
Nacházíme se před Národní a univerzitní knihovnou v Lublani od slovinského architekta Jožeho Plečnika. Jde zřejmě o největší Plečnikovu budovu ve Slovinsku. Autor si při realizaci stavby byl plně vědom důležitosti a významu knihovny, která patří mezi nejvýznamnější vzdělávací a kulturní instituce ve Slovinsku. Plečnik zde zužitkoval všechny své zkušenosti z Prahy, kde pro prezidenta Masaryka předělával Pražský hrad.
Plečnik svou práci představil v roce 1931, nicméně centrální vládě v Bělehradu se dlouho záměr na vznik takto významné instituce nezamlouval a Bělehrad projekt blokoval. Až po studentských protestech se v roce 1936 mohlo začít se samotnou stavbou. Knihovna byla slavnostně otevřena v roce 1941, kdy nacisté obsadili velkou část Slovinska a země byla rozdělena mezi Itálii, Maďarsko a Německo.
Vraťme se ale zpátky ke stavbě. Národní knihovna stojí v samém centru města v místech, kde dříve stával reprezentativní Aueršperský palác. Ten však zničilo velké zemětřesení v roce 1885. Plečnik se proto rozhodl na historii paláce symbolicky navázat tím, že prostý cihlový plášť doplnil o hrubě zpracované kamenné bloky, které vystupují z jednoduchého pláště. Dalším významným prvkem jsou vypouklá okna. Ta stavbě přidávají moderní a nevšední vzhled.
Potřebný materiál získal Plečnik z ruin předchozí budovy Aueršperského paláce a z vykopaných římských hradeb, jejichž základy se při výstavbě našly. Tyto surové bloky tak plní nejen estetický a funkční účel, ale taktéž symbolicky budovu spojují s historií místa i s městem samým. Pro Plečnika byla práce s místními materiály nezbytným předpokladem pro vznik unikátních staveb.
Foto: David Kohout
David Kohout David Kohout
20. 12. 2017 10:40
Je tomu letos 60 let, kdy zemřel architekt, který se nesmazatelně zapsal do dějin české i slovinské architektury. Jože Plečnik po sobě ve Slovinsku zanechal své největší dílo – budovu Národní knihovny. Ta je krásnou ukázkou toho, že světová architektura nemusela vznikat jen na nádvořích pražských královských paláců a zahrad. Stavba je přitom pro Slovince symbolem splněného snu. Když v roce 1991 Slovinsko získalo nezávislost, vláda se rozhodla typickou cihlovou fasádu knihovny umístit na pětisettolarovou bankovku, a to společně s Plečnikovým portrétem. Přitom tak ikonická budova neměla vůbec vzniknout a její stavba byla poznamenána bojem za slovinskou kulturu v mnohonárodnostní Jugoslávii.
 

Právě se děje

Další zprávy